Takže, musím se pochlubit - včera během tříhodinového čekání u zubaře jsem konečně splnil předsevzetí a přečetl první Tinu. Uteklo mi to díky ní rychle, zbytek jsem dorazil pak doma. Postřehy a dojmy:
1.) Líbilo se mi to dost, třebaže nejsem expert a nemám s čím srovnat. Jediné podobné dílo, co jsem četl, byl první díl Anity Blakeové, po ukecání kámošky, ale praštil jsem s tím někde v polovině, z nudy, vzteku nad nelogičnostmi a otravné romantické omáčky. U Tiny mě nic z toho ani nenapadlo a Kay poráží přiteplale působícího Jean-Claudea na všech frontách. :-)
2.) Bylo to mnohem méně drsné či zvrhlé, než jsem čekal. Postelové scény mi přišly dost decentní, pro někoho kovaného K/S, případně HP/SS slashem je to jak nedělní škola. A masakr... oproti Kulhánkovi či Visiu in Extremis je finále Tiny jenom šarvátka. Tento bod není výtka, ani výzva autorce, aby se v tomto směru "zlepšila." Pouze konstatuji, že jsem čekal větší kontroverzi a po této stránce mi přišla Tina Salo jako docela "normální" kniha.
3.) Humor - asi jsem čekal víc hlášek, nahlas jsem se zasmál jen asi třikrát, ale zklamaný nejsem.
4.) Nejoblíbenější postavy: Kay a Gothel. Jejich rodinná idylka mi v některých bodech povážlivě připomínala tu moji. :-)
V dohledné době kupuji na Palmknihách pokračování a dík za hezký zážitek!