• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GIDDYPOROD DOMA příznivci vítáni
    rozbalit záhlaví
    ALI_EN
    ALI_EN --- ---
    IORETH: no cilej na skupinu bleskaru a podobne. i soudnej clovek, kterej je proti domacim porodum, se prece pri cteni tohodle musi kroutit..
    LAURA
    LAURA --- ---
    IORETH: dávno tomu...
    IORETH
    IORETH --- ---
    ALI_EN: zvyšuje to náklad... Obecně je přijatelné používat ostrá slova v souvislosti s odsuzováním nacismu, fašismu, násilím na dětech a podobnými tématy, takže v tomto kontextu se článek jeví přijatelnější, než ve skutečnosti je. Je to ale smutné, Reflex býval poměrně příčetný plátek.
    ALI_EN
    ALI_EN --- ---
    LAURA: to mi ale řekni, jak to může někdo otisknout..
    LAURA
    LAURA --- ---
    ALI_EN: myslím že tam Šafr stále funguje.
    ALI_EN
    ALI_EN --- ---
    aha vlastně ale šafr skončil ne? no tak to má doopravdy adekvátní náhradu..
    ALI_EN
    ALI_EN --- ---
    LAURA: on je hrozný hovado. trošku se divim, že to reflex otisknu, ačkoliv ho vede takovej dement jako je šafr, i tak dost silný kafe. fakt se mi z toho ježí...
    ALDEMIK
    ALDEMIK --- ---
    ALDEMIK: Osobně bych viděla rozložení spíš takhle:
    3 %, která aktivně hledají inovativní, zajímavé a inspirativní cesty
    17 % velmi ocení možnost výběru, je schopno kriticky zvážit, posoudit, vybrat si
    20 % je rádo za výběr z několika zaběhaných a vyzkoušených možností
    50 % ocení jednu doporučenou/předepsanou možnost, větší výběr je obtěžuje, mate, cítí se jím ohroženi
    10 % se snaží proklouznout čímkoliv co nejjednuššeji, z toho 3 % mají dejme tomu tendenci záměrně škodit.
    Někde na to ale musí být výzkum serióznější než motivační knížka a celkem by mě to zajímalo (bude se to lišit v různých zemích podle úrovně občanské společnosti, to je jasné).

    Nesnažím se tím naznačit, že by se mělo cílit na posledních 50, 10 nebo 5 procent, ale že je zapotřebí brát v potaz různé skupiny, které mají různé potřeby a motivace. A fakt nejsou jen dvě, sorry. Je jasné, že nějakému ideálnímu modelu se budeme vždycky jen blížit, což ale neopravňuje nechat někoho plavat.
    ALDEMIK
    ALDEMIK --- ---
    BLANITCHKA: Upřímně, takovou důvěru v lidi nemám. Dost velká masa lidí dělá věci nějak jen proto, že se to tak dělá nebo že jim to někdo řekne - a budou to tak dělat stále, maximálně se bez přemýšlení přikloní k jinému způsobu, který "se tak dělá", nebo jim někdo jiný řekne něco jiného. Ano, nebyla-li by spousta věcí striktně (a často tupě) omezená, umožnilo by to určité skupině lidí odpovědné rozhodování v daleko větším rozsahu. Jak široká takhle skupina ale je? Opravdu si myslíš, že 97%? Když se podívám mezi lidi, mezi kterými se pohybuji, řekla bych, že ano, stačí se ale podívat kousek vedle a spíš bych to tipla na ty 3 %.

    Tvůj model absolutně nepobírá to, že existuje spousta lidí, kteří to myslí dobře, ale nemají zkušenosti, vědomosti, intelekt, kritické myšlení, informace, a ve výsledku moc krásně a zodpovědně dělají rozhodnutí, která jsou na škodu jim/jejich dětem. Další část lidí se snaží si různými způsoby ulehčit život a má to pěkně blbé následky. A jsem přesvědčená o tom, že stát má povinnost je DO JISTÉ MÍRY chránit (např. proto, že jim tím zajišťuje určitá základní práva).

    To, že se to často nedaří způsobem, který by byl produktivní a neutlačoval ostatní nebo je nestavěl do role nesvéprávných, je naprosto jiná věc - a s tím naprosto souhlasím. Ano, chybí tu diskuse, schopnost dialogu, lpění na vizích a ideách místo lpění na pozicích, přebývá strach z rozmanitosti. Projevuje se to v mnoha oblastech a mění se to pomalu a těžce. Opravdu si ale nemyslím, že by řešením bylo úplné uvolnění. Ty ano?
    FIFI
    FIFI --- ---
    LAURA: no to snad není ani možný!
    BLANITCHKA
    BLANITCHKA --- ---
    ALDEMIK: To je dobrá otázka, i když se se asi dost vzdálíme od domácích porodů. Zkusím to říct jinak. V nějaké knížce jsem četla termín "managment pro 3%" jako metaforu. :

    Co je management pro 3 procenta? Jedná se ve své podstatě o to, že systém, tj. co společnost považuje za správné či nesprávné a co se tedy smí či nesmí se nastavuje podle cca třech procent lidí, kteří buď chybují nebo systém zneužívají či by mohli zneužít. Příklady tohoto druhu řízení jsou na každém kroku. Bohužel jsou tak časté, že je průměrná lidská mysl vyhodnotí jako normální a přestává je vidět.

    Takže 97% pracovníků, rodičů, občanů apod. se chová "správně, přijatelně" a v souladu s hodnotami dané společnosti (např. nekradou, netýrají své děti, zajišťují si obživu prací apod.). Pak je jistá část lidí (3%), kteří chybují, nebo vědomě zneužívají/parazitují na systému. A systém se brání tím, že nainstaluje stovky zákonů, předpisů, vyhlášek, směrnic apod., jak zabránit těm 3%, aby v dané činnosti pokračovali a nastaví represe.

    Jenže při jakémkoliv pohledu je tento přístup strašně neproduktivní, protože:

    A) nijak nezabrání v patologickém jednání těm 3% ( např. i přes x sociálních odborů stále dochází k týrání dětí (např. kauza v Kuřimi), řeší jenom následnou represi (ale the damage is done anyway).

    B)naprosto otráví / znemožní svobodný život těm ostatním- tedy naprosté většině lidí žijící v dané společnosti.

    Systém tedy vybuduje komplexní a velmi drahé aparáty, které potřebuje zpětně i průběžně legitimizovat. Tím neustále (i skrz selektivní mediální propagandu) zásobuje "ovčany" informacemi o tom, jak je vlastně nezbytný a nebýt jeho, zavládl by ve společnosti chaos (palcové titulky "Mtrvý novorozenci u domácích porodů"!). Zároveň zaměstnává stovky tisíc lidí (úředníci, učitelé, lékaři, policisté atd atd......), pro které je taky zájmem toto status quo udržovat. Z povahy věci je tento systém neochotný k jakýmkoliv změnám a i diskuzi o nich (protože by si podřezával vlastní větev).


    Tím vším se vytváří prostředí všeobecné nedůvěry a represe, která v důsledku nutí lidi, kteří nesouhlasí s některými doktrínami systému se uchylovat do nedobrovolných "alternativ, ilegality, šedé zóny". Takže jakkoliv je krásná myšlenka, že stát/systém chrání děti před těmi 3% "defektních" rodičů (týrání, neléčení, zanedbávání ..), tak má jeden velmi nepříjemný vedlejší důsledek. A to ten, že pro naprostou většinu ostatních, rozumných lidí vykolíkovává "přijatelné" hřiště a démonizuje/ znemožnuje alternativy. A těm patologiím stejně v důsledku nezabrání.

    Je úplně jedno, jestli tento pohled aplikujeme na porodnictví (domácí porody x porodnice), školství (aktuálně např. tažení proti lesním školkám), domácí vyučování, očkování, kvalifikace učitelů, malé podnikání- zrovna dnes jsem četla tenhle zajímavý článek http://rokjinak.blog.idnes.cz/...Chtela-jsem-prodavat-marmelady-aneb-proc-nemuzeme-pomalu-rust.html).

    A ano, jsem přesvědčena o tom, že o dětech rozhodují předně a zejména jejich rodiče (o tom, jak je přivedou na svět, jak je budou vzdělávat, jak je budou léčit). Státní intervence jsou ve většině případů totiž:

    A) velmi diskutabilní- je Půlnoční Bouři líp v kojeňáku než u jejích hippie milujících rodičů?
    B) vidina trestu nemá žádný preventivní charakter v opravdových patologiích
    C) většinou přijde intervence pozdě, např. http://hradec.idnes.cz/...yna-s-cukrovkou-f2m-/hradec-zpravy.aspx?c=A140603_155342_hradec-zpravy_kvi
    D) u tragických nehod/ úmrtí (ať už jsou to domácí porody (jak tu proběhlo teď) nebo třeba pád z okna) jsou rodiče posuzováni vyšetřováni jako viníci.


    Abych to shrnula. Přijde mi, že určité procento lidí je "od přírody" "společensky defektní". Můžeme spekulovat o tom, jestli jsou to přesně 3% nebo o trochu víc. Tomu se nedá nijak nezbránit (jako je např. přirozená míra nezaměstnanosti). Jisté ale je, že naprostá většina ostatních se nemohou ve svém životě chovat jak by s nejlepšími úmysli chtěli (a nikomu tím neškodili), protože systém je nastaven pro ty 3%. Nemluvě o té zneužitelnosti, jak jsem o ní psala níže.

    A jako úplně absurdní mi přijde, když systém bojuje proti těm, kteří mu a nikomu jinému neškodí tím, že jim legislativně odebere možnosti alternativy (třeba akreditace porodních asistentek, akreditace MŠMT, živnostenský zákon apod.). a to zejména, pokud všechny náklady si hradí alternativci sami. (státní škola "zadarmo" x lesní školka 7000/měsíc školné). Zaříznou jí na tom, že nemá stavebně oddělené přípravny zeleniny.


    Já nejsem žádná radikální anarchistka, ale prostě mi přijde, že idea "ochranitelského" státu je nejen nefunkční, ale i kontraproduktivní. ( viz výše).

    Je mi rozumět?
    ALDEMIK
    ALDEMIK --- ---
    BLANITCHKA: Tak já bych s bojem, ať jde o cokoliv, byla dost zdrženlivá. U matky odmítající léčbu dítěte (dosaď si třeba hnusnou smrtelnou ale léčitelnou nemoc) nebo něčeho podobného asi nenecháš úplně volné pole. Nebo myslíš, že by stát neměl děti chránit vůbec a bylo by čistě na jejich rodičích, jestli a čím je budou léčit? Vím, že je to příklad z jiné sféry, porod není nemoc, ale cokoliv jako cokoliv...
    Samozřejmě souhlasím s tím tuhle hranici přenastavit a pravidelně aktualizovat, o tom žádná...
    BLANITCHKA
    BLANITCHKA --- ---
    LAURA: já vím. dneska mám asi malý zen a tak jsem se nechala unést... :))

    prostě celý koncept:
    "my víme, co je pro vás dobré a když to nepůjde jinak, tak vás k tomu donutíme násilím, nebo eliminováním jiné volby"

    je mi fundamentálně proti srsti, že mi přide důležité za to bojovat. Ať se jedná o cokoliv.
    LAURA
    LAURA --- ---
    BLANITCHKA: DOUPLE má trochu pravdy, JXD prostě cíleně provokuje.. ale taky se musím ovládat, aby mě to nenasralo, protože tenhle přístup je přesně důvodem toho, proč u nás porodnictví je v takovém stavu v jakém je.. na rodičce a jejích přáních nesejde, všichni víme lépe než ona co je potřeba s jejím tělem a jejím dítětem udělat.. Takže jsem se jen zhluboka nadechla a poděkovala v duchu za všechny osvícené muže, kteří nemají zapotřebí jednat se (svými) ženami jako s lidmi druhé kategorie.
    BLANITCHKA
    BLANITCHKA --- ---
    LAURA: No to je píčus teda..... Citím, jak mi stoupá adrenalin jak to čtu. Jasně, těhotná je nesvéprávná a otec má právo s ní jednat jako s nesvéprávnou a rozhodovat za ni. Kdyby takový kecy nebyly inherentně tak nebezpečný, tak je to usměvné.

    Vždycky si vzpomenu na to, jak zneužitelné je operovat s nesvéprávností a jak jsou tyto lékařské systémy k tomu náchylné. Ať už režimem nařízené nucené psychiatrické hospitalizace s elektro-konvulzní léčbou za komančů (třeba popsáno skvěle v Žítkovských bohyních).

    DOUPLE
    DOUPLE --- ---
    LAURA: je to master troll, jina moznost neni.
    LAURA
    LAURA --- ---
    LAURA: "V nemocnici se šance dítěte přežít zvýší o stovky řádů. Když nastane překotný porod, musí být rodička na sále za čtyři minuty,“ říká Houdek." Koukám pan Houdek (šéf záchranářů) čerpá ještě z lepších statistik než JXD.. ten tvdrí, že šance dítěte na přežití je v porodnici 4x vyšší než u domácího porodu, tenhle tvrdí že nekoliksetkrát vyšší... hm. Hlavně že ostatní označuje za pseudoodborníky.
    LAURA
    LAURA --- ---
    Smrt dítěte po domácím porodu nikdo nezavinil, prokázala pitva - iDNES.cz
    http://praha.idnes.cz/...roztokach-u-prahy-da9-/praha-zpravy.aspx?c=A140710_2080778_praha-zpravy_mav
    LAURA
    LAURA --- ---
    Na smrt dítěte, které zemřelo po domácím porodu, prý místo nemělo vliv – Novinky.cz
    http://www.novinky.cz/...3-na-smrt-ditete-ktere-zemrelo-po-domacim-porodu-pry-misto-nemelo-vliv.html
    LAURA
    LAURA --- ---
    LAURA: "Myslím, že k tématu domácích porodů by se měli konečně začít vyjadřovat muži místo žen, a ne slovy, ale činy. To jest - pokud partnerka ještě před početím oznámí svůj úmysl rodit doma, je načase najít si partnerku jinou, rozumnou, a od té bláznivé domarodičky okamžitě odejít a nedat jí ani kapku spermatu. Pokud začne mluvit partnerka o rození doma v průběhu těhotenství, nezbývá partnerovi, než aby jí popadl za ploutev, zavedl k nejbližšímu psychiatrovi, a pak dohlédl na to, aby neuroleptika - prášky proti psychóze, které jí psychiatr nejspíš předepíše - pravidelně užívala. Ženy prostě nejsou schopny pochopit evidentní skutečnost, že domácí porod ohrožuje jejich rodící se dítě čtyřikrát víc než nemocniční porody. Když domarodičky nepřičítají zkušenost dalších a dalších úmrtí doma rozených nemluvňat, lze bez přehánění konstatovat, že nejsou v úplnosti příčetné. A proto by měl o místě porodu rozhodovat nikoliv matka, ale otec dítěte."
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam