OJIRIO: Takový sazeč - reprodukční grafik mi stále přijde jako někdo, kdo docela přispívá ke kvalitě knihy. A jako normální řemeslo, které je potřeba umět a jehož provedení zabere čas... (A jako něco, co spoustě elektronických publikací, obzvlášť těch samizdatových, dost chybí. Dokonce bych se odvážil tvrdit, že vysázet elektronickou verzi knihy je větší výzva, než u papíru, protože musíš počítat s různými formáty zobrazení.)

Jistě můžou existovat drsňáci, co nepotřebují redakci ani korekturu, protože jejich jazyk je dokonalý (ale spíš bych řekl, že mají hodné kamarády, kteří tuhle práci odvedou zdarma;)) a jsou nejen skvělí spisovatelé, ale i grafici a distributoři. Ale moc takových není... ;)

PATISLAV: No prave koncerty, diskusnimi turne apod jsem myslel ty jine zpusoby, kterymi si opatrit stabilnejsi prijem. Tam s piratstvim snad nikdo krome totalnich magoru v RIAA apod. nevidi problem, video z koncertu/akce totiz je radove jinde nez prima ucast, moznost prime interakce...

Knihy maji naprosto minimalni naklady a dnes vsechny tyto role zvladne udelat clovek sam, pokud chce, a existuji autori (z pameti napr. Cory Doctorow) kteri to tak delaji, a napriklad i vydavaji knihu zdarma digitalne. Tistena verze existuje paralelne, nekdy delana dodatecne, a svete div se - prodava se.

Co se tyce kvality, tak ta mnohem vice trpi soustredenim umelcu na komercni uspech - coz v pripade kdy opravdu maji co rict a delaji to ve svem volnem case je mnohem vyssi.

Drobne grafomanske zamysleni z uzemi mezi barikadami, spis ruzne vhledy nez pokus o globalni popis.

Osobne se me tykaji obe dve casti tohohle problemu.

Jakozto vytvarnik, zivici se svoji vlastni tvorbou, jsem rad, ze neco jako autorske pravo vubec existuje. Nicmene je dulezite zduraznit, ze me to zajima ciste v pravnim vztahu mne, mych del a komercnich subjektu. Vypichuji tohle slovo, protoze mi prijde dulezite. Kreslim-li obrazek, ktery je pak vyuzity nejakou firmou v jeji kampani, tak jsem rad, ze je v zakone pomerne jasne definovano, jak s pravy na vyuziti nakladat a v soucasne dobe i za soucasnych pravnich prostredku je pro me bez problemu vymahatelne pripadne neopravneneho vyuziti. Cize v tomhle bode mi zavadeni novych smluv prijde irelevantni.

Zde stale mluvim o komercnim vyuziti, tedy tom, ze ktereho ma ten kdo moje dilo siri (vetsinou ve spojeni se svym produktem nebo sdelenim) komercni uzitek. Ciste selskym rozumem predpokladam ze ten uzitek musi mit, jinak by si opakovane takove veci neobjednaval ;]
Zaroven tohle je pro me asi ta nejdulezitejsi podstata autorskeho prava, tedy pravni osetreni komercniho vyuziti.


Na druhe strane stahuji. Pomerne hodne. Diky digitalizaci se mi zmnohanasobily moznosti prisunu informaci a ja je vyuzivam. Filmy, muziku, obrazky, knizky, zkratka cokoliv. Nicmene ani v nejmensim se tim nezmensil objem takovych veci, ktere porizuju za penize. Stahovani je pro me Try-before-buy koncept. Respektive jeho slozka "Try".

Cimz se dodstavam ke treti strane mince, kterou zazivam se svoji muzikou. Ve volnem case jsem se zacal zabyvat vytvarenim muziky. Je to konicek a protoze chci aby to jako konicek zustalo, od zacatku jsem si rekl, ze nebudu resit jakoukoliv financni navratnost. S prihlednutim k tomu kolik investic financnich a casovych uz jsem do toho narval by to i podle me bylo idealisticke, kdybych cekal ze se z toho cokoliv vrati.
Z tehle pozice ale vim, ze kdyz mi nekdo posle donation, ke kteremu na svych strankach vyzyvam, tak me to potesi. Eventuelne kdyz si koupi digitalni release, ktery jsem dal k dispozici pres site typu bandcamp. Financne existencne je to jako kdyz plivne do vody, ale co je nejdulezitejsi, potesi to. Je to symbolicky akt podpory toho co delam.
Kazdopadne kdybych chtel teto cinnosti venovat vice casu, nez si ji urvu jako konicku (zivenem z jine profese), tak v tomhle ohledu nemam sanci a nebylo by ani na tu prislovecnou kurku. Respektive musel bych zacit delat zanr mnohem komercnejsi.
A je dulezite rict, ze tady je vztah me, jakozto tvurce, versus posluchaci na zcela jine urovni nez v pripade komercnich zakazek, o kterych mluvim, ze zacatku. V pripade muziky je uzitek lidi i me z poslechu skladeb oboustranny a financne nevyjadritelny. A take v souladu s tim jak ja to citim. Kdyby chtel ty skladby nekdo pouzit k ucelu komercnimu, coz je vec na kterou se pravo da aplikovat viz vyse, takze v tomhle ohledu jsou pro me tyhle va pristupy jasne rozdelitelne. Pokud nekdo prispeje drobakem, citim to jako hazeni mincicek do klobouku, jak tady nekdo spravne podotknul, ale co je dulezite, ja jsem za to rad a tesi me to ;].

Myslim si, ze ve chvili, kdy se v otazce volneho stahovani lide nauci rikat i B, pote co rekli A, nastane posun k lepsimu. Ve chvili, kdy se lide nauci, ze muzou stahovat co chteji, kdyz potom sami budou mit sdostatek vlastni vule jit podporit to, co se jim libi. System mikroplateb uz dneska bez problemu funguje.

Proto me zajima spis jak, k tomuhle vest lidi?... Jde-li to vubec ;]

Podle me je treba aby se vyvinul moralni princip prispet umelci hodnotou co nejvice ekvivalentni k tomu co cloveku jeho tvorba da.
To by ovsem umelci nesmeli podporovat uskupeni, kterymi si verejnost odcizuji a v zajmu jejich privilegii porusuji dulezitejsi prava.
Dodavam, ze nemam nic proti umelcum co si chteji stanovit vlastni pevnou cenu za svou tvorbu, ale tim se situaci moc nepomahaji, a pokud navic pozaduji jiste pravni privilegia tak se odsuzuji k nekonecnemu konfliktu s verejnosti a boji o definice nelegitimni kopie, kdy je dilo koho (nemoznost dokazani ze dila nevznikly nezavisle), pravidel remixovani a pouziti v pozadi, delky autorskeho prava...
Pokud si umelci chteji zajistit stabilnejsi prijem, tak to maji delat jinak nez se pokouset omezovat sireni sveho dila (cimz taky jdou sami proti sobe, z hlediska popularity).