GECKO:
(1) pravidla jsou vesměs mlhavě neurčitá, ve stylu "respektuje charakter zástavby". Pak může ten poskok ze stavebního úřadu buzerovat, že ale tohle nerespektuje a tamto se nehodí.
(1a) lidi vesměs jsou dementi bez vkusu
(2) proč? Protože někde prostě ten charakter místa jest vhodno zachovat a na zelené louce je vhodné ten charakter budovat. Přičemž to, že umíme udělat zavěšenou fasádu, neznamená, že ty socialistické priory uprostřed historických center měst nejsou estetickej vřed, nebo že když se má udržet uliční čára z 12. století, je potřeba držet se technologií a životního standardu 12. století a kanalizaci řešit stylem Vylejte nočník z okna na ulici, pohodný se o to postará.
(3) jak vypadala města před 100 nebo 200 lety? No, to není tak složité zjistit. A budiž ujištěn, že těch regulací byly tři prdele, proč si myslíš, že na těch Vinohradech jsou rovné ulice? A jsou tam ulice s činžáky a ulice s vilkami, které mají víceméně stejný odstup od plotu? Regulace, samé regulace. Prostě se nalajnovala nová čtvrť (ano, vím, že Vinohrady byly samostatné do kdovíkdy, taky vím, že v těch oblastech zástavby převážně 19. století existovaly drobné obce, jejichž stopy lze najít dodnes, když člověk ví, co hledá.), stanovilo se, kde budou ulice a jiné veřejné prostory, parcely se rozprodaly investorům, kteří prostě měli za povinnost udržet, že činžák v jedný lajně, výška tolik a tolik. A to, co té čtvrti dodává šmrnc, není absence pravidel, ale právě ta pravidla, která poskytují dostatek možností se vyřádit výtvarně i funkčně. Obdobné regulace fungovaly už od již starých Římanů.
(4) to, že se má zachovat uliční čára z 12. století, neznamená, že je nezbytné zachovat taky tehdejší technologie a životní standard.
Jenom bych tak jako didakticky dodala, že dům, tedy spíše domeček typu prostředkem chodba, na jedné straně chlév, na druhé světnice, byl ekvivalent 1+kk v paneláku, prostě nejjednodušší a nejchudší bydlení na venkově. A kadibouda je dost nový vynález, chodilo se na hnůj nebo do chlíva, případně na nočník, který se ve městě vylil z okna na ulici, nebo, kde měli hnojiště, tak na to.
GECKO: já v té Itálii žila. A oni jsou.. oni prostě ten vkus tak nějak mají. Neumím to pořádně uchopit, ale třeba ve Florencii za druhé světové vybombardovali pár bloků a pokud nevíš, které to jsou, tak při nějakém turistickém courání tě to ani nenapadne. Urbanisticky je centrum římské castrum postavené v colonii, takže to castrum jde poznat i na mapě, colonia taky, to jsou ty ulice rovnoběžné s řekou. A pak se prostě zvětšily hradby a přidaly další čtvrti - kde byly nalajnované rovné ulice a bloky. Křivolakost vznikala v rámci těch bloků. Zuřivě moderního je tam strašně málo, prostě by asi bylo tak nějak neslušné mezi ty baráky, které dodržují klasické architektonické principy, vrazit nějakou zavěšenou fasádu. I novostavby se tam drží vcelku malého rozsahu barev - přičemž graffiti se řeší tak, že se vezme kýbl barvy přibližně v barvě fasády a tak-nějak se to zatře, serepes, čímž vzniká taková sympatická patina.
No, a venkovská architektura velmi zásadně odráží místní podmínky. Ty alpské střechy s relativně malým sklonem literatůra vysvětluje, jako že hodně sněhu, tak aby nesjížděl. Domy blízko cesty, protože kdo se má tahat s věcima. Stodola na konci zahrady směrem do pole, aby se tam dalo cokoli svézt rovnou z pole. Tam, kde je hodně slunka, tak pavláčka s přesahující střechou (typicky jižní Slovensko, Maďarsko). tam, kde je hodně sněhu, tak pavláčka/ochoz, aby se kolem baráku dalo bez šlapání ve sněhu (to je docela typické pro Krkonoše). Samozřejmě použití místních materiálů, protože nejlevnější a nejdostupnější, takže místní šutr, dřevo,v placatých oblastech spíš cihly.
Atp. atd.