SIRRIL_NEMESIS: nám na roztahání pomohlo hodit za psa pneu/závaží a jít nejdřív vedle něj a pak se pomalu "propadat" dozadu. Pokud je pneu moc těžká a psa to háže dozadu (manmatí šňůry jsou hodně tvrdé a lehkého psa mi třeba děsně strhávaj), tak se připřáhni taky a pomáhej mu v tahu, načež pomalu povoluj, až pes potáhne sám. Tah odměňovat verbálním povzbuzením a když se opře, přidat k tomu povel, na který má tahat. Důležité je, aby pochopil, že v tom má bej položenej, což se zátěží, kterou naplno neutáhne (člověk) chápou hůř. Zátěž na roztahání má být v maximu tuším cca 1/3 váhy psa na delší tah, ale začíná se na míň. Obecně se tvrdí, že při dogtreku (tj. chůzi) většina psů nevydrží celou dobu pracovat v tahu, takže je dobré je na povel povzbudit k tahu, když chceš, aby zabrali, a pak jim dát povel, kterým jim naopak sdělíš, že naplno zabírat nemusí, ať jen tak šlapou.

MARQETHA: Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se :))))

tak jsme se zúčastnily s feňulí svého prvního neofiko dogtrekkingu - cca 28 km po zříceninách kolem Mladé Boleslavi. řeknu vám, 10 km s ní chodím na běžnou procházku, ale těch necelých 30 už mě stálo hoooodně moc sil. nuže, budeme trénovat a příště už třeba neskončíme poslední :))

Tak jsem seznala, že mladej tahá na svých 7 kg fakt dobře, akorát má jenom jednu rychlost - běh - tudíž když za ním klušu, táhne krásně, ale když jdu, jde buď u nohy nebo dělá bungee jumping... Ale je pravda, že ho rušil náhle probuzený pud hlídače stád (nevím, kde se to v tom pudlovi vzalo) a prostě nesnesl, když mu vůz s koňma a děti mizely moc daleko vepředu nebo v zadu - když jsme šli ve skupině, sice se trochu motal pod nohy, ale zas pracoval líp.