Brutalismu podle mého názoru nejvíce sluší stavby monumentální, unikátní a zcela záměrně vyčnívající ze svého okolí. Mohou to být fascinující solitéry (jako třeba gigantické brutalistní mementa na Balkáně, které stojí osamoceně uprostřed ničeho a jak postupně stárnou, tak jejich monumentalita ještě vyniká) i součást městské zástavby. Dají se udělat i skromně, aby okolí nepřevyšovaly, ale přesto budou vyčnívat svým vzhledem a je to dobře. Takové stavby sluší i městskému prostředí.
Nepřijde mi, že by se dala dobře udělat čistě brutalistní celá obytná čtvrť, viz zmínka
DAN_F o složité údržbě prostor, které nejsou tak úplně ani soukromé ani veřejné, ale třeba to jen nedostatek dobrý příkladů.
V městské zástavě se mi líbí se mi právě ten kontrast syrovosti a uhlazenosti jiných staveb, líbí se mi, když je město živé a vrství se na sebe další a další styly, které hodně mluví o době, kdy vznikly. Že se mi nemusejí některé stavby nutně líbit, je normální, ale pro mne to neznamená, že musím na celý styl jet hejt (teda kromě podnikatelského baroka z devadesátek, no.... :)). Často mne to spíš ponoukne k tomu, abych se podíval, proč to je postavené zrovna takhle, co to je za dobu, kdy to vzniklo (a tam vlastně patří i to devadesátkové "baroko" - ono i tohle je dokladem své doby, tou explozí bezbřehé svobody bez pravidel).
To, co napsal Ruščák, je - s prominutí - strašná sračka. Ne proto, že bych mu chtěl upírat, že se mu nějaký styl nelíbí a nemá ho rád. To je přirozené. Ale tvrdit, že do města nepatří, je už čirá hloupost a navíc i nepochopení města. Do města prostě patří jak úzké ulice plné života, tak ale také otevřená místa s dominantami, které mohou a mají být v mnoha stylech, od gotiky, baroka až po brutalismus. Pokud zúžím město jen na obytné části, které by opravdu měly mít lidské rozměry a brutalismus tam tedy bude zapadat těžko, tak se strašně ochudím. Nakonec i ty devadesátky do města patří jako dokument své doby (a to i včetně negativních konotací, jež si ta která architektura z doby vzniku nutně nese, i když nemusí být s těmi negativními jevy původně zamýšlená).
To, co je zhusta na brutalistních stavbách špatně, není vzhled či funkce, ale místo. Budova Transgasu, která nedávno padla, byla fantastická. Měl jsem ji rád vzhledově, po zjištění, co bylo uvnitř i pod zemí, pak ještě radši kvůli geniálnímu inženýrskému řešení. Ale ta stavba byla na špatném místě, nehodila se místnímu životnímu rytmu, nehodila se do místa. A nehodila by se ani v případě, že by byl dokončen celý plán a byl stržen vedlejší dům a Transgas by tak byl otevřenou dominantou při pohledu od Václavského náměstí. Ale tímhle myslím trpí i spousta dalších staveb z různé doby a různého stylu, které jsou sice skvělé, ale místo je úplně špatně - za to zase nemůže konkrétní styl, ale investor a architekt.