• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MEAJak zvládat sebeovládání, agresivitu, agresivní chování? Víme jak, je to na nás.
    Jak se naučit vhodnému neafektivnímu chování?
    Jak se úspěšně sebeovládat?
    Jak zvládat vlastní i cizí agresivní choutky, pohnutky, agresivní chování?
    Jak na stres?
    Čemu se vyhýbat a co naopak podporovat?
    Jak nezůstat v začarovaném kruhu...

    Textový dokument obecných rad ke zlepšení sebeovládání dle Nešpora
    http://drnespor.eu/sebeow.rtf

    http://www.kosmas.cz/knihy/156882/hnev-a-jeho-smysl/

    http://www.psychologicalselfhelp.org/Chapter7/chap7_8.html
    rozbalit záhlaví
    MEA
    MEA --- ---
    YMLADRIS: to nemám přečtené... ale z velké části to může být právě i v naší komunikaci - také v té, jací jsme (já jsem energická, on pomalý, rozvážný, váhavý, já akční, on reakční, vyčkává na reakce i akce, takže vyčkávající, já zas moc nečekám, on řeší skoro všecko, já tolik neřeším, i když něco řeším víc, to ano, spíš ale jednám a nedělám absolutní rozhodnutí, nic není černé či bílé atd.... a vlastně si to vzájemně vyměňujeme a to je někdy kámen úrazu...
    SHEALA
    SHEALA --- ---
    YMLADRIS: mno jdu nahodou kolem a musim si rejpnout, protoze tohle me vytaci velice velmi uz delsi dobu . kdyz sou muzi tak privilegiovany... tak pro me nemaj co nezvladat, ni?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    no a jeste teda, takhle zdalky to hodne vypada jako potize zensko-muzska komunikace, takovy ty ruzny popularni knihy na tema Muzsky mozek a co nezvlada atd. mas precteny?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    a mas dojem ze dotycny te ma dostatecne rad?

    jinak jediny co mi na podobne veci pomohlo, bylo a) meditace b) velky pruser kdy jsem prestala resit kraviny (to bohuzel nejde naplanovat)

    MEA
    MEA --- ---
    jinak obecně k tomu ponížení -

    někdy mi připadá, že je docela těžké nenechat se ponižovat, protože lidi to můžou mít naučené přijímat například od rodičů nebo blízkého okolí, které často zrovna nechválilo, jak by ten dotyčný potřeboval, a tak si na to svým způsobem zvykli a tím pádem ponižování pak mohli přijímat víc za své, přestože to bylo a i je v jakémsi vnitřním rozporu s jejich osobností, která se začala projevovat pozdějc. tam mohla být touha nebýt ponižovaný, touha se naučit si sebe víc vážit, ale třeba nebyla vhodná možnost se to naučit nebo přijmout za své... třeba proto si to člověk pak spíš dovolí přijmout ponížení a nutí ho to následně bojovat, protože to tak přece nechce, ale nevím...
    MEA
    MEA --- ---
    YMLADRIS: já to nějak chápu..
    prostě si to připustím a tak se mně to dotkne, protože jsem si to dovolila připustit, přesto, že jsem to chtěla udělat jinak a působit jinak a ono to je najednou celé zase jinak, než jsem chtěla a na to jsem se nepřipravila - moc jsem čekala něco, co se nestalo, tak jsem zklamaná...
    například si připustím, že řekli, že jsem blbá, ale já být přece blbá nechci a snažím se dělat všecko proto, abych blbá nebyla a nevypadala tak ):)) ( a rozhodí mně, když mi pak někdo poví - vždyť ty jsi úplně blbá...... JAJ! :D A to jsem opravdu nečekala! :)

    jenže když to vezmu konkrétně - v tom vztahu to prostě osobní je, od toho blízkého to zní jinak a má to jiný účinek, člověk se míň často chová ve vztahu odosobněně a ty věci si víc bere k sobě, je prostě víc egocentrickej, když je ten vztah řekněme na počátku, jsou zamilovaní a prdlí...
    tak jak si to nepříjemné pak nebrat k srdci a nenechat se vytočit?
    jak se vyprdnout na ty keci v kleci?
    (mívám občas pocit, že mne prostě jen chce vytáčet, protože to potřebuje nějakým způsobem pro sebe, ale přitom já bych se tím něčím vůbec vytáčet nemusela)

    No, co mi rozjelo poslední agresi tak, že jsem řekla, jakože to jsou kecy blbý a rázovala jsem pryč od toho celýho, ale tím pádem se to dostalo do jakéhosi bludného kruhu, protože dotyčný neumí či nechce vystoupit z dohadování, hádky, a já taky ne, takže to gradovalo následně poté. bohužel.
    bylo to, když mně osobně byla narušena má představa a také potřeba vyjadřování citů a bylo mi tvrzeno, jakože "vodění za ručičky je infantlilní a pubertální"(já tvdím, že to je celoživotní záležitost neomezená dětstvím ani adolescencí) nebo že "tuto citaci jsem provedla špatně, jelikož v oné minulosti byla ta věta řečena jinak a tím pádem je nyní nemožna ocitování z důvodu "presublikutonkupulolololoolzní reprereprepetence", tak mě to s prominutím SERE, ať tím narušuje cokoliv, mně se takovéto kecání dotýká, bohužel. ne zcela proto, že má pravdu i nemá pravdu, ale proto, jak to příšerně okecává. připadá mi to jako výsměch mým citům a potřebám a ještě že se chce vyvyšovat, že je akademik a já těm slovům v jeho odborném pojetí nerozumím. sakra mít se rádi není o tom něco furt akademicky analyzovat! to mně hodně sere a nyní mám plno adrenalinu v krvi, až se tomu musím smát, co to se mnou tady dělá.... :)) vím, vnímám, že jsem tím pohlcena, jsem jakoby silně zaujatá sebou, zabírá mi to dost času v mysli a možná zbytečně. jenže, co s tím? jak na to? souvislost směřuje výš - jak se nenechat tímhle pohlcovat, jak se nenechat vytočit? chce to pár cvičení či jsem ztracený případ agresora v lese za stromem?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    ohledne toho ponizeni - nechat se ponizit, to clovek musi dovolit. nikdo te nemuze urazit, dokud to jako by "nedovolis" ci jak to rict. predstav si ze treba s tebou blbne male decko, treba zkousi co si muze dovolit, a ruzne te urazi. Ale protoze ty jsi velka, vis o co jde a neurazi te to, proste jen ucelas neco, co je pro to dite v dany moment vychovne nejlepsi, ze jo. Nebo jiny priklad, kdyz bys delala na call centru, klienti ti budou nadavat 10x denne, opet si to nebudes brat osobne.

    Ale kdyz nekdo te urazi a tebe to rozhodi, tak to znamena ze TY se bojis o naruseni nejakeho sveho sebeobrazu (ci tak neco), nejaka tvoje cast je presvedcena ze musi proti tomu ponizeni bojovat. Musis ale fakt? At si trhne nohou ne.
    MARTA_KLOFACOVA
    MARTA_KLOFACOVA --- ---
    MEA: sebevedomi :D mam to takovy divny ... i kdyz mozna sem vlastne ucebnicovej pripad ... uprimne sem bozi :) vyjmenuju ti tisice svych uzasnych vlastnosti, parkrat jsem i slysela ze se me lide boji ... ze pusobim tak suverene ... do vseho se vrhnu... takhle pusobim na nejsirsi okoli, uvnitr je ovsem vsechno uplne jinak ... :) naopak to nejblizsi okoli vi svoje ... takkze svym prehnanym sebevedomym maskuju ty traumatka a pocity menecenosti ;)

    hodne se to zlepsilo od ty doby co mam partnera... kdybych se nemela rada sama, tak proc by mel mit rad on...

    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    MEA: vnimám jí negativně a chci se jí zbavit, udělala už mi v životě moc potíží a ani mi kamarádů nepřidává. Navíc je mi po každém agresivním záchvatu špatně psychicky i fyzicky a mám depresí. Hodně mi pomáhá tanec a sport. Mám i velké problémy se sebenenávistí a hlavně e vztahovačností, kdy v domnění, že se bráním, útočím.
    MEA
    MEA --- ---
    ECLECTICA: jasně chápu... Určitě to bude jedině dobré obohacení, pokud je agrese, sebeovládání a řešení náročných situací spojeno se senzitivitou, náladovostí a dalšími projevy člověka, jesltiže má jakoukoliv diagnozu nebo podezření na svou prapodivnost a pod., určitě je to tady žádoucí...

    Eclectico, čím se projevuje tvoje porucha osobnosti, je to už diagnoza? (jsem taky emočně labilní, ale necítím se na poruchu osobnosti... tím se nechci tedy srovnávat nebo něco v sobě popírat, ale tak - napadlo mne to...)

    Jak jsi psala o té autoagresi, tak jsem měla šílené období, které bylo spojené hlavně tedy s alkoholovými excesy (okna) a pak jsem byla vůči sobě hodně agresivní (i deprese tam byly). nakonec jsem to otočila proti okolí a od té doby s agresí mám dost podstatný problém, který se objevuje ale nárazově. Zaslepím se, jak umíněné malé dítě, co se nechce pohnout v rozřešeném problému jinam a nakonec bušim. Pak to odejde a je to zdánlivě ok, vybité, jakoby se nic nestalo, ale ostatním to ok nepřipadá - logicky.
    Pevně doufám, že si pomůžu sama s pomocí knížek a rad lidí, že to zvládnu bez nemocnice a ambulance!
    MORKANT
    MORKANT --- ---
    NIKOPOL: ten text prosím vyhrabat zkus, to mě zajímá.
    MEA
    MEA --- ---
    MARKYSHA: jak se stavíš k agresi ty?
    MEA
    MEA --- ---
    ECLECTICA: můžou tu být i jiné duševní nešvary, myslím si, které máš na mysli? nějaké konkrétně?
    MEA
    MEA --- ---
    MARTA_KLOFACOVA: toho jsem si na sobě taky všimla, dokonce, když v poslední době někdo upozornil na mou výšku - většinou velmi příjemně a pozitivně, tak jsem se usmála, ale přesto jsem řekla něco ve smyslu - ano jsem vtipně, hezky, nějak jakkoliv malá, a právě proto musím víc křičet, aby mne lidi nepřehlídli... což vím, že funguje, když se pohybuju ve společnosti omezenců, ve společnosti vnímavých lidí tohle dělat fakt nemusím. aspoň tak se mi to nyní jeví...

    Stejně jako popisuješ podceňování, to také nemusím... Imho tohle souvisí dost se sebevědomím... Jak jsi na tom?

    Díky, že se ti diskuse líbí, já už opravdu nevěděla co dál, půjčila jsem si nějakou dostupnou literaturu o agresivitě, dočetla jsem se o několika typech agrese, o ženské agresi a tak.. stručné, ale něco zajímavého v tom bylo, nicméně k radám jsem se zatím nedostala, tak to nějak musím zpracovat.

    Kniha se jmenuje Sám proti agresi, bylo to jediný v knihovně, na co jsem narazila, ale zatím jsem nehledala příliš aktivně.
    MEA
    MEA --- ---
    Spíš bych brala nějaký praktický text pro neitelektuály a laiky...

    Je fakt, že když jsem naštvaná, tak jsem jak na vahách, zároveň mi to vadí (např. kvůli okolí a jeho tlaku na agresivní projevy), ale bytostně mi to tolik nevadí, protože svou agresi vnímám jako svou součást, je fakt, že se mi těžko přijímá a tady bude asi ten boj, rozpor, z toho může pramenit další naštvanost a nespokojenost.

    Občas se mně někdo zeptá či mi navrhne něco ve smyslu, že bych vlastně chtěla mít vedle sebe chlapa, co mne bude mlátit, se kterým se budu moci prát. To ale nechci, kdybych si z těch nabídek měla vybrat to ideální pro mne, tak volím chlapa, co si to nenechá líbit, umí se mnou takticky a slušně jednat a ze srandy se se mnou bude pošťuchovat a ne jak to je nyní, i když vím, že to dělám blbě celý hlavně já a proto to také tady mám potřebu řešit, přijmout informace, co mi mohou napovědět, které pochopím, abych nezůstávala v bludném kruhu. Vim, že to není jen o chlapovi, že je to hlavně ve mně, nicméně když jsem iritovaná, tak se blbě ovládám.
    MEA
    MEA --- ---
    NIKOPOL: z jakých částí textů přesně vycházíš? můžeš je ocitovat, kde to kdo kde tvrdil či ze které citace ti to připadalo, a následně vysvětlit. díky.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    MARTA_KLOFACOVA: Zajímavé já jsem taky podceňovanej prcek :-)
    MARTA_KLOFACOVA
    MARTA_KLOFACOVA --- ---
    MEA: ta vyska to je zajimavy - esli ti do toho muzu takhle vlezt... ja sem taky totiz taky prcek :) ale teda me jede v hlave zase ten model, ze jak jsem mala, tak by me mohl nekdo prehlidnout nebo opomenout takze se musim ozvat ...

    a spis nez ponizovani me vytaci podcenovani - ze treba neco reknu, ale lide se jdou radeji podivat jestli je to pravda ... nebo se vubec tvari ze sem nic nerekla ... pripadne kdyz mi neco nejde - nikoho nenapadne ze se neco porouchalo, ale ze sem ja urcite neco zapomnela, nebo sem to udelala spatne ... no to se ve me vari krev!

    Jinak big up za diskuzi, je prima moct o tom mluvit s lidma co to taky resej ;)
    MARTA_KLOFACOVA
    MARTA_KLOFACOVA --- ---
    _IT_: opet souhlasim :) o to me prave jde, ja samozrejmne muzu vyrvat vsechny okolo sebe, nebo rozmlatit stul v kancelari, pripadne se zhroutit do histerickyho zachvatu, ale chtěla bych se spíš naučit ovladat tak aby k tomu nemuselo dojit nikde pred lidmi...

    Me vlastne nevadi, ze jsem nekdy agresivni, prudka, cholericka - kdyby to prave nemuseli odnest ty lidi okolo ... natoz v praci, kdybych tam jeden den najednou pulhodiny busila do stolu, tak si budou myslet ze sem magor :D

    a presne jak rikas ta agrese neni o nic dustojnejsi ... kdyz se rozbulim pred partou kamaradu tak je mi hodne trapne ... kdyz jim vsem ale vynadam tak se cejtim stejne trapne ...
    NIKOPOL
    NIKOPOL --- ---
    docela dobrý text je "transformace vědomí" od tomáše keltnera

    to co tu od vás čtu dost poukazuje na to, že vy nechete nic vědět ani o důsledcích takovéto vnitřní, verbální nebo fyzické agrese ... natož pak o jejích příčinách.
    je vám pohodná, myslíte, že vám pomáhá - bohužel je to ale tak, že vás degraduje a oslabuje ještě víc .. do budoucna činí slabšími a napadnutelnějšími .. a celkem snadno to vede až psychotické labilitě ... a myslím tam nikdo z vás nechce skončit :-)
    agrese i potlačená z vás dělá prostě akorát oběť .. doslova krmivo .. důstojné je to asi jako když krávy, ženou na jatkách na porážku. vyberte si, jestli si tu chcete povídat o tom jak se "špatně" nebo "dobře" s agresí máte, nebo s tím chcete něco dělat.
    pravda je taková, že pokud se něčemu oddávám, nějakým způsobem mě to baví nebo uspokojuje. je na místě přehodnotit svoje postoje.
    nakonec vám nikdy nezbude nic, než se vyrovnat se svojí pozicí, agresí tahle pozice bude vždy jen horší, nižší, slabší, degradovanější, méně lidská.

    pro intelektuály znovu odkazuji na keltnerův text
    pokud o to někdo stojí pokusím se z pošty vyhrabat texty o stání, jakožto ultimátní metodě sebeovládání ..

    ať se vám daří
    MEA
    MEA --- ---
    Mně osobně to nějak moc nepomáhá, asi to je moc obecné...
    MEA
    MEA --- ---
    Postnu obecný návod na zlepšení sebeovládání od MUDr. Nešpora...

    Jak zlepšit sebeovládání - praktické postupy

    Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

    Pomoc druhých

    V situaci, kdy se cítíte ohroženi, můžete (řazeno přibližně podle účinnosti):
    Požádat o pomoc dobrého odborníka.
    Požádat o pomoc nebo radu blízkého člověka, který ví o vašem problému a umí pomoci.
    Nepožádat o pomoc, ale jenom si tak popovídat nebo dokonce sám pomoc v jiné věci nabídnout.
    Jít do dobré společnosti.
    Některá z výše uvedených možností formou telefonátu.
    Některá z výše uvedených možností formou E-mailu nebo dopisu.
    Využít tištěného slova (kniha, stará korespondence apod.).

    Odvedené pozornosti, přeladění a další postupy
    Co vás natolik baví, že to dokáže odvést pozornost od rizikového chování? Vyjmenujte alespoň pět takových aktivit. Mě napadla četba, fotografování (s digitálním fotoaparátem to dokáže každý), psaní, odborná diskuse, příroda. Tento seznam si možná doplníte o hudbu, náboženské praktiky, péči o zvířata (třeba pejsci), saunu, koupel, sprchu, sex a co já vím.
    Zkuste se napít bylinkového čaje nebo vody.
    Vyvolejte myšlenky opačného zaměření, nežli byly ty rizikové. Jedná se o prastarou jógovou techniku zvanou pratipakša bhavana neboli princip opaku.
    Soustřeďte se na praktické každodenní záležitosti.

    Práce s motivací
    Uvědomte si rizika a nepříjemné důsledky nezvládnutého jednání (třeba ostuda). Zřetelně vnímejte přímé i nepřímé následky v různých oblastech života. To je tzv. negativní motivace.
    Uvědomte si výhody sebeovládání (např. pocit zdravého sebeuspokojení nebo větší prestiž v rodině a mezi známými). Po zvládnutí situace se také můžete se vhodným a bezpečným způsobem odměnit. Toto je naopak pozitivní motivace.
    Vyhněte se fantaziím o tom, co krásného by vám mohlo nežádoucí chování přinést. Pokud se takové fantazie objeví, nerozvíjejte, jen je pozorujete nebo použijte negativní motivaci.
    Využívejte pomůcky, např. fotografie blízkých, kartička s výhodami sebeovládání a nevýhodami nezvládnutého chování, nějaký polodrahokam a jiné.
    Můžete použít i „semafor“. Ten byl původně vyvinut ke zvládání agrese u dospívajících, tento postup ale už dlouho používáme u závislých1. V nebezpečné situaci si lze představit světla semaforu, při červené zablokovat automatické jednání, při žluté porovnat možnosti a zvolit nejvhodnější a při zelené vybranou možnost uskutečnit a pak svoji volbu zpětně vyhodnotit. Někteří abstinenti si tento postup zjednodušili na prosté rozsvícení červené a zablokování automatického jednání.

    Úprava životního stylu a přiměřený odpočinek
    Pracujte nadměrně a vaše sebeovládání se únavou zhoršuje? Do diáře si naplánujte na každý den alespoň jednu odpočinkovou činnost.
    Zhoršuje vaše sebeovládání nuda? Do diáře si na každý den naplánujte alespoň tři nové povinnosti, třeba se jednalo o maličkosti, a plánujte si i zábavu. Zvlášť velkou pozornost věnujte víkendům.
    Střídá se ve vašem životě nadměrná aktivita s nudou? V tom případě doporučuji strategii Jánošík. Ten, jak známo, bohatým bral a chudým dával. Podobně i vy tam, kde je mnoho aktivity, uberte a tam, kde je málo, naopak přidejte.
    Jedním z nejjistějších způsobů, jak zlepši duševní i tělesnou výkonnost a sebeovládání, je dostatek spánku. Máte-li problémy s usínáním, prostudujte si zásady, jak zdravě usínat (tyto zásady jsou součástí příruček o překonávání návykových nemocí a příručky si můžete stáhnout z www.drnespor.eu.

    Cvičení, sport nebo tělesná práce
    Cvičení nebo tělesná práce mírní úzkosti, deprese a bažení, a tak zlepšuje sebeovládání. Stejně působí i tělesná práce. Vyzkoušejte to, ale s rozumem, protože naprosté vyčerpání by sebeovládání zhoršilo.

    Bezpečné prostředí
    Doma byste, pokud možno, neměli mít nic, co by sebeovládání zhoršovalo. Tak závislým na alkoholu doporučujeme „suchý“ dům (tj. nemít doma alkohol ani drogy). Je-li to možné, vytvářejte si bezpečná prostředí i v práci nebo při odpočinku mimo domov.
    Při bažení opusťte co nejrychleji nebezpečné prostředí. V takové situaci platí: „Kdo uteče, ten vyhraje.“
    Jestliže vaše sebeovládání pronikavě zhoršuje zaměstnání, uvažujte o změně. Nebezpečný je zejména trojsměnný provoz, nadměrný stres, dostupnost alkoholu a drog, nekontrolovaný pohyb velkých finančních částek a nutnost dlouhých přesčasů.

    Užitečné dovednosti se dají naučit
    Zvládnutí obtížné situace si předem nacvičte. Nacvičovat se dá např. odmítání alkoholu nebo drog, zvládání konfliktů v rodině, jednání s úřady, hledání zaměstnání. Nácvik může probíhat za pomoci další osoby (ta může např. hrát zaměstnavatele) nebo i ve fantazii. I při nácviku ve fantazii je dobré si různé možnosti říkat nahlas, člověk tak lépe udrží pozornost.
    Pomozte někomu ze svého okolí. To může zlepšit mezilidské vztahy a to zlepšuje sebevědomí toho, kdo pomáhá. To se děje např. při skupinové terapii nebo setkání Anonymních alkoholiků.

    Relaxace je skoro všelék

    Relaxační techniky mírní únavu, úzkosti, hněv, deprese a zlepšují sebeovládání. Kromě toho ovšem relaxace mírní bolesti, posiluje imunitu a podporuje tvořivost. Relaxační techniky, jsou-li dobře zvládnuty, také zvyšují odolnost vůči stresu a osvědčily se také při léčbě poruch spánku nebo stavů vyčerpání2.
    Jestliže nějakou relaxační techniku umíte, pravidelně ji používejte. Jestliže relaxaci neumíte, tak se ji naučte. Můžete si např. z mých webových stránek www.drnespor.eu stáhnout knížku o relaxaci a relaxační nahrávku v MP3.
    Relaxační techniky také zvyšuji efektivitu autosugescí, proto se autosugesce vkládá na závěr relaxace. Autosugestivní formule by měla být kladná, jasná, stručná a nejlépe v přítomném čase. Příklady: 1. Žiju zdravě. 2. Abstinence se daří. 3. Střídmost je radost. 4. Vždy a za všech okolností se dokážu ovládnout. 5. Žiju moudře.
    Vsedě se zpřímenou páteří nebo i vleže se uvolněte a pak s nadhledem pozorujte myšlenky, pocity nebo fantazie aniž byste se s nimi ztotožňovali. Kdybyste se dali vtáhnout do hry svých myšlenek, co nejdříve si to uvědomte a vraťte se k nezúčastněnému pozorování. Získáte také od svých myšlenek odstup a budete si je moci lépe vybírat a ne jim sloužit. Vyhraďte si na toto cvičení alespoň deset minut, stojí to za to a je to zajímavé.
    Používejte relaxaci i k navození spánku, protože takový spánek je zdravější než usnout u řvoucí televize. Používáte-li relaxaci k tomuto účelu, neukončujte ji, ale spokojeně si pohovte v příjemném stavu uvolnění, než přijde spánek.

    Sebeuvědomění je mnohem důležitější než si myslíte
    Veďte si deník a několikrát denně, třeba jen krátce, si do něj zaznamenávejte, jak se cítíte po duševní i tělesné stránce v různých situacích.
    Rozpoznávejte rizikové duševní stavy, které zhoršují sebeovládání. Naučte se tyto stavy poznávat, dokud jsou slabé. Hněv, smutek, úzkost, strach i lehkomyslná radost i bažení se dají mírnit výše uvedeným postupy, např. tělesným cvičením, relaxací, tím, že se člověk svěří apod.
    Rozpoznávejte myšlenky, které posílala, závislost, v jejich „převlecích“ (mohou se vám např. snažit namluvit, že „pro jednou se nic nestane“ nebo „když se mi tak dobře abstinuje, tak nejsem závislý“). Když se vám to povede, můžete si třeba říci „závislosti, já tě vidím!“ a udělat pravý opak toho, co chtěla závislost.
    Rozpoznávejte i spouštěče (tj. podněty aktivující bažení a zhorčující sebeovládání) v zevním prostředí. Až je rozpoznáte, dokážete se jim spíše vyhnout nebo se na ně dobře připravit.
    Sebeovládání zlepšuje i převedení pozornosti od rizikových podnětů k tělesným vjemům. Např. v nebezpečné situaci je možné použít následující postup: 1. vnímat dotyk nohou a země, 2. uvědomovat si spontánní dýchání, 3. uvědomovat si myšlenky a pocity, 4. znovu si uvědomit dotyk nohou a země 5. a teprve pak se rozhodnout, jak jednat. Pokud je pro vás tento postup moc složitý, vyberte si z něj např. jenom vnímání chodidel a země nebo vnímání pohybů břicha při dýchání.

    Jiný postup pracující s dýcháním pocházející z indické tradice3. Všechny emoce lze chápat jako projev energie. Tuto energii je lépe využít, než ji nechat působit problémy. Z ničivého ohně emocí, se tak stává oheň, který pomáhá, slouží a hřeje. A teď už k praxi. V klidu doma se zavřenýma očima, ale také i situacích každodenního života s očima otevřenýma, kdykoliv se objeví emočně nabitá myšlenka, ji „hoďte“ do pece uprostřed břicha (jógíni říkají tomuto místu manipura čakra čili „město klenotů) a uvědomujte si při tom pohyb břicha při dýchání. Emoce se tak změní v energii, sílu a sebedůvěru.
    Sebeuvědomění většinou usnadňuje zpomalení a zhoršuje ho rychlé automatické jednání v časové tísni, proto často doporučujeme používat „pomalý mozek“ a zpomalit. Můžete si to zkusit třeba na chůzi (pomalu pokládat a zdvíhat chodidla) nebo na jiné vhodné činnosti (např. mytí nádobí, ale možná vám při tom vystydne voda).
    Uvědomte si, že bažení trvá v bezpečném prostředí většinou krátce. Mnohonásobně se vám vyplatí vydržet, ať už jsou vaše nutkání jakákoliv. Rozhodnutí, jak budete jednat, odložte do té doby, až krize pomine.
    Nepřepínejte sebeovládaní nadměrným vystavováním se podnětům aktivujícím bažení ani jinak. Není zcela jasné, nakolik zlepšené sebeovládání v jedné oblasti zlepšuje sebeovládání v jiné. Lze asi souhlasit s názorem, že postupný a plánovitý nácviky sebeovládání je z dlouhodobého hlediska prospěšný. Naproti tomu ale zvýšené nároky na sebeovládaní (např. splnění termínovaného úkolu) zhoršují sebeovládání ve vztahu k alkoholu nebo jiným látkám během, nebo bezprostředně po skončení úkolu4. S tím souvisí i schopnost vyvažovat aktivity náročné na sebeovládání (typicky pracovní povinnosti nebo úřední jednání) odpočinkem v bezpečném prostředí. K typickým podnětům aktivujícím bažení a zvyšujícím nároky na sebeovládání patří u závislých na alkoholu přirozeně alkohol a restaurace, u závislých na drogách drogy, u hráčů herny a u většiny lidí nevhodná společnost a velké finanční částky v hotovosti.

    Léky - někdy užitečné, jindy nebezpečné
    Léky mohou mírnit bažení, a tak usnadňovat sebeovládaní. Sem patří zejména naltrexon nebo acamprosat u závislých na alkoholu. Taková léčbě je ale drahá a pojišťovny ji nehradí.
    Antidepresiva a další potřebná nenávykové léky zlepšují sebeovládání u těch, u nichž přetrvávají např. depresivní nebo jiné obtíže i při pokračující abstinenci.
    Do této skupiny je možno zařadit léčbu nedostatku minerálů a vitaminů, zejména vitaminů skupiny B, a přiměřenou léčbu jiných zdravotních problémů, protože zlepšení celkového stavu zlepšuje i sebeovládání.
    Naproti tomu návykové léky sebeovládání z dlouhodobého hlediska často zhoršují. Zvláště pozor na nenápadné ale nebezpečné léky z skupiny benzodiazepinů.
    Jestliže se vás něco z výše uvedeného týká, poraďte se s lékařem.

    Přiznání si problému už je krok k jeho vyřešení
    Bažení a zhoršené sebeovládání nepovažujte za projev svobodné vůle nebo důsledek rozumového rozhodnutí. Je to projev závislosti nebo jiné návykové nemoci a tuto nemoc je třeba léčit. Na kus papíru si do jednoho sloupce napište, k jakým chybným rozhodnutím vás vedla návyková nemoc a co skutečně byla vaše svobodná vůle a váš prospěch.

    Vyhněte se i látkám, které zhoršují sebeovládání. To se netýká jen cigaret u těch, kdo přestali kouřit nebo alkoholu u těch, kdo překonávající závislost na něm. Např. abstinence od alkoholu je vhodná u patologických hráčů, kteří hazardně hráli pod jeho vlivem. Zhoršenou souvislost sebeovládání ve vztahu k hazardní hře po požití alkoholu dokládá odborná literatura5 i klinické zkušenosti. Alkohol zhoršuje i sebeovládání vůči nealkoholovým drogám a naopak nealkoholové drogy mohou spustit recidivu alkoholové závislosti. O vlivu alkoholu na sebeovládání ostatně už věděli dávní verbíři, kteří selského synka nejprve opili, a pak odvedli do armády6. Velmi nebezpečné je zneužívání pervitinu u patologických hráčů. Bez rizika ovšem není ani kofein v nápojích a kouření tabáku. Mohou totiž zhoršovat podrážděnost a přispívat k poruchám spánku, jestliže někdo kouří nebo pije kávu nebo nápoje typu Coca coly večer nebo v noci.

    Závislý by si také měl uvědomovat, že krátce po zvládnutí recidivy a při bažení jsou oslabeny jeho paměť a soustředění, a tomu přizpůsobit životní styl a nároky na sebe. To se týká i kuřáků, kteří přestali nedávno kouřit7. Jaký je rozdíl mezi propadajícím žákem zvláštní školy, který má silné bažení, a inženýrem, který má silné bažení. Zjednodušeně řečeno, po dobu, co mají oba bažení, je rozdíl v jejich duševní výkonnosti jen malý.

    Rozbíjení nebezpečných, předchozím častým opakováním zafixovaných vzorců myšlení a chování.

    Kriticky důležité bývá zablokovat automatické jednání, které by vedlo k recidivě. Tyto automatické vzorce je třeba nejdříve rozpoznat, což souvisí se sebeuvědomováním a tato kategorie se i v jiných ohledech překrývá s předchozími. Následují některé příklady, doplňte je a rozšiřte o vlastní nebezpečná automatická jednání a tyto automatizmy vhodně přerušte.
    Automatismus č. 1: Žízeň Ţ pivo. Jeho přerušení: Žízeň Ţ nealkoholický nápoj. Napít se nealkoholického nápoje je u závislých na alkoholu osvědčený způsob, jak zvládnout bažení po alkoholu.
    Automatismus č. 2: Přemýšlení o neřešitelných problémech Ţ sebelitování Ţ recidiva. Jeho přerušení: Přemýšlení o neřešitelných problémech Ţ zásada Anonymních alkoholiků „předej to a nech to tam“. Další možnost přerušení uvedeného řetězce: Sebelitování Ţ uvědomit si, že se jedná o příznak JUCH (já ubohý chudáček) a zasmát se tomu.
    Automatismus č. 3: Nervozita Ţ cigareta. Jeho přerušení: Nervozita Ţ relaxace. Nebo si člověk před tím člověk omotal krabičku cigaret náplastí nebo ji uložil do poštovní schránky, takže se k cigaretám nemůže rychle dostat a má radost, jak na závislost vyzrál.
    Automatismus č. 4: Bažení Ţ Recidiva. Jeho přerušení: Bažení Ţ odložit rozhodnutí, zda porušit abstinenci, na pozdější dobu, až bažení pomine („teď to vydržím, a pak se uvidí“). Tak krizi překonat. Nebo jiná možnost: Bažení Ţ uvažování o příčinách bažení. I když na nic nepřijdete je to užitečné, protože se tak zablokovalo rizikové automatické jednání. A když na něco přijdete, tím lépe.
    Automatismus č. 5: Recidiva Ţ tajení recidivy a pokračování v ní. Jeho přerušení: Recidiva Ţ někomu důvěryhodnému se svěřit, požádat o pomoc, recidivu rychle zastavit. Ještě lepší je ale recidivám předcházet.


    Abstinenci zdar!
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam