• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    LIROTepelná čerpadla, solární systémy (fototermika), větrání s rekuperací
    Alternativní zdroje tepla, rady porady, zkušenosti, reference.
    rozbalit záhlaví
    IV0
    IV0 --- ---
    LINKOS: Je to jeden z nejstarších a největších výrobců v ČR. Kamarád, se kterým se teď bavíme o jeho dalším domě jí měl (z roku 2012) a už jí nechce, protože je hlučná, má blbý přístup k filtrům a ucpává se mu odvod kondenzátu (a blbě se k tomu dá dostat, aby se to čistilo). Vždycky, když ji otevře, aby jí vyčistil meno vyměnil filtry, tak se mu na hlavu vyleje kondenzát, tím, že se snadno ucpává odvod, tak mu to tam jedno zplesnivělo. Má nějakou podstropní pasivní jednotku, můžu zjistit víc, jestli chceš. Mimo tohoto s ní ale neměl nikdy žádný problém, nezrezla mu apod. Taky jí z mého pohledu používá nesprávně, protože mu neběží furt, ale vypíná jí (na noc, aby nerušila při spaní). Nemyslím si, že bude tak moc na vině ta jednotka, velký vliv má určitě i provedení potrubí a montáž jednotky apod.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    Skusim ještě zde. Řeším rekuperaci do domu a předběžně jsem vybral značku Atrea. Mě se líbí, že neromrazuje kondenzátu elektricky.
    Co si o té značce myslíte? Kvalita, cena, výkon atd.?
    KERB
    KERB --- ---
    máte někdo voda/voda?
    KERB
    KERB --- ---
    ahoj, je tu někdo kdo má na chalupě nebo na domě tč země/voda? uvažuju o něm, jeví se mi jako nej řešení a potřeboval bych pár rad. díky
    EXCITE
    EXCITE --- ---
    Nemáte někdo doma, případně i nějakou referenci kdo to dělá na klimatizaci poháněnou solárními panely?
    IKSIK
    IKSIK --- ---
    VORIMA: Já mám tč doma a teď ho stavíme na paneláku. Ozvi se do pošty.
    VORIMA
    VORIMA --- ---
    Ahoj,
    chtěl bych se zeptat, zda někdo nemáte praktické zkušenosti z provozu TČ.
    Chystám se stavět pasivní dům a chtěl bych používat tč, ale existuje tolik druhů, že se v tom už malinko ztrácím.
    Budu rád za jakékoliv zkušenosti (pozitivní i negativní).
    HNZDD
    HNZDD --- ---
    _MARKLAR: kde?
    HNZDD
    HNZDD --- ---
    MATT: 11 let...
    MATT
    MATT --- ---
    zabejváte se někdo systémama země-něco? hlavně vertikální a horizontální zemní výměníky. vyhráli jsme grant, tak bych rád prokunzultoval praktický problémy se kterejma se setkáváte. ať z nás vypadne aspoň neco smysluplnýho. ;)
    IKSIK
    IKSIK --- ---
    _MARKLAR: Já budu mít Toshibu od AC-heating. A Vaillant taky dělá TČ a vycházejí až podezřele levně...
    _MARKLAR
    _MARKLAR --- ---
    Ahoj, nemáte někdo tip na realizační firmu, co by nám namontovala a oživila tepelné čerpadlo vzduch-voda? Ztráta domu 7 kW (hodnota se započítanou rekuperací), 70 m2 podlahové topení, 70 m2 radiátory-nízkoteplotní. Otopná soustava bude celá nová.
    Vyhlídnuté jednotky: Buderus wpl ar, Vaillant flexotherm a čerpadla od PZP.

    Předem díky.
    CLIFFAN
    CLIFFAN --- ---
    Ahoj, není tady někdo, kdo se zabývá tepelnými čerpadly a byl by ochoten mi přeprodat tepelné čerpadlo, které mám domluvené (bez marže) + nainstalovat ho a zprovoznit za adekvátní peníz v domku kousek za Prahou? Rád bych při koupi ušetřil na snížené sazbě DPH. Jednalo by se o čerpadlo Zubadan 14 kW.
    IV0
    IV0 --- ---
    HNZDD: Samozřejmě v domech s malou TZ to v profi provedení ekonomicky nebude dávat smysl, snad jen jako samo-domo řešení.
    IV0
    IV0 --- ---
    HNZDD: Snadno a bez kutilství nepřímo, tzn. třeba bojlerem s TČ nebo aktivní rekupercí s ohřevem vody (když chceš vzduchotechniku). Mimochodem toto na první pohled debilní řešení (dát si do baráku TČ a nepoužívat ho na topení?) má skvělou výhodu v tom, že funguje s vysokým COPem v době, kdy není třeba topit (v domech s nízkou TZ to je drtivá většina roku).

    Jinak odpověď na Tvojí otázku je, že dáš první stupeň kondenzátoru topného TČ do bojleru, tzv. desuperheater - mimochodem to existuje i v profi provedení, myslím že od Masterthermu. Prostě hned za kompresor dáš (klidně jen malého) měděného šneka do bojleru, kde páry (třeba jen částečně) zkondenzují a předají malý výkon, ovšem vysokou teplotu (podle zvoleného chladiva 55°C až 65°C). Hlavní část výkonu potom předáš v normálním výměníku, tzn. během topení v hydroboxu, během chlazení ve venkovním výměníku, který v tu chvíli plní roli kondenzátoru. TČ musí mít čtyřcestný ventil na přepínání mezi chlazením a topením a desuperheater se přidá hned za kompresor a před čtyřcestný ventil (tzn. že topí vždy, když běží kompresor).
    HNZDD
    HNZDD --- ---
    prosim te jak chceš odpadni teplo pri vyrobe chladu čerpadlem A/W použít k ohřevu TV? jako teoreticky to možný je ale ještě jsem to v praxi nikde neviděl (pokud se budeme bavit o RD)
    IV0
    IV0 --- ---
    SZKANDI: Můj názor je, že ještě nevíš (nebo si nám neřekl) některé důležité informace, takže je příliš brzo rozmýšlet, jestli budeš topit pomocí TČ, natož jakým. Většina stavebníků udělá stejnou chybu - nadchnou se pro určité řešení, ale v podstatě to pro ně nemá žádný ekonomický smysl a ani to neodpovídá jejich potřebám (z hlediska komfortu, životnosti apod.).

    Než se rozhodneš pro topení, měl by si mít alespoň orientační představu o tepelných ztrátách domu. Nemusíš dělat přesný výpočet, ale poctivě si odpověz, jak je izolovaná střecha, zdi, podlaha, jaké máš do baráku okna a dveře a jak vypadají problematická místa (balkony, digestoře, odvětrávaná spíž apod.). I z krátkého popisu se dá s dostatečnou přesností odhadnout tepelná ztráta domu.

    Když bude tepelná ztráta domu (myšleno okamžitá, celého domu, když mrzne nejvíc jak u Tebe tak běžně mrzne) o ploše řekněme 150 m² v rozmezí:
    * 0 - 2 kW (skoro nulový dům) tak topení v podstatě neřeš, řešit musíš ohřev teplé vody a chlazení (topná sezóna je zde např. 7 dnů v roce ).
    * 2 - 4 kW (pasivní dům) topení už začíná něco stát, ale stále převažuje ohřev vody a chlazení nelze zanedbat (topná sezóna trvá cca. 20 - 30 dní).
    * 4 - 15 kW (nízkoenergetický) dáš ročně za topení a ohřev TUV podobné peníze, chlazení začíná ustupovat do pozadí (topná sezóna trvá několik měsíců).
    * Nad 15 kW - nejvíc energie protopíš, ohřev vody je v porovnání s topením "drobnost" a chlazení neřeš (topná sezóna je zde typicky od září do května).

    Potom je dobré si uvědomit silné a slabé stránky jednotlivých typů tepelných čerpadel:

    První věc, kterou si musíš uvědomit je, že každé TČ funguje dobře, když je rozdíl mezi teplotou média, odkud se teplo bere (vzduch, voda, země) a kam se teplo dává (ideálně ta podlahovka) co nejmenší.

    Druhá důležitá věc je, že když je převaha spotřeby domu na straně teplé vody (na mytí), tak tu potřebuješ aspoň 45°C teplou (a jí potřebuješ celoročně).

    TČ země - voda bere teplo ze země, v období, kdy je venku třeba -5°C nebo i -20°C, bude mít solanka teplotu okolo 0 - 5 °C. Má smysl hlavně v případě, že potřebuješ hodně topit (protože ohřev vody pomocí TČ není příliš ekonomický).

    TČ voda - voda je na tom úplně stejně, jen teplota vody je typicky 5 - 7 °C, takže máš o trošku lepší podmínky pro ohřev teplé vody, ale stále má smysl jen v případě, že převládá topení nad ohřevem teplé vody.

    TČ vzduch - voda bere teplo ze vzduchu, takže když je venku -20°C tak už prostě netopí (a při -5°C netopí s tím krásným COP z letáku). To není nutně špatně, prostě to pár dní v roce zařídí topná spirála (= elektrokotel), naopak je zde obrovská výhoda toho, že jakmile jsou teploty vyšší než cca. 5°C, tak ohříváš teplou vodu na vysoké teploty s vyšší účinností, než u ostatních typů TČ.

    Proto je TČ vzduch - voda nebo vzduch - vzduch tak moderní řešení, protože dneska je snaha a tlak stavět domy se spotřebou do 4 kW. Když se povede snížit tepelnou ztrátu domu pod cca 2kW, tak to jsou už výkony, které lze komfortně předat vzduchem (takže stačí TČ vzduch - vzduch s ohřevem teplé vody), větší výkony prostě musíš vytápět vodou.

    Když máš TČ, tak je chlazení snadné a ekonomické. U země - voda a voda - voda chladíš jen za cenu spotřeby oběhového čerpadla (100W), u vzduch - voda musí běžet kompresor, ale zase lze během chlazení použít odpadní teplo na ohřev teplé vody (ale tyhle dva požadavky si nutně nemusí odpovídat ani časem, ani množstvím).
    HONANEK69
    HONANEK69 --- ---
    IV0: tak samodomo rovnání neřeším. No to povídej proudovému chrániči u on/off klimatizace tam nepomůže nic:) vim že tam je vyjimka ale ale. Tak předpoklám že jsi taky předělávál tohle řešení z důvodu ceny zařízení v tý době a daleko jednodušímu řízení onoffek. Co se týká ekonomiky u vzduch-vzduch tak tam je vždy a o tom se odmítám dohadovat, lepší inverotorové řízení:) u vody tam tak razantním posun samozřejmě není, nicméně tam je. Rychlostí kompresoru lze také řídit hlučnost sestavy. Bavím se tady ale pořád o nízkoteplotním vytápění v novostavbě. Pro mě novodobé invertorové tepelné čerpadlo znamená výkon 10kW ve splitovém provedení s hydroboxem se záložní patronou alespoň 4kW včetně oběhového čepradla, expanzní nádobou prostě komplet. Dále TPV nádoba na 200-300l. S hlučností venkovní jednotky tak aby se dala instalovat sousedovi pod okna ložnice a cena komplet na klíč včetně topenařiny a napojení na soustavu, pitné i otopné vody za 130tis s DPH. a zárukou min 5-10let. Návratnost 6let. Toto je momentální realita. Pokud odejde kompresor po 6 letech což si nemyslím tak to je otázka 10-15tis.
    IV0
    IV0 --- ---
    Jedna klimoška je značky AUX a má rotační kompresor Hitachi (přidaný výměník na vodu), druhá byla asi Medea s nějakým noname rotačním kompresůrkem - už nevím, je to už dlouho. Teď plánuji scroll od Copelandu a TČ země-voda.

    Nějakou ekonomiku to určitě má, ale když to není samodomo za pár korun, ale profi řešení za více než sto tisíc, tak je vhodné se tou ekonomikou zabývat podrobněji.

    Rozběhové proudy řeší relé za tisícovku, to taky není důvod pro použití invertoru ☺
    HONANEK69
    HONANEK69 --- ---
    IV0:
    IV0: na twin bldc kompresory davá výrobce záruku 10let to už je myslím celkem známka toho že jim důvěřuje. Upřímě neznám datasheet a předpokládám že nebude ani veřejný takže chrakteristiku neznám. Mám zkušenosti s vytápěním jak vzduch-voda tak vzduch-vzduch zařízení jsou napojený na monitor takže vidím online spotřebu včetně vyjádření ve grafu a myslím že to svojí ekonomiku má a to výraznou. Velkou výhodu taky spatřuju v malém rozběhovém proudu. Jaké kompresory používáš?
    IV0
    IV0 --- ---
    SZKANDI: Ale abych jen neplkal a něco i poradil:
    * Pořádně se zamysli, jestli je TČ opravdu smysluplná volba. Jestli se Ti povede zrekonstruovat dům do nějakého řekněme pasivního standardu, tak místo statisíců, které nacpeš do technologií, můžeš topit za pár korun třeba velkou žárovkou (to myslím vážně). Budeš mít lepší regulaci a ty ušetřené statisíce neprotopíš tou žárovkou do smrti (ani když bude 1 kWh stát třeba 15 Kč, což asi jednou bude).
    * Jestli to pro Tebe neznamená nějaký neřešitelný problém, nebo brutální rozdíl v investici, tak určitě vol podlahovku oproti radiátorům. Čím nižší teplotou topné vody budeš moct topit, tím bude topná technologie provozně i investičně levnější (ať už budeš topit pomocí TČ nebo třeba propan butanem).
    * U nízkoenergetických nebo pasivních domů (neboli normálních staveb, které půjdou v budoucnosti zkolaudovat) bude najednou větší spotřeba na výrobu teplé vody, než na topení. To samé lze říci o chlazení.

    * Pro využití TČ voda-voda musíš nejprve zjistit, kolik vody Ti ta studna dává. Nemám zkušenost, abych poradil, jak se taková čerpací zkouška dělá, osobně bych si na to pozval studnaře nebo hydrogeologa (toho budeš stejně potřebovat na povolení).
    * Vodu čerpadlem dopravuješ od čerpací studny k tepelnému čerpadlu, tam jí TČ ochladí a dál ochlazená voda pokračuje dál do vsakovací studny. Čerpací i vsakovací studna mají nějaké náležitosti (hlavně vzájemná vzdálenost a stejné hloubky), což asi nemáš. Já to přesně nevím, ten studnař bude vědět.
    * TČ voda-voda trpí hlavně na zanášení výměníku (kvůli tvrdé vodě). Takže zjistit tvrdost vody.

    Když to bude řešitelné, tak to pak už má jen samé výhody a pozitiva (hlavně ve srovnání TČ vzduch-voda).
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam