JOSEF_K: Přesně tak. A koukám že jsem si prve nevšiml že tu MOMENT: zmiňije nerezovou, která se skutečně vyrábí (v česku jsem jí teda osobně neviděl, mám od kamaráda z Vídně).

MTJ: Jo, s tou ocelovou vlnou to byl blbej nápad. Ale dobře, že to přišlo na přetřes, brzo budu dělat povrchovku velký dubový desky a jak se znám, určitě bych ji přejel vlnou a nepřemýšlel nad tím.

A s tím nožem mě ještě napadá, že podstatná část kuchyňskejch nožů je z ocelí, který buď nereznou vůbec nebo jen málo. Ale obecně to bude fuk. Kdyby ta reakce byla až takhle drsná, tak nepůjde použít nejen pila, ale ani dláto, hoblík atd.

MOMENT: Jo a kdyby to bylo s tím stykem s pilou tak žhavý, tak dub ani nejde nařezat na katru (tam je navíc mokrej). Takže ti doporučuju na tohle zapomenout, je to náběh na další roztomile hloupou legendu.

GHOSTDOGG:
JOSEF_K: IMHO je to hlavně o tom, že prkýnko přichází do kontaktu s ostřím, který zase hned zmizí (tj. velmi malej a krátkej kontakt), kdežto například při leštění ocelovou vlnou (kdy se množství tý vlny zapíchá do pórů) je ten kontakt dlouhodobej a „podpovrchovej“ a je to za den na vzdušný vlhkosti hned vidět.

MOMENT: Tak předem pěkně prosím, aby mě nikdo s mým otcem nijak nespojoval. Krom toho, že je to můj otec, spolu nemáme vůbec nic společnýho (velmi, velmi slušně řečeno) a rozhodně jen proto, že je to pan otec a říká to, to neznamená, že špek je lepší. To by bylo k tomuhle.

A ke tvýmu dotazu:

– pokud chceš škudlit cenu (a mít relativně odolnej povrch, časem ale nic moc hezkej) – použij lněnej nebo tungovej olej. Vyžaduje hodně času. (lněnej 2 týdny, tungovej víc)

– pokud chceš škudlit čas (a mít fajnovej povrch vždy bez starosti (a ne, nedělám pro Osmo)) – použij Osmo na kuchyňský desky

– pokud chceš škudlit čas a cenu – použij Ikea bílej minerální olej

– pokud si chceš zničit kuchyňskou desku – použij špek (špek, jakožto nevysychavej olej, v těchto podmínkách už nevymyješ)

U Osma je důležitý nedávat naráz moc, to raději víckrát. U olejů víceméně taky (ale zpravidla se vpijou zcela, nehrozí to tak jak u Osma). A ano, mám dobrý zkušenosti se vším zmiňovaným.

GHOSTDOGG: Já s tím teď dělám hokuspokusy. Asi 3mm tlustý plátek dubu jsem nechal ve vodě s pár rezavými hřebíky. Do tří dnů byl na povrchu úplně černý, do 14 dnů se probarvil naskrz. Po usušení se změní ze sytě černé na černou se stříbrnou patinou. Ale to je rychlá a cílená cesta. Jinak dub věkem tmavne tak jako tak, akorát je to tak pozvolné, že to okem nemůžeš pozorovat. Není to ani tak železem, jako tím, že ve vzduchu je stopové množství čpavku, se kterým třísloviny reagujou velmi podobně. Kápni na dub trochu čpavkový vody z drogerie a pochopíš, o čem mluvím.

Jinak slyšel jsem, že je možný máčením z dubu třísloviny dostat ven. To by vysvětlovalo netmavnoucí duby, ale nic bližšího o tom nevím.

JOSEF_K: Popravdě s tím tmavnutím nevím. Mám prkno (ne prkénko) na vaření z dubu už více let (i 10, přesně to nevím), které pochopitelně přichází do styku jak s vodou tak kovem, a kromě asi dvou menších míst je barevně pořád stejné/podobné. Takže bych neřekl, že je to zrovna u tohoto nějak zásadní.

MOMENT: No vidíš, dobrý postřeh. Vůbec mě to nenapadlo, když jsem to psal. O nerezový nevím, ale nikdy jsem ji ani nehledal. Možná bude lepší taková ta brusná houbička s minimální hrubostí (je na ní tuším extra fine). Ale ono to s tou reakcí zase není tak divoký, musí probíhat ve vodném prostředí a ani vyšší vlhkost nevadí. Spíš kdybys tam nechal něco vylitý, může to být problém.

JOSEF_K: jasne, proto bych si dal pozor na tu ocelovou vatu, dela se z toho duvodu nerezova (prej)

u toho osma pokud se da vetsi vrstva nez jen to co se vsakne nedela dobre... pak se to lehce loupe a neni to rovnomerny

JOSEF_K: nj je to voser no ale co se da delat:)

GREGI: Tak to jsi poctivec poctivá:). Mě povrchový úpravy tak zoufale nebavěj, že mám občas problém se dokopat i k vrstvě č. 2:)).

JOSEF_K: no ja to spis natiram tak ze to co si drevo veme staci a zbytek se setre... a trikrat takhle

MOMENT: Dub modrá až černá při kontaktu se železem a vodou, tedy přesněji s oxidem železitým (obyčejná rez). Reagují s tím třísloviny v dubu obsažené. Proto se právě na věci do kuchyně moc nepoužívá.

A špek bych nedoporučoval. Proti vodě možná dobrý, ale povrch nevytvrdí a dost možná začne žluknout a smrdět.

GREGI: No, vrstvu tam nechat nemůžeš, ale když to tam rozmatláš hadrem, tak stejně je dobrý počkat nějakou chvíli, než to setřeš.

MOMENT: ted jsem mluvil s tatou tohodle cloveka http://matejovadilna.cz/O-mne ,ktery taky pouziva osmo, sam otec mi doporucil obycejnej spek :) nicmene taky rikal, ze dub modra v miste, kde ho reze kovova pila. Pokud tomu tak je, tak to vyresim obrousenim smirkem (?) budu zitra na pile formatovat.

JOSEF_K: jj to osmo taky pouzivam... ale rozhodne ho nenatirat a za par hodin stirat... spis naolejovat tak aby povrch nebyl "mokrej" jinak kdyz se tam necha kapka tak ztuhne a je z ni mazlavej kekel... musi se nanaset trikrat v tenouckejch vrstvach

JOSEF_K: ten valecek byla blbost. Ale diky za odpoved! Jdu nato.

MOMENT: Na kuchyňské desky je speciální olej od OSMO, přímo se jmenuje olej na kuchyňské desky. Tungový olej mám rád, ale hlavně kvůli ceně:). Jinak nemá zdaleka takové vlastnosti jako OSMO nebo Bona (např. tolik nevytvrdí povrch, taky je dost aromatický a nemá takovou odolnost proti vodě). Co má IKEA pod názvem minerální olej, to věru netuším.

A nanášení válečkem je blbost. Oleje je obecně nejlepší nanášet hadříkem, nechat pár hodin vsakovat a pak suchým hadrem do sucha vytřít. Po vytvrzení přebrousit ocelovou vlnou a postup opakovat.