• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    LIROTepelná čerpadla, solární systémy (fototermika), větrání s rekuperací
    Alternativní zdroje tepla, rady porady, zkušenosti, reference.
    rozbalit záhlaví
    HNZDD
    HNZDD --- ---
    MATT: 11 let...
    MATT
    MATT --- ---
    zabejváte se někdo systémama země-něco? hlavně vertikální a horizontální zemní výměníky. vyhráli jsme grant, tak bych rád prokunzultoval praktický problémy se kterejma se setkáváte. ať z nás vypadne aspoň neco smysluplnýho. ;)
    IKSIK
    IKSIK --- ---
    _MARKLAR: Já budu mít Toshibu od AC-heating. A Vaillant taky dělá TČ a vycházejí až podezřele levně...
    _MARKLAR
    _MARKLAR --- ---
    Ahoj, nemáte někdo tip na realizační firmu, co by nám namontovala a oživila tepelné čerpadlo vzduch-voda? Ztráta domu 7 kW (hodnota se započítanou rekuperací), 70 m2 podlahové topení, 70 m2 radiátory-nízkoteplotní. Otopná soustava bude celá nová.
    Vyhlídnuté jednotky: Buderus wpl ar, Vaillant flexotherm a čerpadla od PZP.

    Předem díky.
    CLIFFAN
    CLIFFAN --- ---
    Ahoj, není tady někdo, kdo se zabývá tepelnými čerpadly a byl by ochoten mi přeprodat tepelné čerpadlo, které mám domluvené (bez marže) + nainstalovat ho a zprovoznit za adekvátní peníz v domku kousek za Prahou? Rád bych při koupi ušetřil na snížené sazbě DPH. Jednalo by se o čerpadlo Zubadan 14 kW.
    IV0
    IV0 --- ---
    HNZDD: Samozřejmě v domech s malou TZ to v profi provedení ekonomicky nebude dávat smysl, snad jen jako samo-domo řešení.
    IV0
    IV0 --- ---
    HNZDD: Snadno a bez kutilství nepřímo, tzn. třeba bojlerem s TČ nebo aktivní rekupercí s ohřevem vody (když chceš vzduchotechniku). Mimochodem toto na první pohled debilní řešení (dát si do baráku TČ a nepoužívat ho na topení?) má skvělou výhodu v tom, že funguje s vysokým COPem v době, kdy není třeba topit (v domech s nízkou TZ to je drtivá většina roku).

    Jinak odpověď na Tvojí otázku je, že dáš první stupeň kondenzátoru topného TČ do bojleru, tzv. desuperheater - mimochodem to existuje i v profi provedení, myslím že od Masterthermu. Prostě hned za kompresor dáš (klidně jen malého) měděného šneka do bojleru, kde páry (třeba jen částečně) zkondenzují a předají malý výkon, ovšem vysokou teplotu (podle zvoleného chladiva 55°C až 65°C). Hlavní část výkonu potom předáš v normálním výměníku, tzn. během topení v hydroboxu, během chlazení ve venkovním výměníku, který v tu chvíli plní roli kondenzátoru. TČ musí mít čtyřcestný ventil na přepínání mezi chlazením a topením a desuperheater se přidá hned za kompresor a před čtyřcestný ventil (tzn. že topí vždy, když běží kompresor).
    HNZDD
    HNZDD --- ---
    prosim te jak chceš odpadni teplo pri vyrobe chladu čerpadlem A/W použít k ohřevu TV? jako teoreticky to možný je ale ještě jsem to v praxi nikde neviděl (pokud se budeme bavit o RD)
    IV0
    IV0 --- ---
    SZKANDI: Můj názor je, že ještě nevíš (nebo si nám neřekl) některé důležité informace, takže je příliš brzo rozmýšlet, jestli budeš topit pomocí TČ, natož jakým. Většina stavebníků udělá stejnou chybu - nadchnou se pro určité řešení, ale v podstatě to pro ně nemá žádný ekonomický smysl a ani to neodpovídá jejich potřebám (z hlediska komfortu, životnosti apod.).

    Než se rozhodneš pro topení, měl by si mít alespoň orientační představu o tepelných ztrátách domu. Nemusíš dělat přesný výpočet, ale poctivě si odpověz, jak je izolovaná střecha, zdi, podlaha, jaké máš do baráku okna a dveře a jak vypadají problematická místa (balkony, digestoře, odvětrávaná spíž apod.). I z krátkého popisu se dá s dostatečnou přesností odhadnout tepelná ztráta domu.

    Když bude tepelná ztráta domu (myšleno okamžitá, celého domu, když mrzne nejvíc jak u Tebe tak běžně mrzne) o ploše řekněme 150 m² v rozmezí:
    * 0 - 2 kW (skoro nulový dům) tak topení v podstatě neřeš, řešit musíš ohřev teplé vody a chlazení (topná sezóna je zde např. 7 dnů v roce ).
    * 2 - 4 kW (pasivní dům) topení už začíná něco stát, ale stále převažuje ohřev vody a chlazení nelze zanedbat (topná sezóna trvá cca. 20 - 30 dní).
    * 4 - 15 kW (nízkoenergetický) dáš ročně za topení a ohřev TUV podobné peníze, chlazení začíná ustupovat do pozadí (topná sezóna trvá několik měsíců).
    * Nad 15 kW - nejvíc energie protopíš, ohřev vody je v porovnání s topením "drobnost" a chlazení neřeš (topná sezóna je zde typicky od září do května).

    Potom je dobré si uvědomit silné a slabé stránky jednotlivých typů tepelných čerpadel:

    První věc, kterou si musíš uvědomit je, že každé TČ funguje dobře, když je rozdíl mezi teplotou média, odkud se teplo bere (vzduch, voda, země) a kam se teplo dává (ideálně ta podlahovka) co nejmenší.

    Druhá důležitá věc je, že když je převaha spotřeby domu na straně teplé vody (na mytí), tak tu potřebuješ aspoň 45°C teplou (a jí potřebuješ celoročně).

    TČ země - voda bere teplo ze země, v období, kdy je venku třeba -5°C nebo i -20°C, bude mít solanka teplotu okolo 0 - 5 °C. Má smysl hlavně v případě, že potřebuješ hodně topit (protože ohřev vody pomocí TČ není příliš ekonomický).

    TČ voda - voda je na tom úplně stejně, jen teplota vody je typicky 5 - 7 °C, takže máš o trošku lepší podmínky pro ohřev teplé vody, ale stále má smysl jen v případě, že převládá topení nad ohřevem teplé vody.

    TČ vzduch - voda bere teplo ze vzduchu, takže když je venku -20°C tak už prostě netopí (a při -5°C netopí s tím krásným COP z letáku). To není nutně špatně, prostě to pár dní v roce zařídí topná spirála (= elektrokotel), naopak je zde obrovská výhoda toho, že jakmile jsou teploty vyšší než cca. 5°C, tak ohříváš teplou vodu na vysoké teploty s vyšší účinností, než u ostatních typů TČ.

    Proto je TČ vzduch - voda nebo vzduch - vzduch tak moderní řešení, protože dneska je snaha a tlak stavět domy se spotřebou do 4 kW. Když se povede snížit tepelnou ztrátu domu pod cca 2kW, tak to jsou už výkony, které lze komfortně předat vzduchem (takže stačí TČ vzduch - vzduch s ohřevem teplé vody), větší výkony prostě musíš vytápět vodou.

    Když máš TČ, tak je chlazení snadné a ekonomické. U země - voda a voda - voda chladíš jen za cenu spotřeby oběhového čerpadla (100W), u vzduch - voda musí běžet kompresor, ale zase lze během chlazení použít odpadní teplo na ohřev teplé vody (ale tyhle dva požadavky si nutně nemusí odpovídat ani časem, ani množstvím).
    HONANEK69
    HONANEK69 --- ---
    IV0: tak samodomo rovnání neřeším. No to povídej proudovému chrániči u on/off klimatizace tam nepomůže nic:) vim že tam je vyjimka ale ale. Tak předpoklám že jsi taky předělávál tohle řešení z důvodu ceny zařízení v tý době a daleko jednodušímu řízení onoffek. Co se týká ekonomiky u vzduch-vzduch tak tam je vždy a o tom se odmítám dohadovat, lepší inverotorové řízení:) u vody tam tak razantním posun samozřejmě není, nicméně tam je. Rychlostí kompresoru lze také řídit hlučnost sestavy. Bavím se tady ale pořád o nízkoteplotním vytápění v novostavbě. Pro mě novodobé invertorové tepelné čerpadlo znamená výkon 10kW ve splitovém provedení s hydroboxem se záložní patronou alespoň 4kW včetně oběhového čepradla, expanzní nádobou prostě komplet. Dále TPV nádoba na 200-300l. S hlučností venkovní jednotky tak aby se dala instalovat sousedovi pod okna ložnice a cena komplet na klíč včetně topenařiny a napojení na soustavu, pitné i otopné vody za 130tis s DPH. a zárukou min 5-10let. Návratnost 6let. Toto je momentální realita. Pokud odejde kompresor po 6 letech což si nemyslím tak to je otázka 10-15tis.
    IV0
    IV0 --- ---
    Jedna klimoška je značky AUX a má rotační kompresor Hitachi (přidaný výměník na vodu), druhá byla asi Medea s nějakým noname rotačním kompresůrkem - už nevím, je to už dlouho. Teď plánuji scroll od Copelandu a TČ země-voda.

    Nějakou ekonomiku to určitě má, ale když to není samodomo za pár korun, ale profi řešení za více než sto tisíc, tak je vhodné se tou ekonomikou zabývat podrobněji.

    Rozběhové proudy řeší relé za tisícovku, to taky není důvod pro použití invertoru ☺
    HONANEK69
    HONANEK69 --- ---
    IV0:
    IV0: na twin bldc kompresory davá výrobce záruku 10let to už je myslím celkem známka toho že jim důvěřuje. Upřímě neznám datasheet a předpokládám že nebude ani veřejný takže chrakteristiku neznám. Mám zkušenosti s vytápěním jak vzduch-voda tak vzduch-vzduch zařízení jsou napojený na monitor takže vidím online spotřebu včetně vyjádření ve grafu a myslím že to svojí ekonomiku má a to výraznou. Velkou výhodu taky spatřuju v malém rozběhovém proudu. Jaké kompresory používáš?
    IV0
    IV0 --- ---
    SZKANDI: Ale abych jen neplkal a něco i poradil:
    * Pořádně se zamysli, jestli je TČ opravdu smysluplná volba. Jestli se Ti povede zrekonstruovat dům do nějakého řekněme pasivního standardu, tak místo statisíců, které nacpeš do technologií, můžeš topit za pár korun třeba velkou žárovkou (to myslím vážně). Budeš mít lepší regulaci a ty ušetřené statisíce neprotopíš tou žárovkou do smrti (ani když bude 1 kWh stát třeba 15 Kč, což asi jednou bude).
    * Jestli to pro Tebe neznamená nějaký neřešitelný problém, nebo brutální rozdíl v investici, tak určitě vol podlahovku oproti radiátorům. Čím nižší teplotou topné vody budeš moct topit, tím bude topná technologie provozně i investičně levnější (ať už budeš topit pomocí TČ nebo třeba propan butanem).
    * U nízkoenergetických nebo pasivních domů (neboli normálních staveb, které půjdou v budoucnosti zkolaudovat) bude najednou větší spotřeba na výrobu teplé vody, než na topení. To samé lze říci o chlazení.

    * Pro využití TČ voda-voda musíš nejprve zjistit, kolik vody Ti ta studna dává. Nemám zkušenost, abych poradil, jak se taková čerpací zkouška dělá, osobně bych si na to pozval studnaře nebo hydrogeologa (toho budeš stejně potřebovat na povolení).
    * Vodu čerpadlem dopravuješ od čerpací studny k tepelnému čerpadlu, tam jí TČ ochladí a dál ochlazená voda pokračuje dál do vsakovací studny. Čerpací i vsakovací studna mají nějaké náležitosti (hlavně vzájemná vzdálenost a stejné hloubky), což asi nemáš. Já to přesně nevím, ten studnař bude vědět.
    * TČ voda-voda trpí hlavně na zanášení výměníku (kvůli tvrdé vodě). Takže zjistit tvrdost vody.

    Když to bude řešitelné, tak to pak už má jen samé výhody a pozitiva (hlavně ve srovnání TČ vzduch-voda).
    IV0
    IV0 --- ---
    Já dělám weby, nic podobného mě neživí :) Jsem jen kutil, co má za sebou dvě svépomocné úpravy klimošek na tepelná čerpadla a studium konstrukce tepelných strojů. Aktuálně jsem ve fázi plánování třetího TČ do nového domu, které bych si rád postavil celé sám.

    Napsal jsem, že to výrobci "slibují", nejlépe to ještě doplní nějakým skvělým číslem COP. Netvrdím, že to je pravda a už vůbec ne, že to platí všechno zároveň. Podobně jako auto, které má maximálku 230 km/h, nosnost 700kg a spotřebu 4,9 l / 100km/h, nebude jezdit plně naložené rychlostí 230km/h se spotřebou 4,9 l (a s průměrnou spotřebou 4.9 nebude jezdit nikdy) :)

    Proti ničemu nebrojím, jenom bych doporučil se krátce podívat na charakteristiku kompresoru (ať už je rotační, pístový, nebo scroll). Kompresor pracuje v optimálních podmínkách v poměrně úzkém pásmu. Když ho posuneme mimo toto pásmo, tak se jeho pracovní podmínky zhoršují mnohem rychleji (cca. o řád), než kolik jsme ušetřili na elektrické energii. Něco podobného bych se odvážil říci i o jeho životnosti, i když na to už výrobci kompresorů grafy nemají.

    Takže to žere skoro stejně elektriky, topí to třeba na 50% a kompresor dostává zabrat víc a navíc po delší dobu, než kdyby mezitím stál. Životnost kompresorů šla nahoru, ale to by pro mě nebyl důvod je o to víc huntovat, jenom abych...co - ušetřil koupi nádrže za 10.000 Kč? Navíc když se topí do podlahovky, tak ta akumuluje sama o sobě dost, takže ani žádná akumulace není často ani potřeba.

    Nechci nikomu radit, co si má koupit, jen jsem reagoval na invertor, který se teď hodně propaguje, ale neřeknou se všechna fakta. Kdo to prodává, tak ho to nezajímá a asi ani nemůže mít reálné zkušenosti z praxe (a já je také nemám). Přeci jen, kolik je u nás instalací TČ s nízkými výkony a s invertorem, které jsou alespoň 10 nebo 20 let v provozu?
    HONANEK69
    HONANEK69 --- ---
    domenky a predsudky:) predpokladam ze s tim pracujes a takto ladis zakazniky na svuj system :) vzpomen si na me za 10let kde bude akumulacni nadoba a on/off system. Mimochodem neznam nizkoteplotni TČ ktere umi ohrat vodu na 65st. Vetsinou bez pomoci backup boileru to je 50st v létě 48st. Myslim spise ze asi zbrojíte proti systemu ktery vychazi z klimatizacni techniky ktery se dere na trh, nez ze systemu rizeni. Ja nehanim ani on/off system ani se neklonim vice k BLDC nebo SCROLL kompresoru, pokud je to kvalitne provedene a ma to ekonomiku tak si myslim ze to vzdy zastane svoji praci dobre i s dobrou navratnosti.
    IV0
    IV0 --- ---
    Invertor je modní, nicméně nepříliš dobré řešení. Při podřazených otáčkách (a tím sníženém výkonu) jde účinnost TČ i životnost kompresoru do háje. Ale ono je lepší, když kompresor odejde dřív, vždyť by pak výrobci čerpadel neměli co prodávat.

    Možná se dá říct, že invertor dává ekonomický smysl (vs. cyklovací resp. akumulační nádrž) v případě, že do ceny nádrže započteš i cca. 25.000 Kč za m² obytného prostoru, kterou Ti ta nádrž zabere a zároveň si řekneš, že TČ chceš stejně za třeba 5 - 10 let vyměnit za modernější typ. Ale v dobře spočítaném systému (s akumulační nádrží, aby zbytečně necykloval) vydrží kvalitní nepřetěžovaný scroll kompresor klidně 20 - 40 let. To nepřetěžovaný je důležité - kompresor v tepelném čerpadle vzduch - voda, které slibuje funkčnost při venkovních teplotách -20°C a ohřev bojleru na 65°C bude muset nutně používat velmi vysoký výstupní tlak na kompresoru (o nízkém COP nemluvě). Podle mě to mají spočítané tak, aby ta superdrahá prodloužená záruka na 7 let vyšla akorát :)
    HONANEK69
    HONANEK69 --- ---
    LIRO: to s tim inverterem je samozřejmě kravina. Podívej se na velké profi systémy pro vytápění budov ve světe a jejich řízení. on/off systémy budou v klimatizačním segmentu zakázány vyrábet takže TČ se to stejně nevyhne. A co se týká odmrazení u inverteru to je otázka 5min. Mimochodem Zubadan je taky inverter.
    POPEY
    POPEY --- ---
    omlouvám se, pokud píšu do špatnýho audítka, ale byl bych vděčný kdyby mne někdo z Vás přihrál nějaký link pro člověka, který nerozumí dobře technice, ale rád bych si do budoucna pořídil bydlení někde na pozemku, kde nebude elektřina.
    Chtěl bych nějaké webovky kde bych se dočetl co potřebuji (větrnou turbínu, solární panel atd.) pro normální domácnost se spotřebiči tak abych nebyl závislí na okolí?
    LIRO
    LIRO --- ---
    SZKANDI: Ahoj, jak začít, asi zespodu. Vrt k TČ by měl být min. 80m hluboký, spíš víc. Záleží na složení podloží, kolik je schopné absorbovat chladu. Co se studny a tč voda/voda, je v Čechách cca 2% vhodných míst, kde je možné toto použít. Většinou pak mají lidé dvě studny, jednu, ze které čerpají a druhou kam se vypouští, aby výměna vody ve studni byla optimální. Tohle je vhodné u větších vodních ploch, rybník, nebo menší řeka, kde se chlad z čerpadla bez problémů odvede. Už jsem viděl, jak chlapík vychladil potok, že měl na zahradě menší kluziště, tepelko šlo samozřejmě do kopru.

    Každopádně dneska je na trhu spousta hodně kvalitních čerpadel vzduch-voda, který je asi nejvýhodnější, funguje i při mínus 10-15 celkem bez problémů, ale to je extrém, kdy si stejně přitápíte krbem. Ještě lepší je mít k tč a krbu akumulaci, stačí 200-300 litrů a topíte relativně za babku a hřeje to celou noc.
    Osobně v tomto doporučuju zajít za odborníkem na tepelná čerpadla, který má toto v malíku a ví co je potřeba. Rozhodně bych se obloukem vyhnul šamanům, kterých je vždycky na výstavách jak hub a za dva roky po nich neštěkne ani pes. Ty jsou schopný naslibovat hory doly, jen aby prodali. Vy pak máte doma tepelko, který topí na 20% výkonu profesionálního řešení a za 5 let je na vyhození, protože se tam utaví kompresor z horní dolní Huang-Hong vesnice.

    Asi nejlepší na našem trhu jsou tepelka od: IVT, Regulusu, Zubadanu a ještě cca 3-4 firmy, ale je potřeba hlavně nekoukat na reklamy, ale všechny je obeslat, ideálně obejít a poradit se. Vzít sebou co nejvíc údajů o baráku atd. a uvidíte, kdo bude nejprofesionálnější. Jde o Vaše prachy a investici na desítky let dopředu ;). Osobně mám asi nejlepší zkušenosti s panem Havlíkem z Regulusu, ale je to jen osobní věc, každému sedne někdo jiný.

    U tepelného čerpadla je potřeba dávat největší pozor na kompresory, je to ta nejdražší a nejzatíženější součást a u kvalitního čerpadla může být jen kompresor za 20-30tis, ale zase vydrží 10 a víc let. Takže bacha na tepelka který stojej celý 30tis ;). A taky pozor na tepelka s inventorem. Budou Vám říkat jaké je to pecka a kolik ušetříte za elektriku, ale opak je pravdou, čerpadlo s inventorem spouští ve finále mnohem častěji a dýl mu trvá se odmrazit, takže rádoby ušetříte za akumulaci a el. při řízení výkonu, ale v životnosti čerpadla to vyplácáte za elektriku při 3x 4x častějších startech kompresoru a celkově strojového času čerpadla, ventilátory, řídící jednotky atd.

    Dalším dobrým indikátorem je velikost ventilátoru a celková velikost výměníku (žebrování). Velkej ventilátor s velkým výměníkem může mít nižší otáčky = nižší hluk (u moderních čerpadel skoro bezhlučný chod) a menší odběry el. Než u pidi větráku kterej se točí jak magor, aby to utáhnul.

    Ups to jsem se rozkecal, tak snad to v něčem pomůže.
    SZKANDI
    SZKANDI --- ---
    ...jak zacit, vlastnim nejakou chatu (zdena, ytong, polystyren jako zatepleni, nova okna), aktualne vytapim krbem a chci se tam prestehovat na trvalo. Ale nechci mit doma zimu kdyz prijdu a v noci vstavat do krbu prikladat... take chci pristavet jednu, mozna dve mistnosti (celkem tedy budou 4-5).

    zvazuju pouziti tepelneho cerpadla. mam vrt i starou studnu s povrchovou vodou, takze mozna voda-voda by bylo idealnim resenim.

    kolik by me to zhruba stalo, dokaze nekdo odhadnout? pocitam spise s radiatory nez s podlahou (nebo je to hloupost?)

    dekuji
    IKSIK
    IKSIK --- ---
    SZKANDI: No tak se ptej. :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam