RENFRI: slabý bod teorie jsou zrcátka: není každé auto přibližně stejně dlouhé

LUCYA: Me to doslovne ucil instruktor v autoskole jakoze - zrcatko na zrcatko, na miste otocit volant uplne doprava, couvat az jsem zadnimi dvermi u jeho zadku, otocit o jedno cele kolo doleva, couvat az mam zrcatko u jeho zadku a pak uz jen dotocit :-) Ale samoze uz to tak davno nedelam...

DIVA: jj to bude, ale na to je ted zima :-D

GUDRUN: .)) i ty staré pixly můžou mít majitele na dohled a pojistka se všema bonusama je fakt výhodná věc, zbytečně se o ni nepřiprav ;) rači někoho zaúkoluj aby stál bokem a hlídal ti rohy, případně divoce gestikuloval .)

DIVA: s tim mam svoje zkusenosti (vydrena zpocena mys. Tak jsem vypadala na prvnich par schuzkach, kdyz mi cesta do Brna trvala 3hodiny skoro, a prijela jsem o pul hodiny pozde... moje prvni D1, 2 mesice a tyden zpatky... haha. )

Pockam, az polevi mrazy, vyberu si nejaka dve neprilis nova a draha auta a budu mezi nima cvicit :-D

zásadně nesouhlasím s teorií o tréninku na bojišti. až budeš potřebovat rychle zaparkovat na jediném volném a podélném místě ptž budeš mít za 5min důležitou schůzku, jednak to nestihneš, jednak přijdeš spocená jak myš

GUDRUN: já trénovala v málo frakventovanou dobu normálně před domem. když byla klika a zůstalo volné místo v podélném, prostě sem najížděla do zblbnutí dokavad se mi to nepovedlo. je fajn když tě třeba někdo ze startu pozoruje a dává znamení kdybys najížděla někam do průseru .)

GUDRUN: přesně tak, když nemusíš, tak to neřeš. Až to budeš potřebovat, tak se tam vecpeš.) Nezapomenu, jak pán s docela dlouhým mercedesem doslova odstrkal vedle stojící auta, aby se tam vlezl. A ještě koukal, cože to koukáme.

GUDRUN: .) přítel mě donutil si to oddřít. před domem při návratu jsem opakovaně tak dlouho najížděla (blbě), vyjížděla, zpátky najížděla (opět blbě) atd atd, a tak dlouho na mě dělal zoufalé ksychty, až sem si to prostě ňák vychytala a dneska mi to de precizně na jeden zátah - většinou :)

jinač to co si v hlavě odehrávám když "propočítávám" trajektorii je osa otáčení ve vztahu k míjenému autu a obrubníku. když si představíš která část auta se jak hýbe na povel volantu, dojde ti kde musíš zrovna být když jím máš začít / přestat točit

GUDRUN: Když ono se to fakt nejlíp učí tehdy, když prostě musíš. A buď můžeš popojíždět a doufat, že někde bude větší díra, nebo se prostě vejdeš do téhle.

TAPINA: do prace autem nejezdim :-) myslim, kde a jak si to vyzkouset bez skod a bez nervu. Idealne nejake barely nebo tak neco. jeste jsem to nevymyslela. Pritel taky podelne parkovat neumi, takze nepomuze.

GUDRUN: Nejlíp tak, že si najde pracoviště v místě, kde široko daleko žádné příčné není :o)

tak mi povezte, jak se clovek bez skod nauci podelne parkovat, ja to proste pokazde vzdam a prejedu si na pricny...

Ja teda taky nemam s parkovanim zadny problem, naopak, kdyz je hodne malo mista a je to treba jeste vedle koleji, tak muz vyleze od volantu a preda mi auto na zaparkovani ;-) A to parkuju i se segrinym transitem, kdekoli po Praze...

řízení mě nebaví, když jedem někam společně s přítelem nikdy ani jeden nechcem řídit a dost se o to handrkujem. za volantem jsem vždycky jak na trní, začne mi připadat že jsou cesty plné kokotů a pičí (s prominutím všem) a mám chuť všechny fyzicky napadat, rozbíjet dementní semafory a vraždit za nesmyslné změny předností, neopravené díry ve vozovce, za zákazy předjíždění a tupce co jezdí čtyřicítkou mimo zástavbu, a vlivem toho pak jsem nervní, řídím rychle a zběsile a troubím na každého kdo v mém dohledu udělá pitomost a sprostě nadávám a někdy se s lidma i pohádám. dokonce už sem před dítětem po jeho otči vřískala že je čurák, a nešlo to prostě vynechat, jak mě vytočil. čurák jeden

řídit mě baví jen v časech kdy vypnou semafory a provoz na cestách klesá k nule nebo na německých dálnicích

kdyz mam za den tri schuzky, tak se prezouvam osmkrat, z kozacek do ridicich bot a zpet. Akorat na benzinkach jsem rezignovala a chodim v puncochach, nizkych ponozkach a balerinach, holt to desate a dvanacte prezouvani nedavam... nejde mi to ridit v podpatcich, prekazi mi

Parkování: Řekla bych, že umím. Před pár měsíci jsem vyměnila malé krátké auto za velké dlouhé (Mondeo combi) a ze začátku jsem se parkování docela bála, ale teď mi přijde, že to jde snad líp, než s tím malým :o)

ANABEL_LEE: No, fakt je, že zánovní kozačky se mi na patě pěkně od auta ošoupávají. Ale přezouvat se na cestu do práce fakt nebudu, jezdím v tom, v čem vylezu ven.

RENFRI: parkování je hlavně o odhadu... jelikož máme auta dvě ja Funa a multivana, bylo ze začátku složité ale cvik udělal své:)

na to rizeni v podpatcich bacha, at si neznicite boty, ja si takhle ulomila podpatek u oblibenejch lodicek, neb jsem v nich casto jezdila do prace. zejmena na prave noze dost trpi, jak ji clovek prehazuje brzda-plyn.. .)