LILY: jj, Iyengar yoga, ona ta ucitelka si hrozne zaklada na tom "hornim dechu", je fakt ze je fajn umet vyuzit plne horni kapacitu plic kdyz jses v poslednich tydnech tehotenstvi a miminko ti zabira hodne mista.
Podle me je fajn tu kapacitu vedome rozvinout, ale normalne pak dychat celostne.
Hele, tady zrovna je moje ucitelka Monica v takove pro ni typicke poze (mimochodem dnes ji je asi 60 a odrodila svoje 3 deti doma):

YEETKA: spolužačka ze shiatsu prý přežila šílené křížové bolesti díky tomu, že si v největší krizi vzpomněla, jak nás tam furt nutili dýchat do hara a všechno dělat z hara...a najendou se jí prý ulevilo.
Navíc věřím, že když tělo ví, žes to zvládla poprvé, tak strach z toho, kdy už to bude (a jeslti to bude), bude o poznání menší.

ARQANA: vím, že to působí trochu zvláštně, ale tahle témata celkem zvládám a pracuji s nimi..
stejně děkuji, je fajn, když občas přijde podobné připomenutí z venku :)))
spíš jsem doufala, že by se některá z vás rozepsala o své vlastní zkušenosti, případně kdyby přišlo nějaké to doporučení na cvičení s dechem..
zpívám, ale to mi v předešlém porodu nepomohlo, jako jediná cílená forma přípravy a práce s dechem, když nepočítám jogu a tanec..

jinak pa která byla u našeho domácího porodu je víc než zkušená a jede si spíš způsob, kdy do porodního příběhu nezasahuje, pokud všechno běží víceméně jak má.. jsem za to moc vděčná, obě zastáváme názor, že celý ten proces si žena potřebuje projít a zvládnout sama, bez výrazných zásahů do děje atp.
ale asi by mi poradila to stejné co ty:))

YEETKA: tím zpěvem člověk naopak ten dech chytá... soustředíš se na zvuk a ne tolik na tu bolest a najednou to jde...

ZORBOVA: Mně na tom přijde hlavně pozitivní to, že vůbec nastala nějaká změna v zaběhaných postupech. Myslím, že se časem dostane i na ty porody :-)
Ale ony jsou to hlavně spojené nádoby. Při revizi vzniká dlouhá prodleva mezi potratem a dobou, kdy se dá znova bez rizika otěhotnět. Kromě toho může dojít i k nevratnému poškození, kdy je další těhotenství vyloučené a nebo velice problematické. A spousta žen potrácí, i opakovaně, takže si nemyslím, že by bylo úplně mimo začít u toho.

LURA: A vím přesně, o čem mluvím, protože když mi nedávno nevyšlo těhotenství a já nechtěla na revizi, čelila jsem dosti silnému tlaku ze strany lékařů. A řešila jsem právě i možnost tohoto léku, bohužel v té době marně. I když jsem si nakonec "ustála" svoji volbu potratit přirozeně, bylo to dost stresující. Takže si myslím, že všechny, které někdy musely na revizi kvůli zamlklému těhotenství a vědí, jaká jsou rizika chirurgického zákroku, registraci Mifegynu stejně jako já uvítají.

ZORBOVA: Já bych to naopak viděla pozitivně jako první krok k tomu, že se někam posouváme. Nejde totiž jen o miniinterrupce, ale taky o spontánní potraty a zamlklá těhotenství v prvních třech měsících - a k těm doteď nebyla žádná alternativa a ženy byly dost násilně nuceny jít na revizi. V zahraničí se právě v těchhle případech používají tyhle tablety, ale u nás nebyly schválené. A myslím si, že právě odklon od toho řešit vše "kudlou" a nechat to projít spontánně může mít naopak dobrý vliv na to, že se časem rozhýbou i záležitosti kolem porodů.