SPIKE411: vycházky občas dělá i prague city tourism, viz např.:
Zažij Prahu: Brutální magistrála | Vstupenky na přednášky, workshopy, konference, so 17. 6. 14:00 ve městě Praha | GoOut
https://goout.net/cs/zazij-prahu-brutalni-magistrala/szdvauv/
Zažij Prahu: Kontrasty brutalismu v centru Prahy | Vstupenky na přednášky, workshopy, konference, so 18. 3. 15:00 ve městě Praha | GoOut
https://goout.net/cs/zazij-prahu-kontrasty-brutalismu-v-centru-prahy/szpfufv/
Zažij Prahu: Je brutalismus brutální? | Vstupenky na přednášky, workshopy, konference, pá 10. 3. 12:00 ve městě Praha | GoOut
https://goout.net/cs/zazij-prahu-je-brutalismus-brutalni/szucufv/

V ČR je v poslední době termín brutalismus podle mě značně nadužíván a nepochopením nebo nedostatkem skutečných brutalistních staveb v ČR je do téhle kolonky zařazováno leccos. Ono toho čistého brutalismu tu na rozdíl od západních zemí nebo například zemí bývalé Jugoslávie, tu zas až tak moc není.

DAN_F: odlévané monolity a přiznané konsturkční prvky, ryze autorská tvorba a pohledový beton vs. montované prefabrikované dílce typových řad, dnes pod zateplenými fasádami. to prostě nedává smysl.
brutalismus narozdíl od sériové panelové výstavby usiluje o zapamatovatelnost. pár brutalistních sídlišť a bytovek eistuje, ale zaměňovat je se sériovým typovým sídlištěm je naprostý nepochopení brutalismu. já jsem teda na nyxí deviační bublinu a svévolné vykládání termínů zvyklej, takže svoje jsem řekl a dál to řešit nebudu.

DAN_F: Sídliště jsou spíše pozdním plodem architektonické moderny, potažmo funkcionalismu.

PALEONTOLOG: Nejsem tak naivní, abych si myslel, že se třeba chytíš za nos, ale tak primárně pro zajímavost – zrovna ČS sídliště se explicitně uvádí třeba i u patřičného slovníkového hesla na Wikipedii :)

Nezávisle na tvých pocitových definicích, z kulturně-historického hlediska brutalismus není definován důrazem na autorství či odlišnost a jeho ideové ukotvení má kořeny v sociální výstavbě. Jinak, nevím, jaký stavební postup definuje brutalismus podle tebe, ale užití prefabrikovaných betonových panelů v jejich přirozené formě, v kombinaci s původním viditelným spárováním některých soustav, je právě ten "brut", tedy ryzost, reprezentující jak materiály, tak konstrukční podstatu daných staveb v autentické, "nezaobalené" formě.

SSSR (Armenie) Jerevanské letiště Zvartnots, otevřeno 1961:

Emauzský klášter, Praha.
1968, Architekt: František Černý
(železobeton)

Brut, proste surový beton.

MAR_TINA: "ta masa betonu, ze které ty stavby jsou, působí, že se tam člověk necítí bezpečně. A ano, dělá to ten beton, a jak ten stárne, je to horší a horší. -- ano, to na betonu můžeme i obdivovat nebo milovat, ale popis (zjednodušený) to není špatný. Nakousl i téma stárnutí betonu a s ním se musí počítat."

beton stárne hur nez ostatní materiály?

"Jakoby se milovníci brutalismu nikdy neptali, jak se při průchodu kolem těch staveb budou cítit třeba drobné ženy v jedenáct večer. A vsadím se, že je to ani nenapadlo -- nemyslím si, že by v době brutalismu autoři řešili pocity obytel a kolemjdoucích. Dneska jsme takové věci řešit začali a vůbec to není špatné."

wtf like really? a jestli byli ty slečny chodí dost puritánsky oblečené se nezeptaš?

Vedlejší klub, jedna ze seznamek, teď zorganizoval prohlídku kláštěra Emauzy s průvodkyní a zdá se, že se jim to vydařilo.
Co udělat něco podobné, asi na podzim, na téma pražského brutalismu?

N_I: já sice nesdílím názor Ruščáka, mně se brutalismus líbí, ale rozproudil diskuzi a má tam dobré body. I ty, pro které on brutalismus nerad a já ráda - masa betonu, jistá nadřazenost, nevítavost a neotevřenost, syrovost, hrubost materiálu. Stárnutí, dnes často apokalyptický vzhled a zároveň naděje, že i takové masivní stavby jednou a ne pomalu sejme čas. Některé monumenty a stavby dnes ukazují pomíjivost lidské pýchy. To se mi líbí.

Že jsou ty hodně stavby více obtížné ve veřejném prostoru vnímám také. Na bydlení se zdá, že to byl fail velice často (dobré příklady uvítám). A možná se taky k těm stavbám neumímě chovat a plně je využít.

Moc pěkně to vystihl STARE_CASY:

PALEONTOLOG: Tak zrovna v Transgasu byly třeba v parteru původně i obchodní prostory. Většina lidí ho teď vnímá podle stavu v posledních letech, kdy už se opravdu neprováděla žádná údržba a postupně se vše rušilo a zavíralo, ale třeba do pobočky VZP v té podnoži jsem chodil fakt rád. Jinak, redukce brutalismu, potažmo celé poválečné architektury, na tyhle specifické solitéry je hrozně omezená. Skoro všechna sídliště u nás jsou z podstaty věci brutalistická, takže tu máš nějaké 3 miliony lidí, kteří se, jak píšeš, každý den "potýkají s jeho externalitami" a kupodivu tam z průzkumů vychází dost vysoká míra spokojenosti s prostředním.

PALEONTOLOG: Na druhou stranu, co asi kolemjdoucím nabídne nějaká skleněná krychle, co tam místo Transgasu bude jednou stát? Už se tam ani nevychčiješ..

STARE_CASY: ona se právě změnila ta doktrína využití prostoru. živé město z pohledu pestré zástavby je jedna věc, živý město z hlediska funkčního prostoru pro lidi je věc naprosto jiná a o tom byl ten "hejt".
ta myšlenka ochuzení o brutalismus, ve 4 odstavci, je podle mě - strašná sračka. pokud kolem něčeho jezdím autem nebo provozuju památkovou turistiku, tak to jistě využití má, ale pokud bych měl pod tím žít a míjet brutalistní monument každej den cestou do školy, do práce nebo na nákup a potýkal se se všemi možnými externalitami, kterej hluchej, tmavej neudržovanej prostor nabízí, tak už to taková krása není.
pod lidským rozměrem sis představil velikost, což je špatně. zkus si pod tím představit funkční prostor, který dokáže využít člověk jinak než jako parkovací plochu, tmavý zákoutí a objekt pro leteckou fotografii.
transgas je právě přesně ten příklad toho do sebe uzavřenýho a navenek nefunkčního objektu. nějakou vnější a vnitřní krásu nerozporuju, ale kolemjdoucímu nabídnul jen stín pro chcaní a přístřeší před deštěm a to ještě dost špatně.
prostě estetika není všechno a dneska se hledí spíš na tu funkci, nová doba prostě..