• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BOUCHIAutorské právo v 21. století
    Hledání konsensu o možné nové podobě autorského zákona držícího krok s realitou 21. století
    rozbalit záhlaví
    MOUNTBATTEN
    MOUNTBATTEN --- ---
    OJIRIO: tenhle pohled, na knihy, je velice velice naivni a az hloupy. Vlastne se jemu divim, tady uz Xkrat psali nakladatele i sami "vykoristovani" autori, proc neni tak snadny si vydat knihu sam.
    Nechapu, proc i tak porad lidi pisi sve svetoobjevne teorie o tom, jak je jakykoliv meziclanek mezi autor-recipient zbytecny!?
    To neumite cist realny zazitky lidi, ktere si berete do pusy?
    (a jedna vlastovka jaro nedela, Cimrman taky umel vsechno!:-) )
    PATISLAV
    PATISLAV --- ---
    OJIRIO: Zklamu tě, ale většina alternativních, undergroundových kapel jezdí turné tak, že uhradí tak akorát náklady. Stabilní příjem z koncertů je velmi dobrý vtip. To funguje tak možná u hvězd z rádií a televizí nebo u hodně vyhypeovaných internetových hvězdiček.

    Knihy mající minimální náklady mají taky minimální kvalitu, pokud autor není zrovna génius. U naprosté většiny knih je druhý pohled (redaktorův a korektorův) naprostá nutnost. A to už vůbec nemluvím o knihách překladových, kde náklady narůstají ještě více. Hodně mizerně placený překlad průměrně dlouhé knihy tě přijde na 50 tisíc korun. Redakce s korekturou na dalších minimálně 15 tisíc. Autorská práva k originálu se budou určitě taky pohybovat v řádu desetitisíců. I kdyby každý druhý čtenář dal stovku (což je hodně mimózně optimistický předpoklad), tak by se takový náklad vrátil při nějakých 1500 - 2000 čtenářích. Letmý pohled do statistik čtenosti ti napoví, že s takovým systémem lze očekávat problémy...
    ALDARION
    ALDARION --- ---
    OJIRIO: Takový sazeč - reprodukční grafik mi stále přijde jako někdo, kdo docela přispívá ke kvalitě knihy. A jako normální řemeslo, které je potřeba umět a jehož provedení zabere čas... (A jako něco, co spoustě elektronických publikací, obzvlášť těch samizdatových, dost chybí. Dokonce bych se odvážil tvrdit, že vysázet elektronickou verzi knihy je větší výzva, než u papíru, protože musíš počítat s různými formáty zobrazení.)

    Jistě můžou existovat drsňáci, co nepotřebují redakci ani korekturu, protože jejich jazyk je dokonalý (ale spíš bych řekl, že mají hodné kamarády, kteří tuhle práci odvedou zdarma;)) a jsou nejen skvělí spisovatelé, ale i grafici a distributoři. Ale moc takových není... ;)
    MAGUMI
    MAGUMI --- ---
    OJIRIO: Ve srovnání s filmem možná, ale zas tak minimální ty náklady nejsou, pokud to má být udělané profesionálně. Např. u překladových knih musíš zaplatit práva, překladatele, redaktora, korektora, výtvarníka a sazeče + tisk, pokud se jedná o papírovou knihu, což u průměrného románu vychází tak na 100,000 (fixní náklady). Polovinu ceny prodané knihy spolkne distribuce, dalších 14 procent DPH.
    BOUCHI
    BOUCHI --- ---
    OJIRIO: "Knihy maji naprosto minimalni naklady a dnes vsechny tyto role zvladne udelat clovek sam" S tim souhlasit nemuzu, protoze napriklad kvalitni redakci sam autor uz z principu udelat nemuze - nema od sveho dila odstatecny odstup.
    OJIRIO
    OJIRIO --- ---
    PATISLAV: No prave koncerty, diskusnimi turne apod jsem myslel ty jine zpusoby, kterymi si opatrit stabilnejsi prijem. Tam s piratstvim snad nikdo krome totalnich magoru v RIAA apod. nevidi problem, video z koncertu/akce totiz je radove jinde nez prima ucast, moznost prime interakce...

    Knihy maji naprosto minimalni naklady a dnes vsechny tyto role zvladne udelat clovek sam, pokud chce, a existuji autori (z pameti napr. Cory Doctorow) kteri to tak delaji, a napriklad i vydavaji knihu zdarma digitalne. Tistena verze existuje paralelne, nekdy delana dodatecne, a svete div se - prodava se.

    Co se tyce kvality, tak ta mnohem vice trpi soustredenim umelcu na komercni uspech - coz v pripade kdy opravdu maji co rict a delaji to ve svem volnem case je mnohem vyssi.
    BOUCHI
    BOUCHI --- ---
    REINITA: Kdyz jsi nakousla ceny pisnicek, mne treba prijde neadekvatni kdyz CD (s deseti pisnickami) v krabicce s peknym bookletem vcetne textu vsech pisni poridim za 250-280 Kc, aby totez album v mp3 stalo 250 (jedna pisnicka 25). Za 10-15 bych pisnicku bral, za 25 ne.

    Co se ukazek tyce, u nekterych CD to funguje (tezko rict zda u vsech), resili jsme to tu nedavno s Jonym. I u knizek se daji potkat ukazky, treba prvnich par kapitol.
    REINITA
    REINITA --- ---
    EMBRYO: k tomu komerčnímu X nekomerčnímu aspektu:
    třeba grafici a výtvarníci (asi i fotografové) tohle mohou mít odděleno, ale třeba u spisovatelů si to moc nedokážu představit, tedy kromě případu "píšu si pro radost blog" a "píšu knihu".
    jinak ano, když chce někdo něco zdarma (nebo s nepovinný příspěvkem) poskytovat, je v pořádku mu to umožnit :)

    "Try-before-buy" - co třeba udělat (v komerční sféře) možnost "ochutnávky" toho díla? Jako by člověk prolistoval knihu nebo si pustil část skladby? aby věděl, jestli je to pro něj vůbec zajímavé a nekupoval by zajíce v pytli?
    stačilo by to?

    PATISLAV: zvláštní. s koncerty zkušenosti nemám, ale co se (alternativních) divadel týče, vím, že se na dobrovolném vstupném vybralo víc než když se nechávala zaplatit fixní částka. a to nebyli žádní zázraci.
    je to zřejmě otázka míry - ve Státní opeře by asi dost pohořeli, kdežto divadelníkům malých scén to funguje.
    asi to tak platí i u koncertů světoznámých kapel oproti garážbandům. ale to jen hádám.
    PIZI
    PIZI --- ---
    REINITA: Nechápu jak ti internet brání poslat nějaké peníze někomu.
    REINITA
    REINITA --- ---
    BOUCHI: ad házení almužny: je fakt, že ty mikroplatby mi přijdou funkčnější třeba u písní, u filmů hůř, u knih asi nejmíň. ale to je spíš pocitové, nejspíš by mě s touhle představou hnali písničkáři sviňským krokem. :o)
    asi by jedna písnička měla stát míň než třeba film nebo román. Ale to už jsou zbytečné technikálie.

    zajímalo by mě vyjádření zde přítomných autorů, jestli by pro ně pár desítek korun za stažení skutečně bylo almužnou (nevím například, kolik si za své služby strhávají kolektivní správci), a to i když vezmou v úvahu to, že by si jejich díla lidé víc kupovali. opravdu by je to neuživilo? (je mi jasné, že ti, kteří to mají jako hobby, v tom budou benevolentnější, ty ponechme stranou) třeba ta dvacka za knihu, je to opravdu tak málo?
    abychom předešli zlé krvi - opravdu mě to zajímá, nesnažím se prudit.

    "virtuální nadace" zní hezky, ale dle mě to neřeší ten obecný "problém". určitě by mohla být a věřím, že by fungovala.

    PIZI: ale no tak. Zákony jsou tu pro lidi, ne lidi pro zákony. Pokud chceš znát účel zákonů, doporučuju navštívit první semestr prvního ročníku libovolné právnické fakulty, konkrétně předmět teorie práva.
    a mimochodem, "Jestli chceš někoho odměňovat, odměn ho. Nikdo ti nebrání." není v kontextu autorských práv v prostředí internetu tak funkční, jak proklamuješ.

    PATISLAV
    PATISLAV --- ---
    OJIRIO: To je zajímavá myšlenka, jen bohužel zcela nerealizovatelná. Mě už třeba x-krát napadlo, že bychom mohli pořádat koncerty s volným vstupem a pak po lidech chtít peníze podle toho, jak se jim to líbilo, jak je koncert oslovil. Jenže když kapela stojí 200-300E a další náklady přijdou aspoň tak na 4 tisíce, tak si tohle riziko nemůžeme dovolit. Těch lidí totiž s nižší nebo dokonce i nulovou cenou o moc víc nepřijde. Musíme stanovit fixní cenu, která nám bude garantovat alespoň nějaké pokrytí nákladů. I tak jsme prakticky vždy v mínusu.

    A s knihami je to stejné. Vytvoření té knihy není zdarma. Je třeba zaplatit redaktora, korektora, sazeče, případně i ilustrátora nebo tisk a distribuci. Pokud dáš knihu za volnou cenu, riskuješ, že nezaplatíš ani minimální náklady. A co pak autor? Musí jít na full-time job a z psaní se stává jen koníček. S neoddiskutovatelným vlivem na kvalitu i kvantitu jeho tvorby.

    Kapela Radiohead vydala svou desku In Rainbows právě tímhle systémem - zaplať, kolik chceš. Vznikla tuna oslavných článků plných extatických výkřiků o revoluci. Když se ukázalo, že většina lidí nedala ani penci, bylo najednou ticho po pěšině. Novou desku už Radiohead raději vydali klasicky.

    Když tenhle obchodní model nefunguje ani pro veleslavnou kapelu, jen těžko může fungovat pro ostatní. Respektive - fungovat to může, ale ne jako obchodní model, jen jako umělecký model, na podporu šíření svého díla.
    EMBRYO
    EMBRYO --- ---
    OJIRIO: add podpora uskupeni, tohle je presne ten z duvodu proc jsem nepodepsal smlouvu s Osou, kdyz jsem vydaval CD. Label, ktery je vydaval s nimi bohuzel povinne smlouvu ma, takze oni za to nekde neco vybiraji, ale ja sam s nimi smlouvu nemam a mit nebudu, protoze moralne nesouhlasim s jejich metodami a celkovym principem.
    Pro casy budouci se mne to uz tykat nastesti nebude, protoze moznosti digitalni distribuce mi umoznuji tenhle paraziticky system obejit.
    EMBRYO
    EMBRYO --- ---
    Drobne grafomanske zamysleni z uzemi mezi barikadami, spis ruzne vhledy nez pokus o globalni popis.

    Osobne se me tykaji obe dve casti tohohle problemu.

    Jakozto vytvarnik, zivici se svoji vlastni tvorbou, jsem rad, ze neco jako autorske pravo vubec existuje. Nicmene je dulezite zduraznit, ze me to zajima ciste v pravnim vztahu mne, mych del a komercnich subjektu. Vypichuji tohle slovo, protoze mi prijde dulezite. Kreslim-li obrazek, ktery je pak vyuzity nejakou firmou v jeji kampani, tak jsem rad, ze je v zakone pomerne jasne definovano, jak s pravy na vyuziti nakladat a v soucasne dobe i za soucasnych pravnich prostredku je pro me bez problemu vymahatelne pripadne neopravneneho vyuziti. Cize v tomhle bode mi zavadeni novych smluv prijde irelevantni.

    Zde stale mluvim o komercnim vyuziti, tedy tom, ze ktereho ma ten kdo moje dilo siri (vetsinou ve spojeni se svym produktem nebo sdelenim) komercni uzitek. Ciste selskym rozumem predpokladam ze ten uzitek musi mit, jinak by si opakovane takove veci neobjednaval ;]
    Zaroven tohle je pro me asi ta nejdulezitejsi podstata autorskeho prava, tedy pravni osetreni komercniho vyuziti.


    Na druhe strane stahuji. Pomerne hodne. Diky digitalizaci se mi zmnohanasobily moznosti prisunu informaci a ja je vyuzivam. Filmy, muziku, obrazky, knizky, zkratka cokoliv. Nicmene ani v nejmensim se tim nezmensil objem takovych veci, ktere porizuju za penize. Stahovani je pro me Try-before-buy koncept. Respektive jeho slozka "Try".

    Cimz se dodstavam ke treti strane mince, kterou zazivam se svoji muzikou. Ve volnem case jsem se zacal zabyvat vytvarenim muziky. Je to konicek a protoze chci aby to jako konicek zustalo, od zacatku jsem si rekl, ze nebudu resit jakoukoliv financni navratnost. S prihlednutim k tomu kolik investic financnich a casovych uz jsem do toho narval by to i podle me bylo idealisticke, kdybych cekal ze se z toho cokoliv vrati.
    Z tehle pozice ale vim, ze kdyz mi nekdo posle donation, ke kteremu na svych strankach vyzyvam, tak me to potesi. Eventuelne kdyz si koupi digitalni release, ktery jsem dal k dispozici pres site typu bandcamp. Financne existencne je to jako kdyz plivne do vody, ale co je nejdulezitejsi, potesi to. Je to symbolicky akt podpory toho co delam.
    Kazdopadne kdybych chtel teto cinnosti venovat vice casu, nez si ji urvu jako konicku (zivenem z jine profese), tak v tomhle ohledu nemam sanci a nebylo by ani na tu prislovecnou kurku. Respektive musel bych zacit delat zanr mnohem komercnejsi.
    A je dulezite rict, ze tady je vztah me, jakozto tvurce, versus posluchaci na zcela jine urovni nez v pripade komercnich zakazek, o kterych mluvim, ze zacatku. V pripade muziky je uzitek lidi i me z poslechu skladeb oboustranny a financne nevyjadritelny. A take v souladu s tim jak ja to citim. Kdyby chtel ty skladby nekdo pouzit k ucelu komercnimu, coz je vec na kterou se pravo da aplikovat viz vyse, takze v tomhle ohledu jsou pro me tyhle va pristupy jasne rozdelitelne. Pokud nekdo prispeje drobakem, citim to jako hazeni mincicek do klobouku, jak tady nekdo spravne podotknul, ale co je dulezite, ja jsem za to rad a tesi me to ;].

    Myslim si, ze ve chvili, kdy se v otazce volneho stahovani lide nauci rikat i B, pote co rekli A, nastane posun k lepsimu. Ve chvili, kdy se lide nauci, ze muzou stahovat co chteji, kdyz potom sami budou mit sdostatek vlastni vule jit podporit to, co se jim libi. System mikroplateb uz dneska bez problemu funguje.

    Proto me zajima spis jak, k tomuhle vest lidi?... Jde-li to vubec ;]
    OJIRIO
    OJIRIO --- ---
    Podle me je treba aby se vyvinul moralni princip prispet umelci hodnotou co nejvice ekvivalentni k tomu co cloveku jeho tvorba da.
    To by ovsem umelci nesmeli podporovat uskupeni, kterymi si verejnost odcizuji a v zajmu jejich privilegii porusuji dulezitejsi prava.
    Dodavam, ze nemam nic proti umelcum co si chteji stanovit vlastni pevnou cenu za svou tvorbu, ale tim se situaci moc nepomahaji, a pokud navic pozaduji jiste pravni privilegia tak se odsuzuji k nekonecnemu konfliktu s verejnosti a boji o definice nelegitimni kopie, kdy je dilo koho (nemoznost dokazani ze dila nevznikly nezavisle), pravidel remixovani a pouziti v pozadi, delky autorskeho prava...
    Pokud si umelci chteji zajistit stabilnejsi prijem, tak to maji delat jinak nez se pokouset omezovat sireni sveho dila (cimz taky jdou sami proti sobe, z hlediska popularity).
    BOUCHI
    BOUCHI --- ---
    Ale koneckoncu ta "virtualni nadace na podporu oblibenych autoru" by mozna nejak fungovat mohla.
    S tim, ze by proste kazdemu autorovi by byla nabidnuta moznost se do systemu zapojit (bez jakychkoli povinnosti, proste by jen jednou za rok dostal vybranou castku) a komu by to pripadalo ponizujici, proste by se nezapojil a nebylo by mozne mu prispivat.
    PIZI
    PIZI --- ---
    REINITA: Zákon tu není k tomu aby někomu dělal hřejivé pocity. O to se musí postarat každý sám. Ne uvalovat kvůli tomu omezení na ostatní. Jestli chceš někoho odměňovat, odměn ho. Nikdo ti nebrání.
    BOUCHI
    BOUCHI --- ---
    REINITA: "na druhou stranu si myslím, že by autoři měli být odměňováni za to, že tvoří něco, co se líbí, v čem se hodně lidí najde." v tom tady, myslim, vyjma jisteho trolla, neni vyznamnejsich nazorovych rozporu

    "zatím mě napadá pouze varianta stylu mikroplateb na stahování " zato tohle uz tu nekolik autoru oznacilo za ekvivalent hazeni minci zebrakovi do klobouku.

    Ovsem fakt by me zajimalo, jak to teda mam udelat, kdyz si knizku pujcim v knihovne, prectu, libila se mi, chtel bych autora odmenit vic nez jen neprimo skrz poplatek za vypujcku, ale adekvatni odmena je z meho pohledu mensi nez cena prodavaneho ebooku (pokud se ebook vubec prodava), koneckoncu v te cene dostavam moznost cist si knizku kdykoli, ale mne jedno precteni postacovalo (a jak uz jsem psal drive, pro me rozumny vydaj za jednorazovku konci nekde kolem te dvacky - ostatne kdyz si koupim papirovou knizku, autor za to taky dostane neco kolem te dvacky).
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    jako právnický amatér se zeptám:

    i) mám nosič s dílem chráněným současným autorským právem. udělám si kopii pro vlastní potřebu. nosič daruji babičce. kopii mám dle práva zničit?
    ii) mohu zadarmo půjčit komukoliv nosič s dílem chráněným současným autorským právem?

    a z jiného soudku. jako mladý a zapálený metalista jsem si za bolševika sháněl všechnu hudbu kopírováním zapůjčených magnetofonových kazet. změnou právního řádu se z toho staly nelegální kopie? byly už před tím z pohledu našeho právního řádu?

    a nezbývá mi než souhlasit s GOBERSem, kupní síla hraje docela zásadní roli v míře pořizování (nelegálních) kopií. žije v říši, pořizoval jsem si vše pouze legálně a pořídil si solidní video- i fonotéku, po návratu domů jsem s tím skončil, resp. omezil jsem koupě pouze na knihy a kino. hudbu a filmové nosiče jsem kupovat přestal - jsou drahé a nepřinášejí mi přiměřené požitky.
    REINITA
    REINITA --- ---
    zaujal mě název auditka a záhlaví, diskuze už méně, ale jen jsem ji prolétla.
    ACTA se snaží regulovat stávající pojetí autorského práva, takže z ní šťastný bude málokdo.
    taktéž bych pominula debatu o tom, jestli je kopírování krádež.

    ráda bych se s přítomnými pobavila právě o tom, jak nově koncipovat autorské právo zejména v kontextu digitálního prostředí. Pojetí autorského práva z 19. století již zjevně není vyhovující.

    co ovšem zůstává za principy?

    Někdo, kdo něco vytvoří/vynalezne (ať už umělec nebo vědec) by z toho měl mít víc než jen hřejivý pocit, že jeho veledílo oblétne svět a pokud možno bez jeho jména vejde do čítanek/bude znamenat průlom v lidské historii.
    ale jak to zařídit v kontextu internetu?
    kolektivní správci jsou imho přežitek, protože jsou pouze lokální záležitost.
    na druhou stranu si myslím, že by autoři měli být odměňováni za to, že tvoří něco, co se líbí, v čem se hodně lidí najde.
    zatím mě napadá pouze varianta stylu mikroplateb na stahování - umožnit lidem přístup k obsahu za velmi mírný poplatek. podle mě drtivá většina lidí raději podpoří toho autora, kterého mají rádi, aby třeba ještě něco napsal, než si to zkopíruje od kámoše, když rozdíl je pár drobných.

    je toho samozřejmě víc, ale zatím vás v tom nechci topit.
    BOUCHI
    BOUCHI --- ---
    GAARQ: Druha moznost je opustit utkvelou predstavu, ze kazda oblast lidskeho zivota musi byt dopodrobna regulovana zakony a vyhlaskami a ze ke kazdemu produktu musi byt prilozena minimalne desetistrankova licence s podminkami pouzivani. (Pak to dopada tak, ze si nejaka komise vymysli, ze na jedne strane musi byt na obalu vyrobku uvedeny bambilion informaci, na strane druhe ze pismo musi byt velike aspon tak a tak, ale jak to na ten vyrobek dostat, aby se tam pak jeste vesel aspon nazev vyrobku a jmeno vyrobce, to uz je ji jedno.)
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    FIN: nechci vypadat jako rýpal, ale srovnávat právničtinu se sanskrtem je falešný argument. právničtina můj život přímo ovlivňuje, sanskrt pouze pokud chci, aby tak činil, např. z něho mám dělat zkoušku (což mě třeba v červnu čeká ;) speciální teorie můj život také ovlivňuje přímo, ale bez její znalosti se s ním mohu se ctí vypořádat, bez znalosti právničtiny nikoliv, jak si ukázal na příkladu s policistou. nechat si to někým vysvětlit je zajisté teoreticky správná rada, ale prakticky nepoužitelná (různých licencí musí schválit jeden až příliš mnoho na to, abych kvůli každé volal právníka). jediný rozumný postoj je přiložit k právničtině překlad do běžného civilního jazyka.
    MARWIN
    MARWIN --- ---
    ad ACTA: acta nema s ochranou aut. prav nic moc spolecneho - to co by mela 'chranit' uz dneska ve stejnem rozsahu 'chrani' autorsky zakon, navic je tak vagni ze se pod ni da schovat skoro cokoli.

    Vazne je blbost polozit kopirovani ano/ne = ACTA ano/ne protoze IMO ACTA kopirovani nezabrani, ale posvini v mnohem dalsim

    PS tady jsou vybrane kousky:
    50 stran právničtiny lidsky – rozebíráme smlouvu ACTA
    http://pctuning.tyden.cz/hardware/multimedia-zvuk-tv/23165?start=1
    QZUZKA
    QZUZKA --- ---
    BOUCHI:
    To je příběh o malém Mozartovi a chráněném velikonočním žalmu sixtínské kaple :)
    Podle legendy to v 18.století to prošlo pro osobní potřebu - původně noty nevlastnil, z poslechu si to zapamatoval a zahrál/zapsal - takže on ty noty pro sebe měl, ale měl si je hlídat (takže pokud je zapsal, tak nešířit a neztrácet na veřejnost)
    BOUCHI
    BOUCHI --- ---
    Napadla me ted takova zajimava vec.
    Predpokladam, ze se shodneme na tom, ze neni nelegalni ani nemoralni zapamatovat si prectenou basen (jinak by kazdy zak zakladni skoly byl nejednou primo nucen chovat se nelegalne).
    A ted: Je legalni zapamatovanou basen prenest na papir? (V jednom exemplari, s uvedenim autora.) Je to moralni?
    Je legalni nechat ten papir nekde lezet, treba na lavicce v parku? (Pominu ted znecistovani verejneho prostranstvi.) Je to moralni?
    FIN
    FIN --- ---
    BORGDOG: on existuje někde legální předpis umožňující zkopírovat knihu a kopii zdarma šířit? protože jestli ano, netuším, proč vydavatelé dávno nevydávají knihy v nákladu 10 ks. do celého světa se pak přece snadno dostanou bezplatně... asi spíš ne, co?

    to není "moje" právničina. to je prostě jazyk práva. že mu nerozumíš, chápu, ale nic to nemění na tom, co jsem řekl o potřebě maximální přenosti a správném překladu. já třeba nerozumím sanskrtu - ale není mi k smíchu sanskrt jako takový jen proto, že mu nerozumím. a nesmál jsem se asi speciální teorii relativity, protože jsem kdysi nerozuměl jejímu jazyku a symbolice. porozumět navíc licenci se dá snadno, stačí si nastudovat nebo se nechat poučit... není to tak těžké. ještě jsem v životě neslyšel o tom, že by nějaká smlouva přestala platit, protože dotyčný jí neporozuměl, sorry. a zkus policajtovi vysvětlit, že nejsi na pokutu, protožes tenhle předpis jaksi nepochopil v těch pravidlech - řekne ti tak maximálně, že neznalost neomlouvá a že když jsi nechápal, měl sis to nechat někým vysvětlit. a bude mít pravdu.

    autorská práva se netýkají jen knih. týkají se celé řady dalších věcí. většinou, jakéž překvapení, autorských děl. rovněž pirátství se netýká jednoho druhu děl, ale celé řady. jakéž překvapení. a i autorská práva týklající se knih ase netýkají jen spisovatelů - týkají se například i překladatelů. atd. aybch tě uklidnil: jsem spisovatel, jsem překladatel, to obojí jak literatury, tak jiných autorských děl, na něž se vztahují práva, a byl jsem i "hudebník" a rovněž mám v tomto oboru zkušenost vztahující se k porušení autorských práv. (a abys mě nemusel umravňovat, tak přesněji: psal jsem, publikoval, vyšlo, dojde k tomu nejspíš zas, bylo použito, prodáno, dojde k tomu nejspíš zas, sám bych se za spisovatele asi neoznačil - jenom jsem to už všechno udělal a dojde k tomu nejspíš zas.)

    sorry, neberu. je zvláštní, že řada čechů nemá problém s úšklebkem, že leckterý polák je bigotní katolík (a on je), leckterý němec poněkud uřvaný opilec (a on je) a podobnými, zkrátka s postřehy o nectnostech okolních národů, ale jak přijde na to, zda náhodou taky nějaký nemáme (máme, jsme velice vynalézaví a schopní podfukáři a s pojetím svého ne-majetku máme občas problém), tak je zle a zazní křik "inkvizice" a "si táhni". tudlajs. ber to jako národní sebekritiku. máme problém a každou chvíli jen sleduji, jak se někdo vrací z ciziny a "zvyká si zas na poměry doma". u nás je totiž móda "házet na vlastní národ špínu" - jenže pohříchu jenom to a tím to taky končí. naházíme si, pak si řekneme, jací jsme báječní, že jsme tak schopní sebekritiky (totiž bývalo, teď je v módě říkat, abychom to nepřeháněli), a problém máme za vyřešený. to přesně je ten problém.

    výzev ke stahování netřeba - už se tak děje. ty výzvy jsou asi tak hybné jako poznámka na dálnici "spalujte benzín". zato co se teprve začíná dít a bude dít dál je to na té druhé straně - totiž ten nárůst autorů, co jim najednou nebude ta osa a dílie tak cizí jako doposud.

    celé mi to právě trochu připomíná řeky, abych pravdu řekl.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam