KAAKA:
ZEMINO: jo no, i ta lišta je z Ikea, docela dobře to drží a šetří to místo. Akorát jak je to naklopené, tak se nesmí dávat hlína až povrch, jinak při zalívání vytíká ven.

KAAKA: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/20219738/
fakt zajímavé,napřesrok taky zkusím (jestli nezapomenu) :)

FKA82: co jsou ty modré závěsné nádobky - normál hrníčky?

FILOMENA: Díky, snažím se mít v paneláku aspoň kousek zeleně :)

FKA82: krasa!

prosím o radu - potřebovala bych uchytit truhlíky na zábradlí a koukala jsem, že taková ta klasicka - pár esovitých kovových držáků - stojí v hornbachu asi 150 Kč. to mi příjde dost drahý a ráda bych se dobrala nějaké alternativy. nevíte, kde by to mohli mít levněji, případně, jak a z čeho si to udělat, aby to vyšlo levněji?

Nevíte zda je nějak proveditelné připevnění truhlíku na střešní okno?

DENDROBATA: ah so

BIOH: v US se pouziva sojovy inkoust co vim.. asi zalezi jakej je to platek :)

MAARISTAAN: dyk je ta tiskařská barva plná těžkejch kovů....

Nemáte náhodou někdo zkušenosti s pěstováním lilků či cuket na balkoně?

How to Start Your Own Garden For Almost Free | Kitchen Gardeners International
http://kgi.org/blog/alina/how-start-your-own-garden-almost-free

WOKO: neskutečný.

nedávno jsem u nás na dvoře zasadil topinambury. Chtěl jsem něco, co poroste bez většího snažení a co mi nikdo neočeše. Pořád jsem se divil, že nějak nezačly rust. Dnes jsem se dozvěděl, že dvůr je chemicky ošetřen, aby tam nerostly nálety. paráda. Pořád ale doufám, že by to aspoň nějaká v koutě mohla zvládnout.. Nálety už tam taky raší...

ja se vcera koukala uz mi kvetou lesni jahody mnam.. sakr uz se tesim ....

Když už jste u těch balkonů, jaké bejlí je nejvhodnější na malý, lehce zastíněný balkón na severní stranu?

MALLAJKA: Jsem si teď o víkendu koupil na trhu už vzrostlejší keřík a mrskl ho do skleníku :-)
Moje soukromé výpěstky jsou ty čudle v kelímkách ... taky jsem začal pozdě ...

MAARISTAAN: hezké, hezké! :) Jsem zase koukám zaváhala s těmi rajčaty, už druhý rok jsem je zasila pozdě a zatím to jsou mrňky.

MAARISTAAN: A ještě zmínka o dalších obyvatelích kompostu a návod na domácí mucholapku:

Otázka:
Mám už třetí měsíc domácí vermikompostér a kromě mušek a plísně tam nyní jsou i červi, co s tím?

Bojím se, aby se nerozšířili po bytě... zároveň za celou dobu z kompostu nevytekla žádná přebytečná voda,
ačkoli díry ve dně jsou, není to divné? Dále se chci zeptat, zda po třech měsících je dobré vznikající kompost oddělit a nechat uležet jinde bez žížal nebo po jaké době?

Odpověď:
Na rozkladném procesu se podílí mnoho organismů, proto není výjimkou, že nalézáte ve vašem vermikompostéru mušky, plísně a červy. Výskyt plísní ve vermikompostéru není vždy špatný a nebezpečný, společně s bakteriemi jde o první rozkladače bioodpadu a po rozložení a snížení vlhkosti
plísně ustupují a přicházejí na řadu žížaly. Některé kmeny plísní (aktinomycety) jsou dokonce nezbytné pro tvorbu kompostu, vytvářejí typickou vůni lesní zeminy.

Pokud by ale byl rozvoj plísní příliš velký, je možné je omezit např. vysušením, posypáním pilinami či natrhaným/skartovaným papírem. Také je možné bioodpad po vložení zahrnout již hotovým vermikompostem.

Stejným způsobem můžete eliminovat i výskyt vinných mušek, zejména pak přidáváním pilin. Můžete také použít některou z následujících mucholapek, které si lze velmi jednoduše vyrobit:

Alisonina mucholapka:
Do malé sklenice, např. od přesnídávky, dejte 3 polévkové lžíce vody, 1 polévkovou lžíci octa a čtyři kapky saponátu na mytí nádobí a špetku pekařského droždí. Nádobu umístěte v blízkosti kompostéru.

Myrysina mucholapka:
Do sklenice dejte na dno kousek banánu. Udělejte kornout z papíru a připevněte ho ve sklenici špičkou dolů. Samozřejme účinnost těchto mucholapek neni 100%.

Žížaly mají rády vlhké prostředí, proto je dobré občas vkládat do kompostéru namočené proužky papírové lepenky případně kompost lehce zalít. Kompost bychom měli oddělit až poté, co se v této poslední vrstvě vermikompostéru žížaly nevyskytují. V tu chvíli je již kompost zralý a neobsahuje hmotu, kterou by byly žížaly schopné ještě rozložit.

Vámi zmiňovaný problém s červy ani nemůsí být problém, důležité je zjistit, o jaký organizmus se jedná. Mimo žížal se ve vermikompostéru vyskytuje celá řada doprovodných organismů jako jsou chvostoskoci, roupice, větší roztoči atp. Tyto organismy nejsou nijak škodlivé a nemusíte se jich obávat. Je také možné, že Vámi popsanými červy jsou larvy octomilek. Ty po určité době vytvoří kuklu na stěně
vermikompostéru, ze které se vylíhne dospělá muška. Abychom Vám mohli lépe poradit, poprosili bychom Vás o fotografie Vašeho vermikompostéru, ze kterých bude patrné složení bioodpadů i problematické organismy

zdroj zase kompostuj.cz

ELEANOR: Vlastně jednoznačný zaručený návod asi není, ale:

Otázka:
Z kompostéru vyletují ohromná množství octomilek a létají do přilehlých bytů...

Bydlím v činžovním domě. Do dvora jsme pořídíli kompostér a od jara jej používáme. Z kompostéru ale vyletují ohromná množství octomilek a létají do přilehlých bytů. Zkoušela jsem vyrobit dle návodů na internetu příslušné mucholapky (voda, ocet, jar..), hodně mušek tam sice skončilo, ale na jejich celkovém množství se to neprojevilo. Přibližně měsíc sypu do kompostéru urychlovač kompostu. Po oteplení, které teď nastalo, ale vyšlo najevo, že ani toto nezabralo a octomilky se množí dál. Prosím poraďte, co s tímto problémem dělat. Pokud to nevyřeším, budeme muset kompostér na jaře zase zrušit a to bych byla velmi nerada.

Odpověď:
Problém octomilek je asi jeden z nejhorších pro uživatele kompostérů a zejména pak vermikompostérů. O to horší je to problém, když byste kvůli tomu musela zrušit kompost.
Přidáním urychlovače kompostu tento problém nijak nevyřešíte, protože jde pouze o směs bakterií, které se dostanou na povrch materiálu a v podstatě hned "pracují", takže přeskočíte období přirozeného množení původních bakterií(zhruba 1-2 dny). Jestli nepomáhají ani pasti z našich stránek, doporučil bych Vám posypat kompostér dřevěnými pilinami, které mají dezinfekční účinky, vysouší povrch a poměr C ku N je mnohem větší než u kuchyňského bioodpadu. Octomilky tyto podmínky nemají rády a hůře se množí. Pro začátek zkuste slabší vrstvu asi jednoho cm a pokud by to nestačilo, zkuste vrstvu zvýšit nebo na povrch kompostéru navrstvit ještě štěpku z větví či kmenů.

S touto metodou ještě nemáme velké zkušenosti, tak bych Vás i požádal, jestli byste nám poslala Vaše zkušenosti a postřehy.
zdroj: kompostuj.cz

A pak ještě zmínka z brožurky o kompostování (zde v pdf)

Když zvednete víko od kompostovací nádoby, může se zevnitř vyrojit hejno
malých mušek. Jsou to většinou neškodné octomilky, které láká především
ovoce. Jeden způsob, jak je mít pod kontrolou, je nechat víko na chvíli
odkryté nebo napůl odkryté. Tak se dovnitř mohou dostat větší draví brouci,
kteří se ve vašem kontejneru usadí a brzy budou hodovat nad larvami
octomilek. Můžete také ovocný odpad balit do papíru nebo jej zahrabat
dovnitř hromady. Rozhodně nepoužívejte prostředky na hubení hmyzu!

Jak se pak zbavit větších dravých brouků? Pozveme si na hostinu ptáky. Ptáků nás zbaví kočky a koček psi. Z psů uděláme psí spřežení a prodáme auto :-)

ELEANOR: na mušky octomilky doporučujou v návodu změnu pH, tzn. skořápky od vajíček (stejně jako na nějaký malý červíkový roztoče, či co)

MAARISTAAN: a co ty malý mušky, nemáte s nima problémy? Taky jsme nějakou dobu dávali bioodpad do speciální biopopelnice, ale mušky se rozmohli natolik, že se rozhodlo, že biopopelnice se odstraní... Doma jsme měli takový malý koš na bioodpad a mušky se vyrojily i tam...