Zahradničení mezi paneláky. Do Česka přichází to, co zná západní Evropa už desetiletí
"Bylinky pěstované v bedýnkách, ředkvičky v pytlích, rajčata na střeše. Češi po vzoru obyvatel Londýna nebo New Yorku objevují kouzlo komunitního zahradničení. Podívejte se do naší fotogalerie
(na webu HN), jak vznikají zahrádky v betonové džungli na pražském Jižním Městě nebo v Holešovicích.
Kulturní centrum Zahrada stojí uprostřed betonové džungle na Jižním Městě. Na nevelkém pozemku okolo budovy se začátkem dubna prochází skupinka asi dvaceti lidí. Většina z nich je z okolních sídlišť.
Společně obcházejí místa, kde by chtěli dostat svůj metr čtvereční půdy a pěstovat na něm bylinky nebo zeleninu. Nemusí vybírat jen místo záhonku, zahradničit mohou i v připravených bedýnkách, a dokonce se plánuje, že některé z nich budou pokrývat střechu budovy.
„Na komunitní zahradu jsme sehnali grant, takže sazenice, nářadí i vodu budou mít zaregistrovaní zájemci zdarma. Stejně tak chystané přednášky a workshopy,“ vysvětluje Kristina Řešátková, jedna ze zakladatelek všeobecně prospěšné společnosti Kokoza, která má letošní projekt komunitní zahrady při kulturním centru na Jižním Městě na starosti.
Ti, kteří se do něho zapojí, zaplatí za workshop na téma výroba samozavlažovacích nádob nebo kompostování ve městě okolo 50 až 100 korun. „Ačkoliv na projekt čerpáme dotace z grantu, nechceme dělat všechno zadarmo. Lidé si toho pak neváží,“ myslí si Kristina Řešátková.
Češi se vracejí k hodinám "školních pozemků". V Londýně či Berlíně to letí
Na Jižním Městě a v Holešovicích vznikly první komunitní zahrady v Praze. V plánu je i pěstování rajčat na střeše."
O komunitních zahradách a městském farmaření si více přečtěte v magazínu Víkend HN, která vychází 20. dubna.
Společnost Kokoza nepomáhá rozjet komunitní zahradu jenom na Jižním Městě. Spolupracuje i s Matějem Petránkem, který zakládá podobný projekt s názvem Prazelenina na vlastní pěst v pražských Holešovicích.
„Začátkem letošního roku jsem se dozvěděl o projektu komunitní zahrady v Helsinkách. Hodně mě to zaujalo a napadlo mě zřídit něco podobného v Praze,“ vysvětluje zakladatel zahrady.
Nehodlá na ní zřizovat záhonky, ale na zem plánuje položit palety a na ty speciální pytle se zeminou. Ty si mohou pronajmout jednotliví pěstitelé. „Po tom, co jsem spočítal všechny náklady, jsem byl nucen určit cenu za sezonní pronájem jednoho pytle o velikosti jeden metr čtvereční na 850 korun. To by mělo pokrýt náklady na pytle, zeminu, palety," odhaduje Matěj Petránek.
Zájemci o místa v zahradě se mohou registrovat přes internet. „Soudě podle jmen je část zájemců nejspíš ze zahraničí a znají komunitní zahrady z jiných evropských nebo i amerických metropolí,“ odhaduje organizátor, který uplynulý víkend uspořádal první víkendové setkání se zaregistrovanými zájemci. Ti si během něho naplnili zeminou 40 pytlů. Další by měli přibývat postupně.
Komunitní zahrady jsou v Česku zatím ojedinělé, ale v západní Evropě nebo Spojených státech fungují celkem běžně. K životu se tam probudily v 70. letech minulého století v rozrůstajících se městských aglomeracích, když tam začalo ubývat zelených ploch a naopak přibývat neudržovaných zarůstajících parcel.
