• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MAARISTAANMěstské zahradničení .:. Urban Garden
    BONEMINA
    BONEMINA --- ---
    Když už jste u těch balkonů, jaké bejlí je nejvhodnější na malý, lehce zastíněný balkón na severní stranu?
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    MALLAJKA: Jsem si teď o víkendu koupil na trhu už vzrostlejší keřík a mrskl ho do skleníku :-)
    Moje soukromé výpěstky jsou ty čudle v kelímkách ... taky jsem začal pozdě ...
    MALLAJKA
    MALLAJKA --- ---
    MAARISTAAN: hezké, hezké! :) Jsem zase koukám zaváhala s těmi rajčaty, už druhý rok jsem je zasila pozdě a zatím to jsou mrňky.
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    Takové to malé balkonové rýpání se v zemi:





    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    MAARISTAAN: A ještě zmínka o dalších obyvatelích kompostu a návod na domácí mucholapku:

    Otázka:
    Mám už třetí měsíc domácí vermikompostér a kromě mušek a plísně tam nyní jsou i červi, co s tím?

    Bojím se, aby se nerozšířili po bytě... zároveň za celou dobu z kompostu nevytekla žádná přebytečná voda,
    ačkoli díry ve dně jsou, není to divné? Dále se chci zeptat, zda po třech měsících je dobré vznikající kompost oddělit a nechat uležet jinde bez žížal nebo po jaké době?

    Odpověď:
    Na rozkladném procesu se podílí mnoho organismů, proto není výjimkou, že nalézáte ve vašem vermikompostéru mušky, plísně a červy. Výskyt plísní ve vermikompostéru není vždy špatný a nebezpečný, společně s bakteriemi jde o první rozkladače bioodpadu a po rozložení a snížení vlhkosti
    plísně ustupují a přicházejí na řadu žížaly. Některé kmeny plísní (aktinomycety) jsou dokonce nezbytné pro tvorbu kompostu, vytvářejí typickou vůni lesní zeminy.

    Pokud by ale byl rozvoj plísní příliš velký, je možné je omezit např. vysušením, posypáním pilinami či natrhaným/skartovaným papírem. Také je možné bioodpad po vložení zahrnout již hotovým vermikompostem.

    Stejným způsobem můžete eliminovat i výskyt vinných mušek, zejména pak přidáváním pilin. Můžete také použít některou z následujících mucholapek, které si lze velmi jednoduše vyrobit:

    Alisonina mucholapka:
    Do malé sklenice, např. od přesnídávky, dejte 3 polévkové lžíce vody, 1 polévkovou lžíci octa a čtyři kapky saponátu na mytí nádobí a špetku pekařského droždí. Nádobu umístěte v blízkosti kompostéru.

    Myrysina mucholapka:
    Do sklenice dejte na dno kousek banánu. Udělejte kornout z papíru a připevněte ho ve sklenici špičkou dolů. Samozřejme účinnost těchto mucholapek neni 100%.


    Žížaly mají rády vlhké prostředí, proto je dobré občas vkládat do kompostéru namočené proužky papírové lepenky případně kompost lehce zalít. Kompost bychom měli oddělit až poté, co se v této poslední vrstvě vermikompostéru žížaly nevyskytují. V tu chvíli je již kompost zralý a neobsahuje hmotu, kterou by byly žížaly schopné ještě rozložit.

    Vámi zmiňovaný problém s červy ani nemůsí být problém, důležité je zjistit, o jaký organizmus se jedná. Mimo žížal se ve vermikompostéru vyskytuje celá řada doprovodných organismů jako jsou chvostoskoci, roupice, větší roztoči atp. Tyto organismy nejsou nijak škodlivé a nemusíte se jich obávat. Je také možné, že Vámi popsanými červy jsou larvy octomilek. Ty po určité době vytvoří kuklu na stěně
    vermikompostéru, ze které se vylíhne dospělá muška. Abychom Vám mohli lépe poradit, poprosili bychom Vás o fotografie Vašeho vermikompostéru, ze kterých bude patrné složení bioodpadů i problematické organismy


    zdroj zase kompostuj.cz
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    ELEANOR: Vlastně jednoznačný zaručený návod asi není, ale:

    Otázka:
    Z kompostéru vyletují ohromná množství octomilek a létají do přilehlých bytů...

    Bydlím v činžovním domě. Do dvora jsme pořídíli kompostér a od jara jej používáme. Z kompostéru ale vyletují ohromná množství octomilek a létají do přilehlých bytů. Zkoušela jsem vyrobit dle návodů na internetu příslušné mucholapky (voda, ocet, jar..), hodně mušek tam sice skončilo, ale na jejich celkovém množství se to neprojevilo. Přibližně měsíc sypu do kompostéru urychlovač kompostu. Po oteplení, které teď nastalo, ale vyšlo najevo, že ani toto nezabralo a octomilky se množí dál. Prosím poraďte, co s tímto problémem dělat. Pokud to nevyřeším, budeme muset kompostér na jaře zase zrušit a to bych byla velmi nerada.

    Odpověď:
    Problém octomilek je asi jeden z nejhorších pro uživatele kompostérů a zejména pak vermikompostérů. O to horší je to problém, když byste kvůli tomu musela zrušit kompost.
    Přidáním urychlovače kompostu tento problém nijak nevyřešíte, protože jde pouze o směs bakterií, které se dostanou na povrch materiálu a v podstatě hned "pracují", takže přeskočíte období přirozeného množení původních bakterií(zhruba 1-2 dny). Jestli nepomáhají ani pasti z našich stránek, doporučil bych Vám posypat kompostér dřevěnými pilinami, které mají dezinfekční účinky, vysouší povrch a poměr C ku N je mnohem větší než u kuchyňského bioodpadu. Octomilky tyto podmínky nemají rády a hůře se množí. Pro začátek zkuste slabší vrstvu asi jednoho cm a pokud by to nestačilo, zkuste vrstvu zvýšit nebo na povrch kompostéru navrstvit ještě štěpku z větví či kmenů.

    S touto metodou ještě nemáme velké zkušenosti, tak bych Vás i požádal, jestli byste nám poslala Vaše zkušenosti a postřehy.

    zdroj: kompostuj.cz

    A pak ještě zmínka z brožurky o kompostování (zde v pdf)

    Když zvednete víko od kompostovací nádoby, může se zevnitř vyrojit hejno
    malých mušek. Jsou to většinou neškodné octomilky, které láká především
    ovoce. Jeden způsob, jak je mít pod kontrolou, je nechat víko na chvíli
    odkryté nebo napůl odkryté. Tak se dovnitř mohou dostat větší draví brouci,
    kteří se ve vašem kontejneru usadí a brzy budou hodovat nad larvami
    octomilek. Můžete také ovocný odpad balit do papíru nebo jej zahrabat
    dovnitř hromady. Rozhodně nepoužívejte prostředky na hubení hmyzu!


    Jak se pak zbavit větších dravých brouků? Pozveme si na hostinu ptáky. Ptáků nás zbaví kočky a koček psi. Z psů uděláme psí spřežení a prodáme auto :-)
    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    ELEANOR: na mušky octomilky doporučujou v návodu změnu pH, tzn. skořápky od vajíček (stejně jako na nějaký malý červíkový roztoče, či co)
    ELEANOR
    ELEANOR --- ---
    MAARISTAAN: a co ty malý mušky, nemáte s nima problémy? Taky jsme nějakou dobu dávali bioodpad do speciální biopopelnice, ale mušky se rozmohli natolik, že se rozhodlo, že biopopelnice se odstraní... Doma jsme měli takový malý koš na bioodpad a mušky se vyrojily i tam...
    AKHIBARA
    AKHIBARA --- ---
    Zizaly jsou supr, fakt dobry pracovnice. Mely jsme je tady v byte docela dlouho, ale pak nastal problem ze se z kompostu zacly lihnout octomylky a to byl konec, nedalo se to zabrzdit.
    Takze sve mouchy (nebo spis octomylky) to taky ma.
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    MAARISTAAN: because ..The Future Is Now ! :)
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    MEANDER: Ano neznám Tě a nevím odkud pocházíš ... vycházím z toho, co jsem si tu od Tebe přečetl.
    Píšeš, že nevěříš, že to nesmrdí na celou chodbu.
    Podle toho soudím, že o domácích vermikompostérech nevíš zhola nic.
    Protože pak by to nebylo o víře či nevíře, ale VĚDĚLA by jsi.

    A ano, mluvím o "našich" místních důchodcích ... a nevyřčeně i o tom, že mi Tvůj názor příjde mírně důchodcovský ... a když už jsi načala ty matky ... i má 53 letá máma má podobný důchodcovský názor ;-).

    O tom, zda je to bezohledné či ne, nebyla řeč a nehodlám se do toho pouštět.
    Bezpečnostní předpisy popravdě neznám, ale protože je to stejně velké jako botníky a různé velké květináče, které na chodbách na sídlišti běžně vidím, tak je mi to vlastně fuk.

    Pitvu žížaly na základce si taky pamatuji.
    Dodnes mi není jasné, jaký důvod to mělo, protože si z toho jen pamatuju, že jsme ji měli zabít a rozříznout ... nějaké jiné poznatky z toho nemám.
    Takže ikdyž to na mě nemělo takový vliv jako na Tebe, tak to chápu ...
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    MEANDER: Tyjo, jsem nečekal, že se zrovna tu setkám s takovým názorem.
    S fobii to dovedu pochopit, pak ale nekoukám sousedovi pod pokličku, žejo.
    A Tobě opravdu příjdou vermikompostéry jako něco, co už je přehnané?
    Bezpečně uzavřené to být nemusí ... nesmrdí to víc než sousedovi kecky v botníku.
    A žížalky neutečou ... nemají moc důvodů, když si žijou v pravidelném přísunu potravin.

    Je smutné, že takovéto neznalé názory pak kazí projekty lidem, kteří se snaží být s přírodou v jednotě.
    Komunitní kompostování u nás ve městě usnulo na mrtvém bodě jen proto, že důchodci prostě nevěří, že to nesmrdí.
    To, že hnijící jídlo ve smíšeném kontyšu smrdí v létě nesrovnatelně víc a po celém sídlišti, to už nikoho nezajímá.
    Hlavně že můžou mít názor, který nestojí na žádné reálné zkušenosti, ale prostě to tak podle nich musí být.

    Je přeci jasné, že ti, kteří to provozují a kteří tvrdí, že je to v pořádku a nesmradlavé, tak jsou to jen "zelení" lháři, kteří jen otravují s tím svým přírodním přístupem ...
    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    MAARISTAAN: mam to na terase (balkóně). čerstvě založenej. a zrovna se to sešlo tak, že jsem jel na týden pryč a mravenci se ve stejnou dobu rozhodli ke kolonizaci bytu, a kompostéru :(.
    problém to je z toho důvodu, že žížalám vyžírají vajíčka (aspoň, co jsem vyčet)
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    Tuhle záležitot asi všichni znáte, ale tato diskuze by bez ni nebyla kompletní.

    Když v Detroitu zbankrotovala nadnárodní automobilka, stalo ze z průmyslové zony město duchů (podezírám, že tu pak natáčeli tu reality show "EXPERIMENT" z post apokalyptickýho světa).
    Někteří z nezaměstnaných, kteří neopustili město, se chopili rýče a vidlí a začali se rýpat v zemi:

    Home
    http://www.urbanrootsamerica.com/urbanrootsamerica.com/Home.html

    Urban Roots (2011) Official Trailer.mov - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=kV117RW4Qrc


    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    VODOMERKA: Jako že Ti do něj lezou? Jsou nadšení z toho, že našli mravenčí supermarket :-)
    Kde ho máš umístěný? Je to velký problém?
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    MEANDER: Moc nerozumím tomu, co tím myslíš :-) Co by byla Tvoje smrt? Kdyby měl soused na chodbě u svých dveří plastovou nádobu?
    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    MAARISTAAN: zrovna bojuju s mravencema :(
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    Sexy humus

    "Chci, aby bylo kompostování sexy,“ směje se mladá žena, nadzvedává víko nenápadné plastové nádoby a ukazuje dobře vyvinuté kalifornské žížaly. „Kalifornské jsou výkonnější, víc toho sežerou,“ vysvětluje, proč jsou víc sexy než jejich české příbuzné. Titul Miss Kompost v soutěži o nejlépe tlející odpadky sice nezískala, ale ideální míry její kompost splňuje. Stojí na chodbě činžovního domu z 19. století v jedné z nejelegantnějších pražských čtvrtí a žížaly se v něm chovají noblesně – neutíkají, pracují nehlučně a nepáchnou." ... více na iRESPEKT

    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    Moc krásný! Designové vermikompostéry od KOKOZA:

    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    Zahradničení mezi paneláky. Do Česka přichází to, co zná západní Evropa už desetiletí

    "Bylinky pěstované v bedýnkách, ředkvičky v pytlích, rajčata na střeše. Češi po vzoru obyvatel Londýna nebo New Yorku objevují kouzlo komunitního zahradničení. Podívejte se do naší fotogalerie (na webu HN), jak vznikají zahrádky v betonové džungli na pražském Jižním Městě nebo v Holešovicích.
    Kulturní centrum Zahrada stojí uprostřed betonové džungle na Jižním Městě. Na nevelkém pozemku okolo budovy se začátkem dubna prochází skupinka asi dvaceti lidí. Většina z nich je z okolních sídlišť.

    Společně obcházejí místa, kde by chtěli dostat svůj metr čtvereční půdy a pěstovat na něm bylinky nebo zeleninu. Nemusí vybírat jen místo záhonku, zahradničit mohou i v připravených bedýnkách, a dokonce se plánuje, že některé z nich budou pokrývat střechu budovy.

    „Na komunitní zahradu jsme sehnali grant, takže sazenice, nářadí i vodu budou mít zaregistrovaní zájemci zdarma. Stejně tak chystané přednášky a workshopy,“ vysvětluje Kristina Řešátková, jedna ze zakladatelek všeobecně prospěšné společnosti Kokoza, která má letošní projekt komunitní zahrady při kulturním centru na Jižním Městě na starosti.

    Ti, kteří se do něho zapojí, zaplatí za workshop na téma výroba samozavlažovacích nádob nebo kompostování ve městě okolo 50 až 100 korun. „Ačkoliv na projekt čerpáme dotace z grantu, nechceme dělat všechno zadarmo. Lidé si toho pak neváží,“ myslí si Kristina Řešátková.

    Češi se vracejí k hodinám "školních pozemků". V Londýně či Berlíně to letí
    Na Jižním Městě a v Holešovicích vznikly první komunitní zahrady v Praze. V plánu je i pěstování rajčat na střeše."

    O komunitních zahradách a městském farmaření si více přečtěte v magazínu Víkend HN, která vychází 20. dubna.



    Společnost Kokoza nepomáhá rozjet komunitní zahradu jenom na Jižním Městě. Spolupracuje i s Matějem Petránkem, který zakládá podobný projekt s názvem Prazelenina na vlastní pěst v pražských Holešovicích.

    „Začátkem letošního roku jsem se dozvěděl o projektu komunitní zahrady v Helsinkách. Hodně mě to zaujalo a napadlo mě zřídit něco podobného v Praze,“ vysvětluje zakladatel zahrady.

    Nehodlá na ní zřizovat záhonky, ale na zem plánuje položit palety a na ty speciální pytle se zeminou. Ty si mohou pronajmout jednotliví pěstitelé. „Po tom, co jsem spočítal všechny náklady, jsem byl nucen určit cenu za sezonní pronájem jednoho pytle o velikosti jeden metr čtvereční na 850 korun. To by mělo pokrýt náklady na pytle, zeminu, palety," odhaduje Matěj Petránek.

    Zájemci o místa v zahradě se mohou registrovat přes internet. „Soudě podle jmen je část zájemců nejspíš ze zahraničí a znají komunitní zahrady z jiných evropských nebo i amerických metropolí,“ odhaduje organizátor, který uplynulý víkend uspořádal první víkendové setkání se zaregistrovanými zájemci. Ti si během něho naplnili zeminou 40 pytlů. Další by měli přibývat postupně.

    Komunitní zahrady jsou v Česku zatím ojedinělé, ale v západní Evropě nebo Spojených státech fungují celkem běžně. K životu se tam probudily v 70. letech minulého století v rozrůstajících se městských aglomeracích, když tam začalo ubývat zelených ploch a naopak přibývat neudržovaných zarůstajících parcel.


    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam