HOKITOKY: gratuluju! To je nadhera a krasne jmeno! Pribeh napis - ja je ctu moc rada :)

HOKITOKY: Blahopřání k synovi s tak krásným jménem!

V pondělí se nám doma narodil Zachariáš. Nevím zda se sem píšou reporty, pokud ano, ráda napíšu nějaké postřehy a průběh.

KAREN: presne, taky me to zaskocilo uplne nepripravenou! segra ma tri deti, tak jsem byla presvecena, ze mati ma za sebou poradnou prupravu. jenze segra je strasne mekka, vubec se do vychovy nasi maminky neoprela. ji teda hodlam lepe proskolit, zacnu uz ted, pred sestrinym 4. porodem, at si to nacvici a pak pred mym dalsim si dame opacko ;)
nekolikrat jsem v jeji pritomnosti zatlacila slzy, ale jednou me privedla regulerne k placi (jako v mem sestinedeli). neuveritelny, do jake miry dokaze byt clovek tak pohlcenej sam sebou, ze nevidi, neslysi, nevnima...

ale nezklamala me jen ona, ale i blizka kamaradka, ktera ma sama maly dite. prisla, s tim ditetem, jako prvni si zacala vyrizovat hovor, behem ktereho se pohadala a nasledne rozbrecela. nejake male rodinne drama (nedodrzeni casu srazu s jeji sestrou), ze ktereho se mne tam pak vetsinu navstevy kamoska vyplakavala a vykecavala, zatimco jeji robatko mi tam se vsim kramarilo, popatlalo kreslo pomazankou, rozhazelo hracky... kdyz odchazeli, tak jsem kojila v posteli, a pak vesel do pokoje chlap a prej, co je to tady za bordel?? se kouknu a vsude po zemi ty hracky a kousicky roztrhanych kapesnicku. fakt lahudka to uklizet a shybat se k tomu s sitim az k preli :/

AOTEAROA: tema navstev v sestinedeli mi radeji ani nepripominej...grrrr!!! prijit si pochovat dobre naladene pidi miminko a pak se divit, ze spi, pak se dlooouze koji, tvarit se pri tom super znudene, jak to kojeni desne trva, mezitim se vykecavat o svych vlastnich naprosto banalnich problemech (kamaradka mi odrekla na vecer domluvene divadlo a ja nemuzu sehnat nahradu! pak odejit na wc, nechat si kabelku v mym pokoji, kde kojim, zacne zvonit mobil, dloooooouze pac ho nikdo neslysi...su do bela jeste ted, jen si na to vzpomenu). (= moje matka :/ )

tak toto priste opravdu NE!!!!!!!

a pak mi napise kamaradka z Izraele, ze kdys se vratila z porodnice, mela vygruntovany cely byt a naplnenou lednici a mrazak k prasknuti domacim jidlem, to vse na svedomi jeji maminka. A jak kazdy den znovili nekteri sousedi, aby prinesli teple jidlo, napecene kolace... holt zidi, no, jina kultura.

KAREN: takhle dalece nedokazu predvidat, zalezi na okolnostech .-)

Hbac dvojcat!!
http://www.birthtakesavillage.com/surprise-twin-vbac-at-home/

AOTEAROA: Jo, moji kamarádi z velké většiny nejsou schopni docházet na nějaké místo včas. Bez dítěte mi to nějak moc nevadilo, protože jsem si prostě čekání na ně krátila vždycky s knihou, ale když jsem měla první dceru, která se kojila většinou co hodinu a půl, já si načasovala kojení tak, abychom mohli s kamarádama vyrazit s čerstvě nakojenou nebo třeba čerstvě uspanou dcerou na kafe, a oni pak měli půl hodiny zpoždění, bylo hrozně obtížný jim vysvětlit, že půlhodina pro bezdětnýho člověka a půlhodina pro člověka, jehož čas řídí do velký míry nekontrolovatelná potřeba dítěte, má poněkud jinou hodnotu, hrozně se divili. Ale naučili se (v naprosté většině) chodit včas! Protože někteří z nich si taky vyzkoušeli, jaký to je, když dorazej v době kojení, a počkaj si za dveřma půl hodinky, no. (Máme dvoupatrovej dům a nějak jsem se nikdy nehecla natolik, abych během kojení absolvovala vycházku ty dvě patra dolů)

INUSHKA: Přesně takhle jsem si návštěvy v šestinedělí představovala. Ale bohužel i přes má vysvětlení to většina lidí nechápala nebo si dokonce mysleli že si zas něco vymejšlim, abych si ulehčila. Kolikrát přijel někdo z rodiny a slíbil třeba jít s kočárkem ven, ale po přebalení a nakojení miminka se furt vykecávali nebo si museli ještě udělat tohle a tamto pro sebe, a tak rázem z mého volna na dvě hodiny, abych si dala třeba sprchu, převlíkla postel, vyspala se nebo najedla, bylo nějakých 30 minut po kterých už mi vraceli plačící dítě. No a po šestinedělí už jsem kojila každé cca 2h a už nemělo ani smysl někoho posílat ven. Já se snažila, abych měla aspoň tu hodinu, časovala jsem kojení tak aby přišli a dítě bylo připravené k odchodu, a on si brácha ještě musel tadyhle cestou vybrat kešku a matka se musela stavit u pumpy na kafíčko a podobně. Když jsem asi 6 dní po porodu čekala návštěvu mámy s bráchou, strašně se divili že jsem si nadiktovala že bez teplého pokrmu se nemají ani ukazovat. Přinesli grilovaného lososa se zeleninou a s dalším miminkem už budou určitě chytřejší :-) K šestinedělce se bez jídla prostě nechodí!