KAIRRA: emamamisu je tak skvělá, že se teď někdy zhroutila z přepracování

Jsem se letos chtěla jet podívat na Berounské hrnčířské trhy... ještě že mě napadlo projet fotky z loňska! Ušetřím víkend!

P1320170
http://www.hrncirsketrhy.cz/trhy%202016/jena2/album/slides/P1320170.html

připadá mi to stejné jako v oděvní tvorbě. Ti lidi zjevně ovládají techniku. Ale buď si připdajaí jejo nedoceněnní umělci, nebo jim to prostě nedá, nepřidělat tam nějakou píčovinku, nedomalovat dementní zvíře, nezakroutit to tak aby to nebylo k použití.

Sleduju na pinterestu jednu nástěnku o světové keramice. Techniky jsou podobné až stejné, ale výsledek jak nebe a dudy. Čechy jsou asi předurčené navěky jen k těm dudám.. Znám jedinou českou tvůrkyni
(emamamisu.cz), která se snaží seč může oprostit od téhle posedlosti přepíčeností, ale jak je jedíná, tak už se z toho taky stal náplavkovej hipsta artikl..

asi další věc kterou se budu muset naučit vyrobit si sama nebo co.

IKA: A tý práce co to muselo dát! Zase mi přijde vtipná představa takovýho paneláku s víc vchodama a jeden vchod třeba gotický, další do 60. let, třetí třeba zrovna barokní. Ale do vlastního baráku by si to člověk nenasadil, to je jasný. :)

ILLUZE: Tohle je jako z té pohádky od Erbena, jak měla Smrt někde ve sklepě polici a tam hořely svíce života všech lidí.

HOCH2: To není odpor k modré barvě, ale odpor k jídlu, se kterým viditelně není něco v pořádku. Modré lentilky v krabičkách nějak nezůstávají.

Toto už bolo?
http://www.kreativita.info/barokove-chodby-v-panelaku/

Nebylo?

Mno, vyšší level...

GENTIANA: Tady je ale řeč o červené a růžové. A ta přirozená je. A lákavá.

GENTIANA: různé zvonky, irisy, hyacinty, krokusy....

GENTIANA: pomněnky a chrpy

TAMARIX: Já se obávám, že tyhle tanečky vymyslela nějaká maloburžoazie v 19. století, ti měli dost peněz na blbosti jako barevné oblečky pro děti a čas na vymýšlení takových pakární. Naprostá většina lidí prostě děcka navlíkla do toho, co zbylo po starších sourozencích nebo co jim dala sousedka a byli rádi, že jsou rádi.
(Ale já ze všech připitomělých zkostnatělých tradic viním biedermeier, na mě se neohlížejte.)

SEBIEN: V diskusi pod tím prvním článkem píše jedna paní vcelku zajímavou věc: "S tou růžovou a modrou u malých dětí (miminek) to bylo trochu jinak. Tradičně se červená a její odstíny přisuzovala mužskému principu, zatímco modrá a její odstíny naopak principu ženskému.

Dále se věřilo, že jsou nějaké "čarodějnice" nebo "zlé síly", které chtějí "ukradnout" (zahubit) miminko, a že některé z nich pasou po chlapečcích, jiné po holčičkách (a na mimino druhého pohlaví "nemohou"). Takže se ty barvy záměrně prohazovaly, aby se "démon" usilující o život dítěte toho kterého pohlaví "napálil"; tj. aby se k holčičce díky růžové barvě přilákal "klučičí démon", který pak uvidí, že je to holka (na niž "nemá kompetenci"), a odtáhne s nepořízenou -- a vice versa.

Takhle jsem to aspoň opakovaně našla v různých knihách o historickém odívání, lidových zvycích a lidské každodennosti v různých historických epochách. "

No čert, aby se v tom vyznal. :-)

MASOO: Doporučuje 9 z 10 koček!

MALATI: tak ono si stačí vzpomenout na úbory do tělocviku, co jsme mívali (teda, myslím, že nás tu není zas tak málo, co to pamatujeme)

SEBIEN: Moje babička vždycky tvrdívala, že červená je klučičí a modrá holčičí.

Slecna si koupila nove kreslo. Shodou nahod ma pejsek narozeniny, a tak vznikla tato vkusna fotografie.

SEBIEN: asi zbytečné ot, nicméně, pro zajímavost, komu se to nechce číst a studovat, ona "odborná publikace Earnshaw's" je v druhém článku uvedena jako "Obchodní publikace Earnshaw’s Infants’ Department" :-)