BOTRYTIS: musis ten projektor bypassnout... je tam kabel po kterym chodi signaly mezi motherboardem a zdrojem lampy... obcas je to tak jednoduchy, ze se zkratujou nejaky 2 piny... jindy to muze bejt trochu slozitejsi. da se o tom dost najit na internetu... je trochu zvraceny delat LED projektor, kterej bude krome spotreby ledky nekde jeste protapet vykon kterej by mela puvodni vyboja ;)

BOTRYTIS: umelou zatez? :-D :-D :-D jako ze bych si tam misto toho pripojil rychlovarnou konvici? :) sem ten zdroj vymontoval uplne...

Teple bílá údajně 20W, ve čtvrtek jí vezmu do "laborky" a proměřím... :)

Rád bych opravil drobné faktické nepřesnosti:
u každýho chladiče se píše, o kolik kelvinů stoupne teplota (v referenčním místě - předpokládejme jím místo, kde je dodáváno teplo polovodičem) při dodávání jednoho W tepelného příkonu. Jedná se o takzvaný tepelný odpor chladič-okolí (Rthh). Dále je třeba uvažovat že i samotné propojení chlazené součástky s chladičem bude vykazovat další tepelný odpor (přenos tepla opět není dokonalý, řádově to může být 0,1-1 K/W, Rthc) a samotné pouzdro součástky vůči polovodičovému přechodu, který chceme chladit, má svůj vlastní tepelný odpor Rthj, daný technologií pouzdření a pouzdrem jako takovým (najde se v datasheetu součástky).
Bilanční rovnice pak vypadá zhruba takto:
celkové oteplení dT = (Rthh + Rthc + Rthj) * P
a jedná se rozdíl teploty polovodičového přechodu součástky a volného okolí (většinou pokojová teplota). Zjednodušeně můžeme uvažovat pouze tepelný odpor chladiče, ale pak je nutno počítat s dostatečnou rezervou maximální přípustné teploty pouzdra součástky.

HARVIE: u solidních výrobců platí že výstupní efektivita je tím vyšší, čím větší je proudová hustota v struktuře, prakticky pak bývají výkonnější moduly efektivnější.
co se týká chlazení - těch 100 W příkonu, co se tam přivede, je potřeba někam rozptýlit :) chladiče na procesory jsou velmi vhodným řešením.