Obávám se, že ty energetické spory zrcadlí mnohem podstatnější problém celé lidské civilizace.
Tím problémem (sporem) je centralizace versus distribuce (decentralizace).
Myslím si, že technologie, které sází na decentralizaci, avšak vznikají v prostředí, které dlouhodobě bylo orientované centralizovaně, budou narážet na potíže, které se demonstrovaly ve Španělsku.
Věřím spíš tomu, že životodárná energie je rozprostraněná, oproti "mrtvé" energii, která je centrální a koncentrovaná do jednoho hustého místa (metafora hvězd versus černých děr).
Internet vznikl s motivem zabezpečit komunikaci pro případ jaderného útoku. A proto vznikl jako distribuovaná architektura. Centrální zdroje jsou zranitelné. Koncentrace velkého množství energie do jednoho místa je riziková. To platí i o koncentraci solární energie do jednoho místa, stejně tak jako koncentrace "internetu" do míst lokálních korporací (zdravím Google, Facebook a Microsoft), kdy výpadek jedné centrální architektury znamená nezřídka výpadek velkých částí webu.
To téma centralizace versus decentralizace se vine celými dějinami lidstva. Na jednu stranu každý člověk tíhne ke svobodě (decentralizaci), na druhou stranu narušení centralizace (pevný a neměnný řád) vzbuzuje chaos.
S energetickou soustavou to souvisí tak, že ta optimální bilance mezi centralizací a distribucí se teprve hledá. A těší mě, že se to děje právě v Evropě, která pak může jít příkladem, pokud tu cestu najde. Je to mj. otázka hranic a mezí (řádu) versus bezmeznosti (chaosem).