LINKOS: vsak to je dobre. me ted jen zajima co s tim mam delat, abych z toho nechytl nejakou nemoc. ono teda jsem kurak, ale priotravit se metylbromidem asi nechci..

R6ANDREW: imho domnívám se, že to moc rychle nevyprchá. Zaslechl sem z jednoho zdroje, že unie plánuje všechno dřevo ošetřeno různými sajrajty pokládat za nebezpečný odpad.

ahoj ahoj, jednou jsem se tu ptal na IPPC standardy. A ted se chci zeptat, jestli nekdo nevi, jak zlikvidovat palety, ktere prisly z indie a jsou osetrene metyl bromidem. U nas je to zakazany a ja se na to bojim sahat, je to prej dost jed..Sice uz by z toho mel vyprchat, ale stejne, nechci to mit na sklade a pracovat s tim.. ptal jsem se hasicu, a ti prej at to urcite nepalim, ale ekologicky zlikviduju. Coz je predpokladam dovezt do sbernyho dvora.
Nevi nekdo, jak tyhle plynny zpusoby hubeni skudcu mohou byt nebezpecne i po par mesicich, kdy paleta stala v kontejneru na lodi?

JOSEF_K: hmhm... tak to jsem měl o roundupu lepší mínění... u bolševníku se tuším roundup (nebo jiný herbicid) aplikoval ještě na čerstvě seříznutý centrální stonek, který je ale pravda robustnější...
Zároveň ty kolonie křídlatky, které znám (třebas různé ostrůvky ve městech) se rozhodně nešíří nijak závratným tempem, pokud vůbec, takže jsem tu její invazivnost vždycky bral trochu s rezervou... (a v jednom takovém městském křídlatkovém pralese jsem si jako děcko k smrti rád hrál - pro malého kazisvěta je klestění si cesty vzrostlým křídlatčím zábava z nejmilejších).
To bolševník je jiná liga, bez debaty...

(A ano - proti akátu taky celkem nic nemám, i když z hlediska houbaře je to víceméně poušť...)

ZCR: Jo, stříkáním na asimilační plochu listů to začalo, injekční aplikací skončilo. Ale žila si vesele dál. Co je na místě dnes, netuším, už jsem tam nebyl tak asi osm let. Ale koukal jsem, že snad v mezičase vyvinuli nějaký speciální roundup, který už na křídlatku zabírá. Ten tehdejší nefungoval a Agent Orange bohužel v OBI neprodávají:).

Nicméně některé invazní druhy jsou sympatické. Třeba akát mi nevadí vůbec, zejména když je už ve fošnách:)).

JOSEF_K: křídlatka je imho proti bolševníku ještě zlatá, ale neúspěch s roundupem mě překvapuje (a ta injekční aplikace se mi nezdá úplně nejšťastnější - pokud vím, nejlíp se vstřebává listy, tj. počkat na co největší plochu a pak stříknout... kytí by si to měla stihnout rozvést i do oddenků a spořádaně chcípnout, ale já vím, no. šedivá je teorie, ale zelený stvol křídlatky :-(
(Souvislý porost bolševníku jsem vlastně ještě neviděl, a bojím bojím!)

ZCR: No, pokud tam nikdo nezačal cíleně vysazovat bolševník nebo křídlatku, jsem klidný:). S křídlatkou jsem se jednou utkal osobně a nutno říct, že jsem byl poražen. Ani injekční aplikace neředěného roundupu nezabrala. A co umí bolševník, jsem viděl na Ukrajině. Kilometry čtvereční neprostupného zeleného pekla o průměrné výšce 3-4 metry.

JOSEF_K: (a jestli tam hromadně rostou wajgélie, má to beztak na svědomí Waigl)

JOSEF_K: Plečnik byl vůbec dendrokujón! A kdo se má ve všech těch svitelech, jerlínech, nahovětvcích a jiných importech vyznat!

ZCR: Vida, ty stromy a keře vypadají dobře, seženu. A jasně, parky jsou průšvih. Docela často se motám kolem Hradu, Kramářovy vily atd. a tam mám pravidelně dojem nějakého úplně jiného světa.

JOSEF_K: mám dojem, že Rozum do kapsy ještě existuje i v nějakých reedicích... pak mám ještě v knihovničce Stromy a keře (průvodce přírodou) http://neoluxor.cz/popularne-naucna/stromy-a-kere-pruvodce-prirodou--168280/ a taky celkem praktická věc, a při troše představivosti kapesní...
U parkových dřevin je to ale problém, protože tu roste hrozná spousta různé exotiky...

ZCR: Já většinou strom nafotím mobilem a pak porovnávám s biolib.cz, ale jevilo by se mi praktičtější mít v kapse něco ala Rozum do kapsy (kde jen je téhle geniální knize konec?) nebo nějaké PDF v tom mobilu

JOSEF_K: mně straší doma dvojdílná Praktická dendrologie (1978) od Karla Heikeho, ale nenahlížel jsem do ní ani nepamatuju (jako děcko mě fascinovaly krásné diagramy habitů)... (čili si ani nejsem jistý, jestli je použitelná jako klíč)
(A teda zrovna u těch kříků a jiných parkových kratochvílí jsem určování kultivarů vzdal velmi rychle, to je šlechtitelské peklo, co v těch našich parcích a zahradách zuří!)

Jen tak ze zvědavosti - nemáte někdo tip na dobrou knihu k určování stromů? Poznám jich docela dost, ale stejně v tom docela plavu. Zejména když je to nějaký podivný kultivar, tak vím najednou houby, co to je nebo z čeho to vzniklo.

SANCHA: Na jakékoli řezby. Ono si člověk sice vystačí v podstatě i s jedním jakýmkoli dlátem, ale akorát se pak trápí a co může dělat chvíli jiným vhodnějším, dělá dlouze a složitě. Viz např. profil do "V", který se dá udělat klidně rovným dlátem, ale mnohem jednodušeji kozí nožkou jedním tahem (ta má profil "V") S rovným se špatně dostává právě do prohlubní ve tvaru misek apod. Řezbáři mívájí desítky a desítky dlát, protože zpravidla se výrobky už nebrousí, když člověk umí.

GHOSTDOGG: Dekuji vidis to mne vubec nedocvaklo, ze se rovne bude zadrhavat. Tak to si teda poridim tu houpacku. A dekuju za odkazy. Na vyrobu ceho jsou dobra ta rovna duta dlata?

SANCHA: Na to jsou nejlepší houpačky - dláto, které je duté a ještě prohnuté po délce, aby se s ním dalo "houpat" uvnitř lžíce/misky. U rovného je potíž, že později často zatrhávají, protože je limitované okrajem mísy, o který se zapře. Ale lžíci by neměl být problém udělat ani rovným, ta není tak hluboká. A velikost odvoď podle toho, jak velké mísy/lžíce chceš dělat. Lžíci prořízneš i jedním profilem s tím, že bude mít jeden tvar. Na mísu bych bral 20 a výš. Normálně si to změř v kuchyni :)

Tady jsou dva možné tvary:
Michal Molín - ruční nářadí
http://www.michalmolin.cz/lzicovita-forma-hacky/
Michal Molín - ruční nářadí
http://www.michalmolin.cz/dlouh-prohnut-forma/

Chtěla bych si vyrobit nějaké menší věci (lžičky nebo misky) a mám v plánu si koupit dvě dutá dláta. Poradíte jaké velikosti by na takové věci byly nejlepší?