DENDROBATA: ah so

BIOH: v US se pouziva sojovy inkoust co vim.. asi zalezi jakej je to platek :)

MAARISTAAN: dyk je ta tiskařská barva plná těžkejch kovů....

Nemáte náhodou někdo zkušenosti s pěstováním lilků či cuket na balkoně?

How to Start Your Own Garden For Almost Free | Kitchen Gardeners International
http://kgi.org/blog/alina/how-start-your-own-garden-almost-free

WOKO: neskutečný.

nedávno jsem u nás na dvoře zasadil topinambury. Chtěl jsem něco, co poroste bez většího snažení a co mi nikdo neočeše. Pořád jsem se divil, že nějak nezačly rust. Dnes jsem se dozvěděl, že dvůr je chemicky ošetřen, aby tam nerostly nálety. paráda. Pořád ale doufám, že by to aspoň nějaká v koutě mohla zvládnout.. Nálety už tam taky raší...

ja se vcera koukala uz mi kvetou lesni jahody mnam.. sakr uz se tesim ....

Když už jste u těch balkonů, jaké bejlí je nejvhodnější na malý, lehce zastíněný balkón na severní stranu?

MALLAJKA: Jsem si teď o víkendu koupil na trhu už vzrostlejší keřík a mrskl ho do skleníku :-)
Moje soukromé výpěstky jsou ty čudle v kelímkách ... taky jsem začal pozdě ...

MAARISTAAN: hezké, hezké! :) Jsem zase koukám zaváhala s těmi rajčaty, už druhý rok jsem je zasila pozdě a zatím to jsou mrňky.

MAARISTAAN: A ještě zmínka o dalších obyvatelích kompostu a návod na domácí mucholapku:

Otázka:
Mám už třetí měsíc domácí vermikompostér a kromě mušek a plísně tam nyní jsou i červi, co s tím?

Bojím se, aby se nerozšířili po bytě... zároveň za celou dobu z kompostu nevytekla žádná přebytečná voda,
ačkoli díry ve dně jsou, není to divné? Dále se chci zeptat, zda po třech měsících je dobré vznikající kompost oddělit a nechat uležet jinde bez žížal nebo po jaké době?

Odpověď:
Na rozkladném procesu se podílí mnoho organismů, proto není výjimkou, že nalézáte ve vašem vermikompostéru mušky, plísně a červy. Výskyt plísní ve vermikompostéru není vždy špatný a nebezpečný, společně s bakteriemi jde o první rozkladače bioodpadu a po rozložení a snížení vlhkosti
plísně ustupují a přicházejí na řadu žížaly. Některé kmeny plísní (aktinomycety) jsou dokonce nezbytné pro tvorbu kompostu, vytvářejí typickou vůni lesní zeminy.

Pokud by ale byl rozvoj plísní příliš velký, je možné je omezit např. vysušením, posypáním pilinami či natrhaným/skartovaným papírem. Také je možné bioodpad po vložení zahrnout již hotovým vermikompostem.

Stejným způsobem můžete eliminovat i výskyt vinných mušek, zejména pak přidáváním pilin. Můžete také použít některou z následujících mucholapek, které si lze velmi jednoduše vyrobit:

Alisonina mucholapka:
Do malé sklenice, např. od přesnídávky, dejte 3 polévkové lžíce vody, 1 polévkovou lžíci octa a čtyři kapky saponátu na mytí nádobí a špetku pekařského droždí. Nádobu umístěte v blízkosti kompostéru.

Myrysina mucholapka:
Do sklenice dejte na dno kousek banánu. Udělejte kornout z papíru a připevněte ho ve sklenici špičkou dolů. Samozřejme účinnost těchto mucholapek neni 100%.

Žížaly mají rády vlhké prostředí, proto je dobré občas vkládat do kompostéru namočené proužky papírové lepenky případně kompost lehce zalít. Kompost bychom měli oddělit až poté, co se v této poslední vrstvě vermikompostéru žížaly nevyskytují. V tu chvíli je již kompost zralý a neobsahuje hmotu, kterou by byly žížaly schopné ještě rozložit.

Vámi zmiňovaný problém s červy ani nemůsí být problém, důležité je zjistit, o jaký organizmus se jedná. Mimo žížal se ve vermikompostéru vyskytuje celá řada doprovodných organismů jako jsou chvostoskoci, roupice, větší roztoči atp. Tyto organismy nejsou nijak škodlivé a nemusíte se jich obávat. Je také možné, že Vámi popsanými červy jsou larvy octomilek. Ty po určité době vytvoří kuklu na stěně
vermikompostéru, ze které se vylíhne dospělá muška. Abychom Vám mohli lépe poradit, poprosili bychom Vás o fotografie Vašeho vermikompostéru, ze kterých bude patrné složení bioodpadů i problematické organismy

zdroj zase kompostuj.cz