TOOMIX: Já myslela, že kouzlo krámů v domácnosti je v tom, že ten krám má nějakou dlouhou rodinnou historii. Třeba je to mlýnek na kávu, který dostala babička ke svatbě, pak ho dala dceři a ta si ho nechává, přestože je plesnivý, zpola nefunkční a ve věku elektrických mlýnků i nepotřebný, protože babička umřela a dcera si chce uchovat vzpomínku, jak si na něm za jejího dětství ráno mlela kafe.
Ale nosit si domů krámy, se kterýma nemám nic spojenýho a často ani nejsou staré, ale jen opatinované, to má jaký smysl?