ACID: no, napíšu až se k tomu někdy dokopu a vyzkouším. Je fakt, že je to jenom jednoduchý kryt, není to žádná spešl vyhřívaná komora...
Jinak prvotní dojmy jsou zatím celkem dost pozitivný (ale taky jsem měl doteď jenom samé staré ručně skládané krámy). Po smontování se projede kalibrace, kde to víceméně skoro všechno dělá samo. Jediný oser je ta kalibrace doků, kde se musí povolit dva šrouby, vyšroubovat dva kolíky a pak zase utáhnout zpátky. Na každém docku, takže u 5 hlav se to dělá pětkrát. Jinak snad jediná další ruční intervence byla, že se sundá heatbed a na něj našroubuje kalibrační kolík, pak si to dělá všechno samo. Po tomhle nastavení tam švihnu gcode a vyjede to celkem bezchybně vytisknutý. I první a poslední vrstva jsou úplně ukázkové. Ty se vlastně nijak zvlášť nenastavujou... Doma mám třeba BLTouch, kde jsem ale pořád musel ručně donastavit ten offset. Tohle má nějaký loadcell senzor v tom toolu, takže si to fakt naměří úplně sám.
Výtisky jinak vypadaj fakt pěkně. Až jsem teď propadl depresi, pač jsem opravil tu moji ludru doma (vyměnil jsem ten motor a už ok) a ten výtisk vypadal dost děsně... nevim jestli jsem si na ní rozbil něco dalšího jak to furt opravuju nebo jestli materiál, ale z toho XLka to vypadá o parník líp. Přitom i to Aurapol PLA, který mi doma přidělalo všechny tyhle problémy, na tom XLku vyjelo ven dobře.
Co mě jinak taky docela překvapilo, že ty výtisky jsou hodně pevný. Když jsem tisknul něco vícebarevnýho, tak si to vedle dělá priming tower, kterou tiskne při výměně nástroje. Je fakt jenom malá, jednoduchá, složená z jednoho perimetru. Když jsem vzal tuhle jednuperimetrovou věž tisknutou z PLA, tak v podstatě nejde delaminovat. Ikdyž se do ní hodně silou opřu, tak ji spíš zdeformuju a zmáčknu, než že by mi praskla po vrstvě. Doteď jsem byl zvyklý, že se na takhle tenkou věc stačí blbě podívat, aby praskla.
Ale našel jsem teda už dvě věci, co mě iritujou. První je, že to PrusaLink rozhraní je strašný. To je i na tý SL1, tam jsem si říkal, že s tím začínali... ale tohle je úplně stejná tragédie. Skoro nic to neumí, je to hodně základní... PrusaConnect prej vypadá líp, ale já jsem na ty cloudy dost alergickej :-D Předtím jsem to krmil Octoprintem a to bylo o něčem trochu jiném... Octoprint teda tady použít jde taky, ale je tam pár ale. Největší ale je, že to pak neumí před tiskem mapovat ty filamenty, což mi tady připadá jako největší killer feature (když otevřu gcode z toho rozhraní tiskárny, tak to na displayi ukáže který nástroje to podle nastavení sliceru používá a na tom displayi to jde přemapovat na jiný čísla nástrojů. Prakticky to znamená, že když mám naslicovanej objekt, co se tiskne černou a bílou a je ve sliceru nastavený na extruder 1 a 2, ale já mám na tiskárně zrovna černou a bílou zavedenou do 3 a 4, tak mu to tady přemapuju. Nebo i u jednobarevných tisků tam prostě vyberu hlavu, kterou to má tisknout, kde je zrovna filament, co chci... Stejným způsobem to dělá i ten spooljoin, kde mu naklikám kterou hlavou má pokračovat v tisku v případě, že ten hlavní materiál dojde).
Druhá věc co mě irituje, že je trochu oser tam ten filament zavést. Asi v 75% případů jsem musel vzít odlamovací nůž a u toho zaváděného filamentu ten konec seříznout trošku do špičky. Bez toho to dost často nejde vůbec procpat tím filament senzorem a v jednom případě jsem to sice skrz senzor protlačil, ale zase si to nechtěl natáhnout extruder.