• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JOSEFDRUHYDvouveličinový vesmír, co mu vytknout
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    DOKIS: Ještě 10x zopakujte tyto svá podezření a pořád to opakujte a pořád chtějte rigorozní vysvětlení "co to je pozitivismu" a...a tozhodně tím popotáhnete smysluplnou debatu o Beamonovský skok dopředu.
    Pozitivní ?? : koukněte se na 50 příspěvků ( kohokoliv doszadu ) zde a kolik se dokázalo ? věcí fyztikálních nedorozumění překonat, odstranit, vysvětlit, ...kolik vědeckých poznatků se tu podalo, kolik novinek a podnětů a chytrých náznaků a nových řešení atd. atd. atd. - - pane...nula. Za 50 příspěvků je tu spíš mínus-pokrok.
    Už víte co je to pozitivní přístup ?? Ne, a vědět nebudtete, protože nechcete. Je fuk zda jsem použil "slovíčko pozitivní" ...mohl jsem použíd desítky asociativních, smysl a význam a to co jsem tím jedním slováčkem chtěl vyjádřit, je stejný... Příště použiji jiné slovíčko než "pozitivní" a můžete se opět a opět domáhat v 10 ti či 20 ti příspěvcích "coto je" ...namísto aby jste abstraktně a s inteligencí odhadl co tím básník myslí. Kdyby se taklto bavil Einstein s Bohrem, nedošli by pokroku ani za 10 let toho co udělali za půl roku.
    To je pozitivní myšlení. Chápete ?
    Ne nemůžete, máte jiný mozek.
    DOKIS
    DOKIS --- ---
    JOSEFDRUHY: No, stale nevidim nic, co by vyvracelo moje predchozi pozorovani, ze pozitivni mysleni znamena ignorovani podstaty prispevku a soustredeni se na diskusi o diskusi. Cili stale si myslim, ze vim, co znamena pozitivni mysleni v tomto kontextu.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    DOKIS:

    Už víte co to je pozitivní myšlení ?
    JOSEFDRUHY:
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    LUKEH: Otevřte si třetí odkaz v tomto příspěvečku. Já tam říkám : LUKEH: ale toto jsou jakési bláboly mistifikace. Tam není vůůůbec zřejmé jak a co se "převádí" tj. jaké rovnice fyzikální ( s rozměry fyzikálními ) se realizuje na, do rovnice bezrozměrné. Tam se cosi blábolí o "bezrozměrných parametrech" ale ty neprokazují korektnost přefalšování rozměrové rovnice na bezrozměrovou.
    ...a Vy mi na to odpovíte, namístio důkazového předvedení, že to tam je a basta....já zase odpovím že to tam není a basta...s takovou debatou dojdeme kam ?? Tak se baví fyzikové v CERNu ?
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    LUKEH:
    To co vas zajima je na strane 83,84 je tam postup jak prevest vzorec pro teleso vyhozene kolmo vzhuru: vysks h je v case t dana:

    h=-1/2gt^2+vt

    a po prevodu ma tento vzorec tvar:

    P1 = -1/2 P2 + 1 kde P1 a P2 jsou bezrozmerne
    .................................................................................
    Zaprvé to není to "co" mě zajímá. Já tehdy před rokem jen reagoval na tyto podivnosti "převodu" rozměrových rovnic na bezrozměrné, že jsou to hloupé nevhodné a vlastně něfyzikální postupy. A to co tu od Vás vidím dnes, není "převod", ale P Ř E P I S ... prostě : je to jako by jste vzal obraz Leonardovy Madony a řekl někomu, aby ho převedl do černobílého provedení a on vám namaloval obraz Zrzavého ´Zátiší´ a ještě pastelkama.
    Pokud předložíte takové triky ( vevědecký paskvil ) Mimozemšťanovi, tak rozhodně v tom nepozná, že rovnice druhá je bezrozměrná a první rozměrová. Zatřetí : jeký to má logický význam to dělat ?, ty "přepisy" do bezrozměrných tvarů ??? Nechápu. 100 let se to nedělá, dodnes, pouze se to zkoušelo jako kuriozita. Opět říkám, že když vynecháte rozměry ( v téže samé rovnici ) a pak s tou rovnicí manipulujete, zničíte naprosto její původní tvar a na konci výpočtu už se nedají zpět dodat rozměry. Prostě je to švindl.

    ..............................................................................

    Očekávám, že mi odpovíte "vstřícně" tak, že napíšete 3 slova a máte vymalováno, tedy "důkaz" předveden.
    Tady LUKEH také : namísto předvedení důkazů jste zopakoval odkazy a řečnické řeči " že to tam je" a basta" ....a řeknu že" to tam není" a basta....a dialog je 1:1 ... vy A, já B a tomu říkáte pokrok v děbatě. (?)
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    JOSEFDRUHY: Opakuji, že v tomto nabídnutém dokumentu https://cw.felk.cvut.cz/wiki/_media/courses/a6m33mos/tar_identifikace.pdf ve formátu "pdf" jsem nenašel převedení rovnic rozměrových na rovnice bezrozměrné. Tím, že mi sdělíte jen větičku : že to tam je, a já pak zas, že to tam není...je nevstřícný a neplodný postoj, je to přesně ten druh komunikace a dialogu, který nikam nevede.
    DOKIS
    DOKIS --- ---
    JOSEFDRUHY: Jak se mysli pozitivne? Ze si z prispevku kde je neco o fyzice a pak poznamka o stylu psani vyberu jen to druhe a nad tim se rozciluji? Tak v tom pripade pozitivne myslet v planu nemam.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    LUKEH: co to je ? Přeci "rozměrová" rovnice se nedá "převést" na bezrozměrovou...co to je "převést"?...to je jedině vygumovat v té první rovnici rozměry a ponechat ten nesmysl to torzo jak je tvrdit že to je fyzika s bezrozměrnou rovnicí. - - - nebo "co" ty bláboly vůbec znamenají.
    Já viděl ukázky bezrozměrových výpočtu, v diplomce Petráska, ale tam se položilo c = m = G = 1 a bylo vymalováno. Pak se taová "zpargantělá" rovnice v níž se veličiny "c" a "G"-gravitační konstanta a "m" hmotnost-hmota prostě vygumovali ... a tito umělci dodali poznámku pod čarou, že se "rozměry" na konci výpočtu zpět dodají....ale to je bohapustý švindl, to nejde.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    LUKEH: ...ale tam opět na str. 80 - 85 nic není o popisu jak "vykouzlit" z rovnice ( interakce ) rozměrové nějakou rovnici bezrozměrnou...lituji , je tam kapitola "princip kausality a pak nějaké difuzní rovnice v jedné proměnné...ale opravdová fyzikální ronice s dimenzemi veličin jako je kilogram, metr, sekunda, moment hybnosti, hustota apod., to tamvůbec není ...
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    LUKEH: ...ale tady, co jste mi nabídl http://mi21.vsb.cz/sites/mi21.vsb.cz/files/unit/parcialni_diferencialni_rovnice.pdf také není ani zbla o tom kde jak a proč se dá vykonstruovat přefalšování-prekabátění rovnice s rozměry na rovnici bezrozměrnou. Není tam ani půl čárky o tom.

    Prostě blafete...loni i dnes.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    LUKEH: ale toto jsou jakési bláboly mistifikace. Tam není vůůůbec zřejmé jak a co se "převádí" tj. jaké rovnice fyzikální ( s rozměry fyzikálními ) se realizuje na, do rovnice bezrozměrné. Tam se cosi blábolí o "bezrozměrných parametrech" ale ty neprokazují korektnost přefalšování rozměrové rovnice na bezrozměrovou.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    LUKEH: ten odkaz https://cw.felk.cvut.cz/wiki/_media/courses/a6m33mos/tar_identifikace.pdf jsem viděl prohlédl si už 3x, poprvé před rokem, nyní 2x, ale rozhodně tam nevidím korektní provedení-převod-zpracování-překabátění "rozměrové rovnice ( tj. fyzikální rovnice ) na bezrozměrnou rovnici, tj. matematickou rovnici. A to, co mi odkazem nabízíte, je jedniný odkaz, jidiná stránka z PDF, na celé světě, který ukazuje-předvádí onu zázračnou metamorfózu fyzikální rovnice ( s rozměry ) v matematickou rovnici ( bez-rozměrnou ) ???
    Opravdu ?
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    LUKEH: citace : "nikdo ovsem netvrdi, ze se to dela tak, (ta ona bezrozměrová rovnice), ze se jednoduse vymazou rozmery."
    reakce : Odkaz tu není, a pokud byl, byl nepřesvědčivý, anebo špatný. Takže, aby výsledkem byla "bezrozměrová" rovnice, je výchozí rovnicí co ?, rozměrová rovnice ? Jakým kouzelným proutkem získáte bezrozměrovou rovnici aniž by jste v rozměrové rozměry mazal. Zdá se že zase kličkujete a že se tu budeme zbytečně hádat. Podklady podávejte přesvědčivěji a pořádně. Podle mě bezrozměrová rovnice je pouze oterace s čísly a to není fyzika....alébrž matematika.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    DOKIS: šestnáct vykřičníku tu není "pro utvrzení tvrzení" , ale pro zdůraznění "směru názoru", důraz na toto místo k přemýšlení. Vykříčníky nedělají "důkaz" ale dělají "upozornění". Stále myslíte nepozitivně. Stále a stále !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Prostě vyhledáváte kontra-řeč za každou cenu.
    DOKIS
    DOKIS --- ---
    JOSEFDRUHY: 3 Newtony * 3sekundy^2 / (3kg*9metru) = 1. A ejhle, vpravo zadna jednotka. Tudiz i vyraz vlevo zadnou nema.

    Jenom si dovolim jeste upozornit, ze sestnact vykricniku tvrzeni na vaze rozhodne neprida.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    DOKIS: Stále je to tu nedorozumění, nutno ho odstranit.

    Takže např., fyzikální !!!!!!!!!!!!!!!! rovnice síly : F = m*a = m*x/t^2.....ano ?!
    Takže onu rovnici s rozměry ( což je fyzika, vesmír ) : 3 Newtony = 3kg*9metrů / 3sekundy^2 ....., nemůžete nahradit rovnicí bez rozměrů, tedy tak, že rozměry vymažete a napíšete "tutéž" rovnici jako bezrozměrnou : 3 = 3*9/ 3^2

    To buď já totálně špatně chápu "přeměnu" rozměrové rovnice na "bezrozměrnou", anebo je vaše snaha psát "bezrozměrné rovnice" totálním nesmyslem... porostě to není fyzika ( vesmír ).
    DOKIS
    DOKIS --- ---
    JOSEFDRUHY: To, ze bezrozmernou rozvnici lze prevest na rovnici s dimenzemi, rozhodne neni dukaz toho, ze neexistuje bezrozmerna varianta kazdeho zakona.

    LUKEH: x1*t1=x2*t2 lze na x1*t1/x2*t2=1 prevest pouze za predpokladu, ze x2*t2 neni nula, takze k tomu bude treba pristupovat trochu opatrneji.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/i/i_019.doc ; http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/i/i_032.doc

    Nelze řešit rovnici paraboly ( a tou je gravitace ) tak, že jí "rozkouskujeme na velmi malé úsečky" a ty pak složíme "do přímky" a tím máme vyřešen problém "spojení" kvantové gravitace a kvantové mechaniky, která je lineární. To je podvod na PRINCIPU.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    LUKEH: ale...ale..ale. Pozor : ve stavu vědy 2000 let presentované až ke dnešku, kdy tato předvádí "tříveličinový stav" vesmíru a) délka x; b) čas t; c) hmota m ( jako veličiny základní ; pak tu máme ještě odvozené veličiny atd. )... tak za tohoto stavu vnímání světa a preszentace tohoto světa do "rovnic-interakcí", ale i STR, OTR a KM, nutno ve všech fyzikálních rovnicích zachovávat "fyzikální veličiny"....nelze je vynechat a pak tvrdit že je nakonec zpět dosadím. To nelze, je to podvod.
    V mém případě, v "mé" fyzice, v mém pojetí vesmíru, kdy já "nahrazuji" !!!! veličinu hmotnost-hmota "m" jinými základními veličinami, tj. dimenzemi veličiny DéLKA a dimenzemi veličiny ČAS, je to trochu jiné. Vím, že to nepochopíte ani za minutu, ani za hodinu, ani za deset let ! Přesto nabádám : přemejšlejte ...; vlnobelíček z dimenzí veličin "x" a "t" reprezentuje - presentuje svými VLASTNOSTMI a chováním hmotu, hmotové elementy ( částice ... a oprav du jich je jen pár !!! několik kvarků, několik leptonů a několik "přenašečů" interakcí a z toho už vyrobíte celý vesmír až po DNA ). Pak já pouze a pouze v prvním návrhovém kroku ( v budoucnu fyzikové určitě najdou další - lepší - předváděcí zápisové techniky než jsem je já navrhnul ) jsem se pokusil "zapsat" interakční rovnici soudobého zápisového způsobu do mé dvouznakové řeči : http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/eb/eb_002.doc ; http://www.hypothesis-of-universe.com/index.php?nav=eb .

    I to co jste mi tu "vytknul" LUKEH: je špatně : převeďte si jeden činitel z levé strany na pravou a už tu máte rovnici, kde i na pravé i na levé straně jsou veličiny, respektive dimenze těch veličin. - Přemýšlejte pozitivně. http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/eb/eb_005.doc
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Zdroj : https://www.simonsfoundation.org/quanta/20130917-a-jewel-at-the-heart-of-quantum-physics/

    Výňatek z toho :

    It was a geometric representation of real particle data, čili vlnobalíčky „z časoprostoru“ coby prezentanti elementárních částic such as the likelihood that two colliding gluons will turn into four gluons. But something was still missing.
    The physicists hoped that the amplitude of a scattering process would emerge purely and inevitably from geometry, but locality and unitarity were dictating which pieces of the positive Grassmannian to add together to get it. They wondered whether the amplitude was “the answer to some particular mathematical question,” said Trnka, a post-doctoral researcher at the California Institute of Technology. “And it is,” he said.

    A sketch of the amplituhedron representing an 8-gluon particle interaction. Using Feynman diagrams, the same calculation would take roughly 500 pages of algebra.
    Arkani-Hamed and Trnka discovered that the scattering amplitude equals the volume of a brand-new mathematical object — the amplituhedron. The details of a particular scattering process dictate the dimensionality and facets of the corresponding amplituhedron. The pieces of the positive Grassmannian that were being calculated with twistor diagrams and then added together by hand were building blocks that fit together inside this jewel, just as triangles fit together to form a polygon.
    Like the twistor diagrams, the Feynman diagrams are another way of computing the volume of the amplituhedron piece by piece, but they are much less efficient. “They are local and unitary in space-time, but they are not necessarily very convenient or well-adapted to the shape of this jewel itself,” Skinner said. “Using Feynman diagrams is like taking a Ming vase and smashing it on the floor.”
    Arkani-Hamed and Trnka have been able to calculate the volume of the amplituhedron directly in some cases, without using twistor diagrams to compute the volumes of its pieces. They have also found a “master amplituhedron” with an infinite number of facets, analogous to a circle in 2-D, which has an infinite number of sides. Its volume represents, in theory, the total amplitude of all physical processes. Lower-dimensional amplituhedra, which correspond to interactions between finite numbers of particles, live on the faces of this master structure.
    “They are very powerful calculational techniques, but they are also incredibly suggestive,” Skinner said. “They suggest that thinking in terms of space-time was not the right way of going about this.” ?????
    Quest for Quantum Gravity
    The seemingly irreconcilable conflict between gravity and quantum field theory enters crisis mode in black holes. Black holes pack a huge amount of mass into an extremely small space, making gravity a major player at the quantum scale, where it can usually be ignored. Inevitably, either locality or unitarity is the source of the conflict.
    Puzzling Thoughts
    Locality and unitarity are the central pillars of quantum field theory, but as the following thought experiments show, both break down in certain situations involving gravity. This suggests physics should be formulated without either principle.
    Locality says that particles interact at points in space-time. But suppose you want to inspect space-time very closely. Probing smaller and smaller distance scales requires ever higher energies, but at a certain scale, called the Planck length, the picture gets blurry: So much energy must be concentrated into such a small region that the energy collapses the region into a black hole, making it impossible to inspect. “There’s no way of measuring space and time separations once they are smaller than the Planck length,” said Arkani-Hamed. “So we imagine space-time is a continuous thing, but because it’s impossible to talk sharply about that thing, then that suggests it must not be fundamental — it must be emergent.”
    Unitarity says the quantum mechanical probabilities of all possible outcomes of a particle interaction must sum to one. to jsou úvahy „jak“ vzniká vlnovalíček, jak vyskakuje z chaosu-pěny čp To prove it, one would have to observe the same interaction over and over and count the frequencies of the different outcomes. Doing this to perfect accuracy would require an infinite number of observations using an infinitely large measuring apparatus, but the latter would again cause gravitational collapse into a black hole. In finite regions of the universe, unitarity can therefore only be approximately known. Souvisí to s principem střídání symetrií s asymetriemi
    “We have indications that both ideas have got to go,” Arkani-Hamed said. “They can’t be fundamental features of the next description,” such as a theory of quantum gravity.
    String theory, a framework that treats particles as invisibly small, vibrating strings, is one candidate for a theory of quantum gravity that seems to hold up in black hole situations, but its relationship to reality is unproven — or at least confusing. Recently, a strange duality has been found between string theory and quantum field theory, indicating that the former (which includes gravity) is mathematically equivalent to the latter (which does not) when the two theories describe the same event as if it is taking place in different numbers of dimensions. No one knows quite what to make of this discovery. But the new amplituhedron research suggests space-time, and therefore dimensions, may be illusory anyway.
    “We can’t rely on the usual familiar quantum mechanical space-time pictures of describing physics,” Arkani-Hamed said. “We have to learn new ways of talking about it. This work is a baby step in that direction.”
    Even without unitarity and locality, the amplituhedron formulation of quantum field theory does not yet incorporate gravity. But researchers are working on it. They say scattering processes that include gravity particles may be possible to describe with the amplituhedron, or with a similar geometric object. “It might be closely related but slightly different and harder to find,” Skinner said.

    Courtesy of Jaroslav Trnka
    Nima Arkani-Hamed, a professor at the Institute for Advanced Study, and his former student and co-author Jaroslav Trnka, who finished his Ph.D. at Princeton University in July and is now a post-doctoral researcher at the California Institute of Technology.
    Physicists must also prove that the new geometric formulation applies to the exact particles that are known to exist in the universe, rather than to the idealized quantum field theory they used to develop it, called maximally supersymmetric Yang-Mills theory. This model, which includes a “superpartner” particle for every known particle and treats space-time as flat, “just happens to be the simplest test case for these new tools,” Bourjaily said. “The way to generalize these new tools to [other] theories is understood.” Gravitace je parabolická křivost časoprostoru, kvantové pole je pěna časoprostoru,a je lineární. V kvantovém poli, ve vřící pěně čp se rodí vlnobalíčky jakožto „nelineární“ útvary….; spojením obou ( gravitace a kvantové mechaniky ) by mohl být princip střídání symetrií s asymetriemi jakožto ( jediný možný ) zákon pro genezi vesmíru.

    Beyond making calculations easier or possibly leading the way to quantum gravity, the discovery of the amplituhedron could cause an even more profound shift, Arkani-Hamed said. That is, giving up space and time as fundamental constituents of nature and figuring out how the Big Bang and cosmological evolution of the universe arose out of pure geometry.
    “In a sense, we would see that change arises from the structure of the object,” he said. Vlnobalíček “But it’s not from the object changing. The object is basically timeless.” ano, v tom smyslu, že čas, tedy časové dimenze jsou v tom objektu-vlnobalíčku „zamrznuté“, jsou v něm „jen“ jako interval ( což může být i křivka ) neměnný.

    While more work is needed, many theoretical physicists are paying close attention to the new ideas. Nové myšlenky je zapotřebí nejdříve poflusat, autora poslat do blázince, případně posměšně a zuřivě ho vyzvat aby skočil z okna, a pak v budoucnu teprve ty myšlenky studovat.
    The work is “very unexpected from several points of view,” said Witten, a theoretical physicist at the Institute for Advanced Study. “The field is still developing very fast, and it is difficult to guess what will happen or what the lessons will turn out to be.”

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam