• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SAKJA_PANDITAJaká báseň je dnes vaší náladou aneb jaká nálada je dnes vaší básní?
    STANTHA
    STANTHA --- ---
    Jsme otroci.
    Ti nahoře jsou naši proroci
    Budoucnost jimi napsaná
    naším hlasem upsaná
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    Kamila Heřmanská - Modlitba stromu
    Mé ruce se dotýkají nebe
    a prsty hladím mraky.
    Mé ruce srůstají se zemí a sytí mé tělo.
    V létě je mi chladno, tak mě halí listí šat.
    V zimě nahý odolávám mrazu.
    Rád dávám úkryt v dutině své kůže.
    S radostí nastavím dlaně k odpočinky mých opeřených přátel.
    Rád poskytunu stín lidem v horkých letních dnech.
    Rád plním plíce zvířat i lidí čerstvým kyslíkem.
    Rád žiju a tak mě, prosím, nechte žít!
    Je to jediné, oč žádám.
    PANDA_JE_MRTVA
    PANDA_JE_MRTVA --- ---
    tak nějak poslední měsíc dva

    Nedělám nic. Už přes měsíc
    akorát chlastám ještě víc
    přičtu s i k dobru na konto
    že vůbec dělám aspoň to

    J. H. K.
    DIMS
    DIMS --- ---
    Inka Machulková

    Jdu pryč,
    abys mohl odejít i ty.
    A nikdy nebudu diplomat ve vztahu,
    který nazývají láskou a přitom --

    Lidé vůbec rozsvěcují světla,
    aniž by rozuměli elektřině.
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    Josef Kainar

    Člověka hořce mám rád

    Hlubokým lesům se hluboce obdivuji,
    ze slunce vroucně se těším,
    oceán chtěl bych za hrob mít,
    a strhují mě bouře.

    Člověka,
    toho mám rád.

    A mám ho rád, ne protože je svatý
    v svém člověčenství propastném,
    ne pro vášeň, jíž kolem sebe mlátí
    jak chasník o hodech
    svým novým opaskem,
    já si nenamlouvám,
    že by jeho hlava
    byla velebný
    a úctyhodný chrám,
    kde mu myšlenky
    jak tlustí kostelníci
    bloumají vážně
    sem a zase tam,
    já pro klasický profil
    mladé Strážničanky
    ztratím stokrát rozum,
    nikdy ale dech-
    a tragično mi není lidská výsada:
    mně tragický i zajíc připadá,
    když brázdou podzimní se belhá
    na pelech.

    Mám člověka rád,
    že se nepoddává.
    Že ubíjený celá tisíciletí
    i z hrobečku se vydrapká,
    i z ohně vyletí,
    ať už jak Fénix,
    nebo holoubátko.
    On ví, že žít je sladko,
    ach tak sladko...


    TAYLES
    TAYLES --- ---
    U tebe teplo je... (J. Orten, pozn. maličko upravená)

    U tebe teplo je, ach, to by se to spalo,
    hluboko do prachu ponořil bych se rád,
    z lítosti lijáků, by tiše odkrápalo
    vše nahé na těle, ten zubožený akt.

    Oslepnout do světla v utuchajícím zpěvu.
    Cítím již na patře sám samet samoty,
    který mne opíjí a volá na prodlevu,
    aby se nebála a vešla do noty.

    Být mrtev, nikomu nenáležet,
    neslyšet dupání, nemyslet, necítit,
    být mrtev, se sebou jen nevýslovně ležet,
    být navždy připraven, být dokončen a mít.

    Mít aspoň to, aspoň to nejvěrnější,
    svou volnou nicotu, snít, že se rozkládá
    na krásné kostečky, být sám, být zamlklejší,
    být přesně uprostřed, být čas, být zahrada.

    Být mrtev pro ženy, být mrtev pro přátele,
    být mrtev pro úzkost, být mrtev pro mrtvé,
    být, ano, takto být, tak úplně a cele
    a neviděti nic.

    Ach, tolik tepla máš, u tebe by se spalo,
    hluboko do prachu rád bych se ponořil,
    z lítosti lijáků by tiše odkrápalo
    štěstí, jež trpělo pro neviděný cíl.

    Hm... Jiri Orten "U tebe teplo je" - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=aA-XOSLioVM
    ERROR
    ERROR --- ---
    nase stare hodiny
    biji ctyri hodiny
    :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam