CORNELA: prosim te, kolik takovych oznamenich bylo zameteno pod koberec i pri podstatne horsich nasledcich, nez je spatne se hojici rana po zbytecne provedenem a nezadanem nastrihu. Vsichni si v nemocnicich vzajemne krejou zada a pacient se taha po soudech zbytecne. Takze reci o spaseni a neopakovani se si fakt nech od cesty, to je vysmech.

GAISAKA: no tak jednak trestny čin vypadá dost jinak, než jak tu prezentuje Cornela a tak tedy podávat oznámení je spíše symptomem, než logickým činem. Ani většina lékařských pochybení do něj nespadne.

A především jaksi zrovna kontrolní mechanismy a možnost stěžovat si na svého lékaře jsouv postsocialistickém prostoru dost omezené z důvodů nejrůznějších stavoských ctí a obran - oproti téměř libovolnému systému které socialismus neutrpělo.

A jestli tu někdo namítne, jak to není pravda, jak lékaři prahnou po zpětné vazbě a jak sebemenší problematické záležitosti jsou prověřovány a řešeny, tak to už je fakt na vyšetření příčetnosti a nebo na blahou nevědomost a nedostatek kontaktu se systémem v roli pacienta.

LAURA: Ono hlavně výhrůžný přístup, zastrašování apod. těžko naplní nějakou skutkovou podstatu TČ, tím spíše že matka může očekávat pohrdavý přístup orgánů činných v trestním řízení stylem "hysterka, bolelo ji to, tak se vzteká". To taky známe.

GAISAKA: kolik TO jsi v životě podal, že si myslíš, že něco podobného chce podstoupit matka čerstvě narozeného dítěte?

GAISAKA: Není to náhodou naopak, že by společnost měla skousnout, že i ženy s odlišným názorem na porody jsou součástí společnosti? Protože všimni si, tyto ženy nikoho nepřesvědčují, aby to dělal podle nich, chtějí mít jen svobodu pro své vlastní rozhodnutí. Zatímco zbytek společnost vidí rudě, cože si to ty asociálky a čarodějnice dovolují, a chce jim to zakázat.

FIKSUPOJKA: já ti nevím... když už jsme u tak intimních věcí... lékařku jsem výslovně požádala, aby ke střihání nedošlo - s tím, že jsem si vědoma možných důsledků
nadšeně se netvářila, ale trvala jsem na svém

svéprávná rodička po takovém rozhodnutí nemá potřebu chodit žalovat doktory, protože nefiknul, když si to ona sama přála - navíc, když to má dokladovatelné v porodním plánu

a ano, přestože malá měla 3 640 g, nedošlo k žádnému natržení - i sám primář na mne zíral...

CORNELA: v pripade doktoru muze mit jejich neprofesionalni chovani fatalni nasledky, narozdil od urednice na poste. A ja zrovna mluvim o tom porodu, kupodivu, v klubu o porodech. Takze mi laskave vysvetli, jak je to s tou moznosti vyberu v nemocnici u porodu. A argument ze nemusi vubec chodit do porodnice, sorry ale nejsi tu nahodou proto, aby ses vysmivala domacim porodum? Takze podle tebe prece maji zeny rodit v nemocnici; ty tvrdis ze tam maji na vyber, a muzou se sebrat a jit pryc, ja se ptam jak, pri rozebehlem porodu?

FIKSUPOJKA: Jenže ono právě to riziko není zdaleka tak vysoké, jak lékaři udávají, hojení obvyklých běžných natržení je snadné a rychlé, obvykle se nemusí ani šít, to vážné natržení je "vážné" hlavně pro možnost natržení kruhového svalu konečníku, které je velmi obtížně spravitelné, ale riziko takové ruptury je někde kolem 0,5%.

Když jsem četla průvodce porodnicemi, uváděla tam porodnice ve Vrchlabí počet episiotomií 4%. Největší počet episiotomií uváděli už nevím kde nějakých 72%, ostatní porodnice se pohybovaly od 30 do 60%. I pokud bychom si řekli, že Vrchlabí je zvláštní případ, že tam jezdí jen matky určitého typu a povahy, tak i kdybychom nadsadili a řekli, že episiotomie bude opodstatněná u nějakých 10%, tak u všech ostatních porodnic sám vidíš, jak děsně vysoký počet episiotomií bude vysoce pravděpodobně zbytečný.
Podle mě je to masakr. Já nevím, jak to přiblížit, mně fakt přijde, že mají všichni to vnímání postavené na hlavu - argumentuje se tím, že "to přece ani není cítit", že "hlavně zdravé dítě" blabla, atd., ale probůh, vždyť jde o nejcitlivější část těla, vezmi si, že by k tobě někdo prostě přikráčel a rozfikl ti zadek. Fakt si myslíš, že bys to necítil a že by ti to přišlo OK? Jo, některý ženský tvrdí, že to necítily, já jsem to třeba cítila sakra hodně. Ale o to by zas tak nešlo, to se dá vydržet. Ale je to zbytečně rozkuchaná část těla, dost velké zbytečné zranění, pro mě to zkrátka není akceptovatelné - hlavně celý ten princip, pojetí stylem, že je to jedno, že se holt kácí les, tak lítají třísky. To nemůžu přijmout.

A hlavně, HLAVNĚ, postrádám respekt k názoru rodičky. Pokud jasně řeknu "nechci stříhat, raději se natrhnu", mají to sakra respektovat. Jestli chtějí, klidně jim podepíšu revers pětkrát pojištěný a s ověřeným podpisem. Reakci na mé vyslovené přání ve stylu "no jó, madam zas četla něco na internetu, asi chce mít zašívanou díru až do krku" a podobné vtipnosti, to je imho na kárné řízení, to si doktor přece nesmí dovolit. Já se jich neprosím, aby mně pomáhali tam, kde to nechci. Ať pomáhají tam, kde jsou o to žádáni nebo kde je pacient v bezvědomí.