Ony jsou ty nekromantské povídky vůbec takové nevyzpytatelné. Já jsem si tuhle bandu nijak zvlášť neoblíbila, a Klidnými vodami Přejdesmíchu jsem se trochu prokousávala - nikomu z postav jsem nefandila a jenom nechávala děj proplouvat kolem sebe.

A teď jsem si přečetla The Wurms of Blearmouth (děkuji nejmenované identitě za půjčení), čekala něco podobného a taky dostala něco podobného, jenže jsem se během čtení najednou přistihla, že se dobře bavím. A nemyslím si, že by ta povídka byla napsaná jinak než ty ostatní, možná se jen trefila, nebo jsem od toho konečně přestala něco očekávat, nebo co já vím. Těžko říct.

BORGDOG: Úplně jiná liga, to jsem přečetl jedním dechem. Mám podezření, že tu prostřední povídku nepsal stejný autor (nebo holt neměl den). Ale po téhle zkušenosti už zase váhám, zda se do Malazu pustit - resp. jestli nepočkat až se rozhoupu ke čtečce :)