• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GREGIDřevo
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    ZCR: Bohužel nemá. Ale rozhodně by to byla nejpracnější statistika, co bych kdy dělal:)).
    ZCR
    ZCR --- ---
    JOSEF_K: jj, ta stejnorodost materiálu udělá asi hodně, a pokud najde správný postup, tak to prostě funguje, to je prostě know how... ale vysvětlovat to nějakou magií atd., to už zpravidla smrdí, a přenést stejnou metodu do jiných podmínek jít může, nebo taky nemusí (nemá tam těch vejmutovek třeba třicet čtyřicet, že bys to vzal trochu statističtěji? :-]
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    ZCR: Ale jo, s tím naprosto souhlasím. Osobně mám opačnou tendenci - cokoli, kde se mihne slovo magie apod. ausgerechnet označit za blábol:). Thomu jsem četl a docela z toho na mě dýchá velmi dobrý marketing a snaha zpropagovat vlastní produkt:). Nicméně spousta těch věcí má hlavu a patu. Spíš než houby by mě zajímalo, nakolik správná doba kácení má schopnost eliminovat pozdější pracování dřeva. Jestliže on si těží horské smrky prakticky jeden jak druhý správného věku, tak si umím představit, že se pak nehýbou, ale zkusil bych experiment s nějakým nížinným stromem s nějakou vadou. Což se mi konec konců asi brzo podaří. Mám kamarádce pomoct (resp. mám to udělat) pokácet vejmutovku u nich na parcele. Bude jí tak 60 let, průměr kmene tak 35cm. Do konce ledna to snad stihnu. Tak zkusím postupovat plus mínus, jak radí Thoma, a pak na jaře odvézt na katr. Uvidíme:).
    ZCR
    ZCR --- ---
    JOSEF_K: no kácení v zimě jednoznačně, a přesně jak píšeš - nižší obsah vody atd., o tom žádná, jednoduchý a přímočarý princip... ale s tím dřevokazným hmyzem, to už je jiná věc - jednak zda by to tvrzení obstálo při nějakém rozumnou metodikou provedeném testování, jednak zda potom lze ten pozorovaný výsledek přisoudit ausgerechnet měsíčnímu svitu... ještě upřesním, že mi nejde o ohrnování nosu nad moudrostí předků, ale je potřeba si uvědomit, že se kolikrát chytali stébla a hledali kdejakou zdánlivou kauzalitu, nezřídka magickou, a pak se to mohlo tradovat, aniž by na tom vůbec co bylo...
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    ZCR: Už si toho z biologie moc nepamatuju, ale víc než na měsíční fáze bych sázel na celkový útlum, který strom v zimě má. Krom jiného to znamená snížený objem vody a mízy v pletivech a živiny přestěhované někam ke kořenům, protože listí vyživovat netřeba. Jak je to s těmi dřevokaznými bestiemi (prý "měsíční" dřevo skoro nežerou), to vážně netuším. Logický důvod kácení v zimě vidím v tom, že pak dřevo nemusím přirozenou cestou sušit deset let, ale třeba pět.
    ZCR
    ZCR --- ---
    JOSEF_K: (no, spíš než základy biologie by se na to mělo jít se základy statistiky, hlavně když se na tom pak někdo snaží udělat vejvar - podle mě je dřevo tak blbě predikovatelný materiál, že vyloučit všechny ostatní vlivy a směle nějakou kvalitu přiřknout vlivu měsíční fáze je samo o sobě hodně odvážné a vyžaduje solidní důkazy, ne jenom nějaké 'mě to fungovalo, a Franta povídal...' ... což nepíšu proto, že bych se chtěl kohokoli dotknout, ale když vidím všechny ty svíčkové baby, které buď cynicky, nebo naopak v dobré víře prodávají všelijaké pseudotradiční nesmysly za těžký prachy, vaří ve mně krev :-)
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    JUNIOR: To mě zajímá. Nechceš k tomu sepsat nějaký report? Že tam nějaký vliv bude, je vcelku jasné, na to stačí základy biologie, ale sám nevím jak velký. Třeba jak velkou roli hraje, kde strom roste, ve srovnání s tím, kdy je kácen atd...
    JUNIOR
    JUNIOR --- ---
    GHOSTDOGG: Odpověď na první otázku je vcelku pragmatická - sračkoidní materiály, tlak na co nejnižší cenu atd. Jinak dodnes znám lidi co dělají s poctivým masívem a dělají to původně. Dneska je celkem problém sehnat i dobře proschlé a dobře skladované dřevo. Proto se tím na dnešní poměry tak málo lidí sere. Těch knih je docela dost, ale mám jich hodně v němčině.

    S lunárním dřevem jsem dělal ve švýcarsku a prošel jsem si celý proces od kácení stromů až po výrobu a ano. Opravdu to tak funguje. Jako největší osobní zkušenost rád vyprávím pobyt v budově, která byla tímto dřevem postavena. Je tam menší signál na mobily a na wifi.
    77WHITE
    77WHITE --- ---
    GHOSTDOGG: učitel na dřevěný konstrukce říkal o lunárnim dřevu spíš to druhý, že se tomu přisuzuje zdaleka víc než co za tu cenu dostáváš
    GHOSTDOGG
    GHOSTDOGG --- ---
    Nevíte někdo, jestli jsou nějaké knihy nebo jiné zdroje, které by popisovali, jak se zpracovávalo dřevo jako materiál historicky? Nějak mi nejde do hlavy, proč se dnes všechno dřevo napouští a máchá v kdejakých chemkách, které ve výsledku ani mnohdy nemají valný účinek, když historicky, kdy bylo masivní dřevo využíváno mnohem víc, muselo být zpracováváno jinak, avšak ne na úkor kvality. V podstatě mě zajímají povrchovky, stabilizace dřeva apod. Pokud by mi k tomu kdokoliv mohl něco říct či doporučit, budu rád.
    A k tomu i druhá, související věc: máte někdo větší nebo nějakou zkušenost s měsíčním dřevem? Vážně to funguje až tak moc, jak píše Thoma, nebo je to částečně takový naivní optimista. Zpravidla se setkávám spíš s takovým mírným nepochopením, když někomu o Thomovi začnu vyprávět, tak bych byl rád za nějaké přímé zkušenosti.
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    DIXIE: Jo, to jsem četl taky. IMHO se tomu nejvíc blíží srubařina. Lidi z toho odkazu, co jsem ti poslal, ti rádi pomůžou. Dělají i kurzy, kde si to budeš moct zkusit.
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    KUTIL: S trochou kreativity ho použít můžeš. Třeba spojit truhlařinu s košíkářstvím a udělat k něčemu madla z čerstvých vrbových větví a nechat je schnutím ztvrdnout. Někde jsem to viděl a je to docela pěkné.

    DIXIE: Vygoogli si "selský nábytek". Často se používá spoj na průběžný čep zajištěný klínem (do jednoho dílu uděláš díru, na druhém vyřežeš čep, čep prostrčíš dírou, do samotného čepu uděláš taky díru a natlučeš tam klín). Takový spoj ti udrží i syrové dřevo a tipuju, že se taky proto tak často používal. Je to vidět třeba na trnoži tohoto stolu:

    DIXIE
    DIXIE --- ---
    KUTIL: proto jsem to dal truhlare do uvozovek, neznam cesky nazev pro to remeslo, pouze vim ze existuje (i kdyz nevim jakou ma tradici v nasich koncinach, hodne silne udajne bylo v americe mezi osadniky) a rad bych se setkal s nekym kdo se jim zabyva..
    KUTIL
    KUTIL --- ---
    DIXIE: truhlář jako takový surové dřevo nepoužívá, leda koupí a potom nechá několik měsíců vyschnout a nebo se něco vyrábí do exteriéru kde to nevadí
    DIXIE
    DIXIE --- ---
    JOSEF_K: da se z toho i soustruzit (idealne na pruzinovem soustruhu), a udelat tak treba zidle, prave s temi spoji ktere drzi tim ze drevo v ruznych smerech ruzne sesycha..

    ad i/y - dodneska nevim jak je mozne ze jsem z cestniny nikde nepropadl ;)

    kazdopadne diky za link
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    DIXIE: Jako syrového dřeva? Sírové neznám:). Co vím, tak z toho se dělají tak leda krovy a pak dřevostavby ala sruby a roubenky. Někde jsem četl o hrubém nábytku, který byl pospojovaný tak, že se spoje vysycháním utahovaly, ale to stejně bude muset být nějaká variace na tesařské spoje. Potřebné know how budou mít zde:
    HOBLINA | Roubenky a sruby
    http://www.roubenkyasruby.cz/
    DIXIE
    DIXIE --- ---
    nevite nekdo o nekom, kdo by tady v CR delal "truhlarinu" ze siroveho dreva?
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    A propo, sice je to překližka, ale nemá to chybu:))))

    Ukrajinský student splnil sen školáků o automatu na střílení gumiček - iDNES.cz
    http://hobby.idnes.cz/...-na-strileni-gumicek-dps-/hobby-dilna.aspx?c=A140122_115002_hobby-dilna_bma
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    LASAN: Tak ať. Až zčerná úplně, střelí to za těžký peníze jako fosilní dub:)).
    GREGI
    GREGI --- ---
    co massaranduba? ta by nemela mit s vodou problem;)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam