• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JOSEFDRUHYDvouveličinový vesmír, co mu vytknout
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    LUBOB: Díky za dotaz. K významům mých značek a písmen nejlépe poslouží http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/f/f_001.doc

    Citace : kineticka energie (mv^2/2) je zatim jeste porad scalar, jak by vypadala v onom 3D case, to si neumim vysvetlit.
    Reakce : To vypadá jako silný argument, ale není. Otázka na tělo :Vesmír má 3D dimenze délkové a v těch se ta „vaše“ kinetická energie už neztrácí ? …a ztrácela by se kdyby přibyly 3D časové dimenze ?
    Citace : a hlavne to, proc se tedy v nasem vnimani energie "neztraci" do jinych casovych dimenzi,
    Reakce : A proč se „neztrácí“ do tří délkových dimenzí, že ?
    Citace : proc plati zakon zachovani energie (kterou nemuzeme rozdelit do dimenznich slozek) v nasem jednorozmernem case.
    Reakce : A proč by eměl platit zákon zachování energie při třech časových dimenzích ?
    LUBOB
    LUBOB --- ---
    v tomto dokumentu http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/aa/aa_021.jpg nevim, co reprezentuji veliciny tc a xc.
    neni to tam nikde uvedeno, ani odkud se vzaly k nim prislusne hodnoty.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    STR a LT v podání Slezského blba http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/m/m_431.doc
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Zdravím Honzu

    Radil jsem ti dobře : buď, chceš-li zůstat na Aldebaranu, musíš diplomaticky proplouvat,.. anebo držet hubu. Pokud to neuděláš ani tak ani tak, tak tě Hála vyžene a zamkne ti přístup. Aldebaran, to je soukromý web, přestože se platí z našich daní nás všech, nikoliv škola nebo soukromá osoba....takže musíš dodržovat "preambuli" fóra, tj. že se sem nesmí (do)dávat názory, které nejsou v souladu se soudobou fyzikou, jsou nevědecké, jsou tvé soukromé osobní, respektive nove, názory které neodsouhlasil pan diktátor Hála.

    Pochopil si ?

    K té mrtvé a živé kočce ti řeknu ve stručnosti můj názor : Časoprostor je na Planckových škálách velikostí ( i velikostí časových intervalů i velkosti délkových intervalů ) "zpěněný“. Je to časoprostorová pěna, vakuum dimenzí "vře" a tím pádem když bys byl pozorovatelem na této miniúrovni v tom mikrosvětě, tak bys snímal informace do plochy, na plochu ; čili na nějakou průmětnu dvourozměrnou. Otázka : jak bys snímal do průmětny sínusoidu ? v poloze "an fas" ? , a jak bys jí snímal kdyby sínusoida byla kolmo na tvou pozorovací průmětnu ? Promítla by se ti jako přímka !!!!! A když si na sínusovku ( co leží v rovině kolmé na tvou průmětnu, a ty jí vidíš jako přímku ) nakreslíš malé intervaly-úsečky, pak se tyto úsečky budou na tvé průmětně promítat do pravidelných "zhuštěnin" a "zředěnin". Prostě na přímce v průmětně se objeví úseky s hustými intervaly kratšími, malilinkatými a úseky zředěnin kde jsou intervaly větší. Kdyby ta sínusovka měnila tvar a byla stále strmější s větší amplitudou, pak by se na průmětně promítaly ty "zředěniny a zhuštěniny" výrazněji. Koukneš-li na ten průmět sínusovky "z větší dálky", najednou jako bys viděl úseky "bílé" a úseky "černé", čili abstraktně by si pozoroval „bod“ a nic, a bod a nic, a bod a nic…,"kousek" přímky - úsečky a následně "kousek mezery" a ...atd. ; čili "kousek "něco" kousek "nic" ... čili úsečka - mezera - úsečka – mezera, atd. Prostě : na Plankocých škálách v té časoprostorové pěně se tato pěna "p r o m í t á" na průmětnu jako šachovnice „malých nenulových bodů a mezer“ , čili "něco" a nic", jako úsečka a mezera, čili jako "kvantum“ a „nic“...proto se říká že čp je "kvantován", je rozdrcen na kousky nespojité. ( to se ovšem pozoruje jen v průmětně…jinak je stále ten čp křivý spojitý !! ) Časoprostor je na mikroúrovni křivý, velmi křivý, zvlněný, a ...a dokonce je tam i "převlněný" do podoby, kterou lze nazvat "vlnobalíček" z dimenzí délkových i dimenzí časových. Ve velkých měřítcích svět kvantován není, čp je spojitý, ... protože v makroměřítcích se křivosti mění, "natahuje, vyrovnává" a velkoškálový vesmír ( v úrovních lívanců galaxií ) je už téměř plochý. Poslední křivostí je křivost "parabolická" !! a tou je gravitace. !! Posloupnost křivostí ( po Velkém Třesku ) je, je nevyčerpatelná, je : od paraboly ( coby první člen posloupnosti ) až po tu čp pěnu ( poslední člen posloupnosti ), respektive : Posledním členem posloupnosti všech "použitých" křivostí jsou vlnobalíčky a nejsložitějším vlnobalíčkem je DNA . Až jednou lidé prozkoumají šroubovici DNA až k jejímu začátku, zjistí, že tam „na začátku té šroubovice“ je ona DNA ( prvním členem posloupnosti ) ve tvaru matematické formulace prvního zákona „po Třesku“, pak se další zákony „tvoříů souběžně s realizací „artefaktů z dimenzí veličin čp a… a celkově, celá DNA, že z DNA nakonec ( na konci šroubovice ) vyčteme tu "teorii všeho". DNA je právě zápisem všech fyzikálních zákonů a principů, i stavby hmotových „prvků“, které prošly vývojem jako "schválené náhody".



    Proto, milý Honzo, lze říkat, při popisu kvantové mechaniky, že kočka je jednou živá a jednou mrtvá, protože tím se chce říci , že čp na Planckových úrovních není spojitý, že se střídají „dva stavy“…0 a 1 Nic a Něco“ atd., a že je jeho struktura zrnitá, proto jednou „jako“ pozorujeme kočku živou a vzápětí mrtvou.

    Přemejšlej o tom i o tom že papoušci jako je Hála nevymyslí nikdy nic pro vědu, jen jsou tu na světě pro pohlavkování jiných.

    Josef 10.04.2013
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    STR a LT v podání Slezského blba http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/m/m_431.doc
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Přeji všem příznivcům astrofyziky a kosmologie hezké poklidné Vánoce ... a dobrou vůli k debatám spolu s porozuměním odlišných názorů.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Nachystal jsem si pro pana doktora Wagnera reakci, tuto :

    Vážený pane Navrátile,

    takže tady jsou odpovědí na Vaše otázky:

    01 - Mezon B je v klidu v každé souřadné soustavě,
    ve které je jeho rychlost nulová. Tož to bych, strécu, nigdá nevymyslíl ikdyby mňa na vidle bral… Pane doktore, to, kdy je automobil na parkovišti v klidu vím, ale kdy je mezon B v klidu, to nevím,…ve které soustavě – oproti soustavě pozorovatele – je tedy B mezon bez pohybu jako to auto ? Existuje ve vesmíru nějaká soustava ( mimo soustavu pozorovatele ), ve které je rychlost čehokoliv nulová ??

    02 - Vlastní souřadná soustava mezonu B je ta,
    která je s ním spojená a tedy v ní má rychlost
    nulovou a stejně jako ve všech dalších souřadných
    soustavách, kde je jeho rychlost nulová, jde
    o souřadné soustavy, kde je mezon v klidu pane doktore, je triviálně jasné že rychlost předmětu v jeho vlastní soustavě je nulová….ale v které další nevlastní soustavě čili v soustavě pozorovatele, je jiná, „vlastní“ soustava v klidu ? ano, soustava auta na parkovišti, ale…to je případ i mezonu B ???

    03 - Vlastní dobu života mezonu Bv klidové soustavě jeho nebo toho pozorovatele ? lze
    buď spočítat takže : a) „buď“ spočítat a to znamená vždy b) totéž jako pozorovat ?v libovolné soustavě s rychlosti
    a doby života v dané soustavě. Případně
    změřit u částice v klidu. Další možnost
    je určení z neurčitosti v energii a Heisebergově
    principu neurčitosti. tot mi není jasný. Laiků by to chtělo vysvětlit polopatisticky.


    04 - mezon B není v klidu v libovolné soustavě,
    vůči které se pohybuje nějakou rychlostí.
    Pokud je v nějaké soustavě v klidu, tak se
    jeho rychlost může změnit je, když mu dodáme
    energii a urychlíme jej. zdalipak to také my-vědci děláme na tom LHC, že „si vezmeme bůh ví odkud mezon B, dámeho nejdříve „do klidu“ anebo se on dá do klidu sám na té scéně pozorovatele, a pak když tak na něj koukáme jak si je pěkně v klidu, tak mu dodáme nějakou energii aby se pohnul ? Ano ? tak to děláme ?

    05 - mezon B, jako každá částice, která vznikne
    ve srážkách částic či jader má většinou kdy má nulovou rychlost ? Pokud má, pak to je ta ona zmiňovaná „klidová rychlost“ ????
    nenulovou klidovou energii a rychlost
    (ta je dána zákony zachování hybnosti a energie)
    V laboratorní soustavě nebyl nikdy ten mezon¨
    v klidu. O.K. Takže nikdy nemohl mít tu proklamovanou dobu života 1,5 nanosekundy ! ano ?, nešbyl nikdy v laboratoři v klidu, jak říkáte. Kdy tedy v klidu je ? Protože ta kinetická energie, která mu byla
    při jeho vzniku co ? Při jeho vzniku už není mezon B v „naší soustavě pozorovatele ?“je srovnatelná s klidovou energií,
    je jeho rychlost v naší soustavě blízké rychlosti
    světla. v naší soustavě pozorovatele – laboratoř – má mezon B rychlost blízkou cééé, kdy já má jinou ? a kde ?

    06 - Mezon nezískal sám od sebe rychlost blízkou rychlosti
    světla. Při svém vzniku získal kinetickou energii
    odpovídající dané rychlosti. Mezon B může vznikat při různých rychlostech ? a čeho rychlostech ? Druhé části nerozumím.
    V klidu má nulovou rychlost kde a kde je mezon B v klidu ? …jistě „ve vlestní“ soustavě, ale to je každý předmět ve vesmíru „v klidu“ ve vlastní soustave…a vůči laboratoři
    v klidu není. ano, vůči laboratoři v klidu není !!! A o to jde ! Pozorovatel má svou soustavu a v ní ( do ní !!!! ) vznikne mezon B, který má „svou vlastní soustavu“ pootočenou vůči soustavě laboratorní, soustavě pozorovatele. Vznikne-li mezon B „do soustavy pozorovatele“ s nějakou rychlostí ( blízkou cééé ) a má-li pootočenou souszavu „vlastníů vůči soustavě pozorovatele, pak z toho plyne n… nutně ! … úvaha jak namodelovat do situace STR, tedy Lorentzovy transformace ! Protože nelze tvrdit že „zafungovala“ relativita aniž bychom vzali v potaz pootáčení soustav předmětu a pozorovatele. Lorentzovy transformace už samy o sobě jsou pootáčením soustav.V klidu je v jiných souřadných soustavách,
    třeba v té, která je spojena s ním.

    07 - Dráhu, kterou urazí mezon B v laboratoři, lze třeba
    určit z těch rekonstrukcí dráhy měřené detektory
    a zobrazené i v článku. Jistě, jenže vy jí porovnáváte s jakousi dráhou mezonu B „v klidu“, s jakýmsi časem života mezonu B „v klidu“ . Kde máte na papíře pozorování mezonu „v klidu“ a mezonu B v pohybu tj. při rychlosti blízké cééé ? Vy to nemáte, vy to vypočítáváte pomocí Lorentze, jenže…jenže už sám Lorentz je prezentací pootáčení soustav … To je dráha, kterou částice
    uletí při době života odpovídající její rychlosti
    v laboratoři. V klidu neuletí mezon žádnou dráhu O.K. a o to tu jde : je-li raketa v klidu ( je na startovací rampě ) je v soustavě pozorovatele který sám se pasoval do klidu a tedy i raketa je v klidu a pak, v jiné situaci, kdy už je raketa v pohybu, s rychlostí blízké cééé ( ovšem i ona je stále v soustavě pozorovatele, tj. v soustavě v kludu se pohybuje raketa ) , tak pak pozorovatel pozoruje raketu ( pozoruje jí pomocí informací, které dostává z rakety, tj. pomocí fotonů co mají rychlost cééé ), pozoruje pozorovatel že raketa vykazuje relativistické efekty, jenže…jenže na raketě žádné nejsou raketa má stále stejné tempo plynutí času i stále stejný metr délkový a to co my pozorujeme doma v té své soustavě ( v klidu ) jsou informace pootočené, tak jak se pootočila soustava rakety, soustava „vlastní“ rakety vůči soustavě pozorovatele, čili informace jsou také pootočené, nikoliv „reálné“, …dostáváme „zprávu“ že sekunda na raketě trvá 5 sekund na zemi, že metr na raketě je velký 5 cm na zemi. Fotony co k nám doletěly „nabraly“ pootočený stav rakety a tedy jsme „ s n í m a l i „ jiné intervaly dle výpočtu jak ukazuje Lorentzova transformace, čili pootáčení soustav
    Totéž platí i o mezonu B který v laboratoři vzniknul „už s nějakou rychlostí“ blízkou cééé a tak má pootočenou svou vlastní soustavu vůči „naší-laboratorní“ a proto můžeme pozorovat jakoby se čas prodloužil, a délka natáhla. Snímáme informace o mezonu už relativisticky pootočené.

    (jeho rychlost je nulová). V článku píši, že kdyby
    jeho doba života byla jako v klidu, tak by i
    při rychlosti světla urazil jen milimetr.

    Zdravím

    Vladimír Wagner
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    RNDr.Vladimír Wagner mi - nečekaně rychle - odpověďěl na mé otázky toto :

    Vážený pane Navrátile,

    takže tady jsou odpovědí na Vaše otázky:

    01 - Mezon B je v klidu v každé souřadné soustavě,
    ve které je jeho rychlost nulová

    02 - Vlastní souřadná soustava mezonu B je ta,
    která je s ním spojená a tedy v ní má rychlost
    nulovou a stejně jako ve všech dalších souřadných
    soustavách, kde je jeho rychlost nulová, jde
    o souřadné soustavy, kde je mezon v klidu

    03 - Vlastní dobu života v klidové soustavě lze
    buď spočítat v libovolné soustavě s rychlosti
    a doby života v dané soustavě. Případbně
    změřit u částice v klidu. Další možnost
    je určení z neurčitosti v energii a Heisebergově
    principu neurčitosti.

    04 - mezon B není v klidu v libovolné soustavě,
    vůči které se pohybuje nějakou rychlostí.
    Pokud je v nějaké soustavě v klidu, tak se
    jeho rychlost může změnit je, když mu dodáme
    energii a urychlíme jej.

    05 - mezon B, jako každá částice, která vznikne
    ve srážkách částic či jader má většinou
    nenulovou klidovou energii a rychlost
    (ta je dána zákony zachování hybnosti a energie)
    V laboratorní soustavě nebyl nikdy ten mezon¨
    v klidu. Protože ta kinetická energie, která mu byla
    při jeho vzniku je srovnatelná s klidovou energií,
    je jeho rychlost v naší soustavě blízké rychlosti
    světla.

    06 - Mezon nezískal sám od sebe rychlost blízkou rychlosti
    světla. Při svém vzniku získal kinetickou energii
    odpovídající dané rychlosti. Druhé části nerozumím.
    V klidu má nulovou rychlost a vůči laboratoři
    v klidu není. V klidu je v jiných souřadných soustavách,
    třeba v té, která je spojena s ním.

    07 - Dráhu, kterou urazí mezon v laboratoři, lze třeba
    určit z těch rekonstrukcí dráhy měřené detektory
    a zobrazené i v článku. To je dráha, kterou částice
    uletí při době života odpovídající její rychlosti
    v laboratoři. V klidu neuletí mezon žádnou dráhu
    (jeho rychlost je nulová). V článku píši, že kdyby
    jeho doba života byla jako v klidu, tak by i
    při rychlosti světla urazil jen milimetr.

    Zdravím

    Vladimír Wagner

    dnes o tom budu přemýšlet a analyzovat to.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Zde : http://www.osel.cz/index.php?clanek=6563 popisuje pan RNDr. Vladimír Wagner story o chování mezonu "Bs0" a jeho chování relativistickém při rychlosti skorocéé.
    Přesně o to mi šlo a jde. Přesně tak jsem to chtěl zde s vám i s l u š n ě ( i pracně ) prodebatovat. Nešlo to !....a...nešlo to. ! Protože lidé v 21 století si nechtějí po-rozumětzásadně a nemají ochodu ( zásadně ) k dorozumění v pozici v s t ř í c n o s ti. Takže : Nyní jsem NUCEN napsat dopis panu doktorovi V. Wagnerovi na jeho adresu wagner@ujf.cas.cz dotaz, který bude znít takto :
    "Vážený pane doktore
    Vy i fyzika soudobá presentuje výsledky interakcí na LHC a potažmo s tím i STR ( viz Váš článek na OSLU http://www.osel.cz/index.php?clanek=6563 ) a to konkrétně vašimi slovy, cituji : "Mezon Bs0 v klidu žije sice zhruba jednu a půl pikosekundy. Vůči nám se však po svém vzniku pohybuje rychlostí blízkou rychlosti světla, a tak se tato doba protáhne natolik, že urazí až desítku milimetrů, než se rozpadne (zdroj CERN)"
    Rád bych Vás požádal do dar Vašeho času a tedy o zodpovězení mé otázky : Fyzika ( i Vy ) uvádí, že částice, např. mezon B "žije v klidu" 1,5 ps. Moje otázka : 01 - kdy je mezon B "v klidu" ? 02 - Pokud někde v klidu je, v jaké soustavě ?, vlastní ?, či základní soustavě pozorovatele, která do klidu byla pasována ? A pak se "v ní" měřil, zkoumal mezon B ...?? 03 - Jak se zjistila "doba života" mezonu B "když byl "v klidu" ? 04 - Mezon B "v klidu" jakou má rychlost ? ( v soustavě pozorovatele ; a v soustavě jeho vlastní ) ?? 04 - Kdy už není mezon B "v klidu" a jak se to odehraje ? Kdo mu udělí relativistickou rychlost ? 05 - Říkáte, že jednou může být mezon B "v klidu" a ... a najednou, že ( dokonce po svém vzniku ! ) se vůči nám ( vůči naší soustavě pozorvatele ) pohybuje rychlostí skoro céé..., jak tu rychlost ten mezon B získlal "z té llidové" ? 06 - Mezon získal "po svém" vzniku sám od sebe tu relativistickou rychlost ? A když jí získal ihned po svém vzniku, kdy získává jinou rychlost tj. rychlost "v klidu" ??
    07 - kdy a jak měříte vzdálenost mezonu B, který letí "v klidu" a uletí necelý milimentr a...a kdy a jak a čím měříte vzdálenost 10 milimentrů mezonu B " při rychlosti skorocéé" ?
    Děkji za Vaši námahu a Váš vyplýtvaný neplacený čas. JN.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Pane GUMBA, já sem přenesu tu hlavní Vaši řeč k otázce toho mionu :
    Mion ma klidovou stredni dobu zivota 2.2 μs (mikrosekundy), takze kdyz bude v klidu, nebo poleti jen velmi malou rychlosti vuci rychlosti svetla, pak bude relativisticky efekt dilatace casu zanedbatelny, a tedy porad u nej budeme pozorovat stredni dobu zivota tech 2.2 μs (+ zanedbatelnych 0.0000000neco kvuli dilataci). Kdyz ale poleti velkou rychlosti, blizkou rychlosti svetla, bude dilatace casu znacna a nekolikanasobne pomaleji mu bude ubihat cas = bude starnout pomaleji, proto se nerozpadne za 2.2 μs, ale pozdeji. A stihne to mezitim napalit do Zeme....

    Kdyby letel rychlosti 0.98c a zadna dilatace casu nebyla, tak bude zit 2.2 μs a tedy uleti 0.98 * 300000000 * 0.0000022 = 648 m. Protoze diky dilataci casu pri 0.98 c zije dele, stredni doba zivota je ca 5x delsi, tj. 11.16 μs, takze uleti 0.98 * 300000000 * 0.00001116 = 3281 m. Protoze jde o stredni dobu zivota (statistika), nektere miony ziji delsi dobu, nektere kratsi. Takze ty s delsi dobou tak klidne zvladnou doletet na Zemi a byt detekovany nekde v podzemnich detektorech....

    To ze leti dal kvuli vyssi rychlosti nikdo nezpochybnuje (trojclenka), ale on diky relativisticke (skoro c) rychlosti kvuli dilataci casu, takze dele zije, takze doleti jeste podstate delsi vzdalenost nez jen z te trojclenky.

    Jak moc se mu natahne zivot? Staci si dosadit:

    Pri 0.98c bude zit zhruba 5x dele. Pri 100 km/h = 0.00000009c jen o 0.0000046% dele.

    =========================================================.
    JOSEFDRUHY: Jak uz se tu psalo asi 20x, relativisticka rychlost 0.98c toho mionu se pri pozorovani v soustave pozorovatele ze Zeme projevi dilataci casu, mion zije dele (krat ten Lorentzuv faktor GUMBA, ktery uz jsem pastoval 3x) a doleti az na Zem. A vychazi to presne stejne i z jakekoliv jine soustavy: v soustave spojene s mionem se jeho velka rychlost projevi kontrakci vzdalenosti k povrchu (delka je vydelena presne stejnym Lorentzovym faktorem), takze opet doleti az na Zem. Tenhle zdanlivy paradox je tim nejjednodussim dusledkem specialni teorie relativity.

    JOSEFDRUHY: Dtto. Po jednadvacate, byla-li mu namerena doba zivota 2.2 mikrosekundy, letel nerelativistickou rychlosti, kdy je Lorentzuv faktor ~ 1. I jedno procento rychlosti svetla je porad nerelativisticka rychlost a dilatace projevi zanedbatelne.

    Jedna z moznosti, jak merit dobu zivota, je z rozdilu casu vzniku a zaniku, coz napr. v laboratori (urychlovaci) jde. Sledovat to primo u castice s rychlosti 0.98 c v atmosfere samozrejme nejde, nicmene se dojde k temuz a je to historicky dulezity je fakt, ze byly detekovany na Zemi a ze to slo vysvetlit diky teorii relativity. Takhle rychle miony si ale lze pripravit i na Zemi, v urychlovaci, pripravit si tam identicke podminky jako pro ty z atmosfery a sledovat stejnou dilataci casu apod. Nebo miony klidne zastavit v laboratorni soustave nebo si s tim hrat na milion jinych zpusobu.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    GUMBA: citace :Dtto. Po jednadvacate, byla-li mu namerena doba zivota 2.2 mikrosekundy, letel nerelativistickou rychlosti, kdy je Lorentzuv faktor ~ 1.
    Takže v laboratoři se neměří rychlost mionu při vzniku, ale doba doletu ? ano ? A změří se i vzdálenost, kterou mion uletí ? Ano ? Pak tedy měříme i dobu i vzdálenost a tím pádem máme tu jeho rychlost ! Ano ? Vpodstatě tedy tu rychlost měříme. A jaká tedy je ( v laboratoiři ) ?
    A nakonec říkáte, že Lorentzův faktor je 1 ( blíží se jedné ) tak pak z toho plyne, že ta rychlost je dost malá, v laboratoři. Jak se ale zjišťuje rychlost "kosmického mionu" ??
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam