ECLECTICA: Jenže to je právě to, co není jisté. Ano, když dojde k masivnímu krvácení, jsou v nemocnici lepší možnosti, jak na tom zapracovat (i když taky ne neomezené), ale taky jde o to, jestli ty možnosti někdo využije a nebo tě nechá vykrvácet, protože se mu ve výsledku stejně nic nestane a hodí se to pod "nešťastnou souhru okolností". Sama jsem zažila, jak se na mě v nemocnici vykašlali a nechali mě tam úplně samotnou, stejně tak jako někoho jiného nechali s vnitřním krvácením a tvářili se, že je hypochondr a byla jen šťastná shoda okolností, že to dobře dopadlo (dobře=nikdo neumřel, jinak to moc dobré nebylo).
Ale to se pořád bavíme o tom, když už ke krvácení dojde. Pak by ovšem bylo potřeba položit druhou otázku, z jakého důvodu ke krvácení dojde. Protože v nemocnici, kde se porod povětšině urychluje pomocí oxytocinu, je riziko krvácení výrazně vyšší, než při přirozeném a neurychlovaném porodu. Samozřejmě, že porod vedený podobným způsobem jako v porodnici, ale v domácích podmínkách, by byl vysoce rizikový. Jenže tohle srovnání nemůže sedět, protože v domácích podmínkách probíhá porod úplně jinak. Nemocnice se spoléhá na to, že má po ruce k dispozici veškerou techniku a může hnát všechno do krajnosti a nechat na poslední chvíli. Je to psychologická otázka - když víš, že máš něco k dispozici, počítáš s tím a dovolíš si postupovat rizikověji, než v situaci, kdy víš, že to k dispozici nemáš. Proto jde v nemocnici často o minuty (ne-li o vteřiny), ale doma málokdy.