ALDEMIK: No a o tom to přece je, ne? Ty jsi jenom parafrázovala to, že existuje skupina lidí, kteří jsou ať již vědomě nebo nevědomě blbý/nezkušení/ ovlivnitelný /zlý. A že tam by měl tedy nastoupit stát ochranitel, který by kompenzoval "blbost" rodičů, aby neškodili svým dětem, a měl by chránit ty děti, kteří jsou od narození občany ČR.

A já jsem se Ti snažila říct, že je to sice krásná myšlenka, ale prostě nefunguje. Protože i když máme v zákonech chartu práv dítěte, OSPD v každém větším městě, povinnou školní docházku, rodinné právo atd. atd., tak i PŘESTO dochází k zanedbávání, týrání, neplacení alimentů atd.
Takže třeba ten případ z Hradce (dávala jsem link), kdy přestali malému diabetikovi píchat inzulín, protože léčitel jim udělal aura diagnistiku "má cukr v hlavě" nepředešel hyperglykemickému kómatu a smrti toho děcka. A ano, rodiče měli velmi malé IQ a sociální inteligenci ( a dokonce se s tím obhajovali u soudu). Takže jakákoliv "preventivní" funkce státu/ trestu tu prostě není a těmto patologiím stejně nezabrání.

Ano, děti se rodí i rodičům s velmi malou inteligencí, kritickým myšlením atd. Ale jsou to především jejich děti a jejich odpovědnost. Já jsem všemi pro, aby pokud dojde k usvědčení za zanedbání péče, týrání, smrti apod., aby došlo k soudu a trestu.

Takže já jsem přesvědčena o tom, že dokud nebudeme dělat nějaký eugenický testy před početím (ty jsi vhodný rodič a ty ne), což asi uznáme všichni, že je blbost. Tak nevyhnutelně budeme mít ve společnosti určité procento "defektních" rodičů, kteří se budou chovat patologicky a TOMU SE NEDA ZABRANIT. Nejde o to, jestli mám nebo nemám důvěru v lidi, protože faktem je, že se tito lidé prostě množí.


Nechápej mě špatně, já tedy nedeklamuju- kompletně zrušit státní ochranu dětí! Myslim si, že je správné, že stát zastupuje nezletilé děti např. v dědických řízeních, opatrovnických soudech, vymáhá školní docházku, trestá patologie apod.

Co mě přijde "přes čáru" je to, že ti stát stát diktuje (ať už přímo nebo nepřímo skrz legislativu/vyhlášky) JEDINÝ správný způsob, jak svoje dítě přivézt na svět, jak ho léčit, jak ho vychovávat. A pokud jej nepřijmeš, tak jsi perzekuovaný jako apriori zločinec.

WITTGENSTEIN: Pokud se v takovém hovoru někdo pokusí o smířlivější přístup – příkladně konstatuje, že praxe v některých porodnicích není optimální, že změny nemusejí značit zásadní investice do lidí ani do vybavení, je okamžitě postrčen na stranu medicínou otupených idiotů, anebo žen, co mají silné spojení se svou vnitřní bytostí a ve volném čase běhají s vlky.
to je presny

Zuzana Válková válí :)

Zuzana Válková: Homo medicínský versus ženy, co běhají s vlky - Deník Referendum
http://denikreferendum.cz/clanek/18343-homo-medicinsky-versus-zeny-co-behaji-s-vlky

ALI_EN: Muzu potvrdit. Nejsem prilisnym pritelem domacich porodu, ale tenhle vytvor je dle me moc i na Blesk. Cisty bulvar a zumpa.

ALI_EN: Soudnej člověk možná ano, ale na hodně lidí funguje zajímavý implikační efekt (vědomý i podvědomý):

Článek je špatný, ale odsuzuje porody doma -- odsuzuji článek, tedy schvaluji porody doma -- schvalovat porody doma, to je jako schvalovat násilí na dětech -- odsuzuji článek, tedy schvaluji násilí na dětech.

Svatému účelu jsou dobré všechny prostředky.

IORETH: no cilej na skupinu bleskaru a podobne. i soudnej clovek, kterej je proti domacim porodum, se prece pri cteni tohodle musi kroutit..

IORETH: dávno tomu...

ALI_EN: zvyšuje to náklad... Obecně je přijatelné používat ostrá slova v souvislosti s odsuzováním nacismu, fašismu, násilím na dětech a podobnými tématy, takže v tomto kontextu se článek jeví přijatelnější, než ve skutečnosti je. Je to ale smutné, Reflex býval poměrně příčetný plátek.

LAURA: to mi ale řekni, jak to může někdo otisknout..

ALDEMIK: Osobně bych viděla rozložení spíš takhle:
3 %, která aktivně hledají inovativní, zajímavé a inspirativní cesty
17 % velmi ocení možnost výběru, je schopno kriticky zvážit, posoudit, vybrat si
20 % je rádo za výběr z několika zaběhaných a vyzkoušených možností
50 % ocení jednu doporučenou/předepsanou možnost, větší výběr je obtěžuje, mate, cítí se jím ohroženi
10 % se snaží proklouznout čímkoliv co nejjednuššeji, z toho 3 % mají dejme tomu tendenci záměrně škodit.
Někde na to ale musí být výzkum serióznější než motivační knížka a celkem by mě to zajímalo (bude se to lišit v různých zemích podle úrovně občanské společnosti, to je jasné).

Nesnažím se tím naznačit, že by se mělo cílit na posledních 50, 10 nebo 5 procent, ale že je zapotřebí brát v potaz různé skupiny, které mají různé potřeby a motivace. A fakt nejsou jen dvě, sorry. Je jasné, že nějakému ideálnímu modelu se budeme vždycky jen blížit, což ale neopravňuje nechat někoho plavat.

BLANITCHKA: Upřímně, takovou důvěru v lidi nemám. Dost velká masa lidí dělá věci nějak jen proto, že se to tak dělá nebo že jim to někdo řekne - a budou to tak dělat stále, maximálně se bez přemýšlení přikloní k jinému způsobu, který "se tak dělá", nebo jim někdo jiný řekne něco jiného. Ano, nebyla-li by spousta věcí striktně (a často tupě) omezená, umožnilo by to určité skupině lidí odpovědné rozhodování v daleko větším rozsahu. Jak široká takhle skupina ale je? Opravdu si myslíš, že 97%? Když se podívám mezi lidi, mezi kterými se pohybuji, řekla bych, že ano, stačí se ale podívat kousek vedle a spíš bych to tipla na ty 3 %.

Tvůj model absolutně nepobírá to, že existuje spousta lidí, kteří to myslí dobře, ale nemají zkušenosti, vědomosti, intelekt, kritické myšlení, informace, a ve výsledku moc krásně a zodpovědně dělají rozhodnutí, která jsou na škodu jim/jejich dětem. Další část lidí se snaží si různými způsoby ulehčit život a má to pěkně blbé následky. A jsem přesvědčená o tom, že stát má povinnost je DO JISTÉ MÍRY chránit (např. proto, že jim tím zajišťuje určitá základní práva).

To, že se to často nedaří způsobem, který by byl produktivní a neutlačoval ostatní nebo je nestavěl do role nesvéprávných, je naprosto jiná věc - a s tím naprosto souhlasím. Ano, chybí tu diskuse, schopnost dialogu, lpění na vizích a ideách místo lpění na pozicích, přebývá strach z rozmanitosti. Projevuje se to v mnoha oblastech a mění se to pomalu a těžce. Opravdu si ale nemyslím, že by řešením bylo úplné uvolnění. Ty ano?