BLOWUP: Recyklace je způsob využití odpadu, při níž jsou odpadní materiály přepracovány na produkty, materiály nebo látky, ať už pro původní, nebo jiné účely.... přepracováno na cement, což je potřebné. Kdyby se to přepracovávalo na CO2, tak to dobré není ;)

"sklolaminat, kterej se neda pouzit skoro na nic, a ani se nerysujou nejaky moznosti vyuziti v budoucnosti"

Co-processing v cementárnách je v současnosti absolutně dominantní metoda recyklace lopatek v Evropě (tam, kde je zakázáno skládkování). Je to jediné řešení, které zvládá průmyslové objemy.

Evropa: Odhaduje se, že 85–90 % všech kompozitních odpadů z větrných elektráren, které se neskládkují, končí v cementárnách. V zemích jako Německo, Rakousko, Holandsko nebo Dánsko je to de facto standard, protože skládkování tohoto materiálu je legislativně zakázáno (tzv. landfill ban).

Pro cementárny to není jen "likvidace", ale náhrada vstupů.

1 tuna rozdrcených lopatek nahradí v peci:
cca 0,5 až 0,6 tuny uhlí (organická pryskyřice hoří a dodává teplo).
cca 0,2 tuny primárních surovin (skelná vlákna se taví na oxid křemičitý – SiO2 – a stávají se součástí slínku namísto písku).
Emise: Použití 1 tuny kompozitu snižuje emise CO2 cementárny o cca 110 kg (protože pryskyřice má nižší emisní faktor než uhlí a ušetří se těžba písku).

--
(odpověď je z gemini 3 pro, takže to berte jako přehled a factcheck si proveďte sami, ale pořád je to trochu jiná realita než se tu někteří snaží dávat)

Mechanická recyklace (Co-processing v cementárnách)

Proces: Lopatky se rozdrtí na malé kousky.
Využití: Drť se přidává do pecí při výrobě cementu.
Energetická složka: Pryskyřice (plasty) shoří a slouží jako palivo, které nahrazuje uhlí.
Materiálová složka: Skelná vlákna se taví a stávají se součástí slínku (základní složka cementu), kde nahrazují písek nebo jíl. Tím se snižuje potřeba těžby primárních surovin.


Chemická recyklace a pyrolýza

Pyrolýza: Tepelný rozklad bez přístupu kyslíku. Umožňuje získat zpět uhlíková nebo skleněná vlákna a uhlovodíky z pryskyřice. Kvalita recyklovaných vláken je však často nižší než u nových.
Solvolýza: Chemický rozklad pomocí rozpouštědel a tepla/tlaku. Cílem je rozpustit pryskyřici a získat čistá vlákna. Jde o energeticky náročný proces, který je zatím spíše ve fázi vývoje a pilotních projektů.


Opětovné využití v architektuře a infrastruktuře (Re-use)

Mosty a lávky: Díky své nosnosti a délce se lopatky používají jako nosníky pro cyklostezky nebo pěší lávky.
Městský mobiliář: Části lopatek se řežou a upravují na lavičky, zastávky MHD nebo přístřešky pro kola.
Dětská hřiště: Využití dutých částí jako prolézaček nebo tunelů (např. projekt v Rotterdamu).
Protihlukové stěny: Nařezané kusy se skládají do bariér podél dálnic.

...

a samozřejmě jsou už recyklovatelné lopatky a vývoj jde, ale pojdme se soustředit na něco takového u zdroje, u kterého je jeho eko náročnost popsaná horem dolem a pojďme ignorovat nevýhody spalování a minimalizovat jeho dopady

BLOWUP: coz je mimochodem i duvod, proc treba pri certifikacich na udrzitelnost staveb jsou vsechny kompozitni materialy zakazany, figurujou jako "Sondermüll" bez jakykoli moznosti recyklace.

R_U_SIRIOUS: to ma svuj duvod: velka cast toho odpadu z vrtulek je sklolaminat, kterej se neda pouzit skoro na nic, a ani se nerysujou nejaky moznosti vyuziti v budoucnosti. Kov jde naopak recyklovat skoro 100%.

U jadernejch odpadu to bylo a je to samy, ale existujou tu ve spojeni s novejma technologiema moznosti ze tomu nekdy bude jinak.

PES: tak nejvic smesny veci v tyhle diskuzi vetsinou jdou od tebe, v tom pripade se kritika prijima

PES: srovnavat inertni material lopatek s jadernym odpadem z elektrarny to chce fistrona! Ty reaktory na zpracovani jaderneho odpadu uz nekdo provozuje ve velkym nebo je to jako s fuzi ktera je porad 25 let pred nami uz 50 let?

PES:

Dojde, no.

Akorát ty vytěžené suroviny je potřeba umět taky znovupoužívat a ne nechat někde válet nebo zahrabat zase pod zem.