DAGLU: No, já tohle období moc neznám, ale Luděk Marold, takto vynikající malíř, dělal zakázky typu dekorativní paneau pro cukrárnu. A když už jsme u toho, tak ten provařený Mucha taky navrhoval plakáty, čili něco v kategorii spotřebního šrotu.
Ten princip, kdy jeden dekoruje, protože to chce mít doma hezké, mě nikterak neuráží. Ale holt když není vkus... Včera jsem se byla projít po místní čtvrti se směsnou zástavbou a dospěla jsem k názoru, že nejdůležitějším předmětem na základce by měla být výtvarná výchova a mělo by se k ní přistupovat s naprostou seriózností. Protože to, že majitel domu je negramota, který nerozezná smrk od javoru, je putna, to je jeho boj. Ale když vydekoríruje barák obkladama a barevnýma omítkama, že zůstává rozum stát, tak na to musí koukat nevinní občané, kteří za to fakt nemůžou.