R_U_SIRIOUS: tak podstatně vyšší CO2 má bezesporu když biomasa je uhlíkově neutrální.

Každopádně ty čísla jsou právě u ideálního vyhoření, to prostě jinak nedáš.

Třeba v Dánsku a Německu už zvažují zákaz i těch nových kotlů které zplyňují. Protože stejně z toho emise jsou. Jestli chceš mít lokálně čistý vzduch tak není jiná cesta než elektřina.

Wood burning ban recommended in Denmark
https://www.dsawsp.org/blog/recommendation-to-ban-wood-burning-in-denmark

BLOWUP: tohle je konečně konkrétní fyzikální tvrzení, tak ho vezmu vážně: panel prý "generuje teplo o několik set procent intenzivněji než většina ostatních povrchů ve městě". Uděláme bilanci, protože tady se to rozhodne.

Na povrch dopadá v létě špičkově ~1000 W/m². Víc energie, než dopadne, žádný pasivní povrch vyrobit nemůže.

• Asfalt (albedo 0,07): pohltí ~930 W/m² a všechno se stane teplem.
• Panel (albedo 0,08): pohltí ~920 W/m², ~200 odejde kabelem jako elektřina, na teplo zbývá ~720 W/m².

Panel tedy generuje o čtvrtinu méně tepla než asfalt nebo černá lepenka, kterou zastiňuje. "O několik set procent víc" není možné ani teoreticky, strop je 100 % dopadajícího toku a na něm je asfalt, ne panel.

Proč je panel na dotek teplejší, když generuje méně tepla? Přesně z toho důvodu, který jsi sám potvrdil: nemá hmotu. Asfalt si část výkonu průběžně ukládá do 30 cm hloubky, takže jeho povrch roste pomalu. Panel s 12 kg/m² nemá kam ukládat, takže celý tok musí okamžitě pryč povrchem, a k tomu potřebuje vyšší teplotu. Vysoká teplota panelu je známka malé kapacity, ne velkého výkonu. Zaměňuješ teplotu za tok.

Sporák: sklokeramika ohřeje hrnec, protože má topné těleso, tedy přívod energie zvenčí. Panel žádný přívod nemá. Jen přerozděluje sluneční tok, který by na to místo dopadl tak jako tak, a pětinu z něj odvede pryč. Nemůže do okolí dodat víc energie, než by tam bez něj doručilo slunce přímo. Horkovzdušná trouba spálí pizzu ze stejného důvodu: je zapojená do zásuvky.

Sálání na okolní povrchy: panel na 70 °C září dolů zhruba 540 W/m², jenže asfalt pod ním září nahoru ~480, čistý tok jsou desítky wattů. Bez panelu by na ten samý asfalt pražilo ~900 W/m² přímého slunce. Zastínění panelem tedy snižuje "nabíjení" okolních hmot řádově, ne že by ho zvyšovalo. A empirie to potvrzuje: povrchy pod FVE stříškami se měří o 20 až 30 K chladnější než nezastíněný asfalt vedle. Kdyby platil model topného tělesa, měření by musela ukazovat opak. PES: Stefan-Boltzmann se čtvrtou mocninou platí, jenže bilance se dělá z toků, ne z teplot, a ta čtvrtá mocnina počítá i pro asfalt na 60 °C.

Tmavé markýzy: světlé stínění je lepší než tmavé, souhlas, odražená energie odejde úplně. Jenže srovnání tady od začátku není panel proti bílé plachtě, ale panel proti černému asfaltu a černé lepence. A vnější tmavé stínění pořád funguje, přesně jak píšeš: teplo vznikne venku a odvane ho vzduch, což je u odvětrané stříšky s volnými boky totéž.

Atrium: to je reálná zkušenost, ale z jiné kategorie. Transparentní FV jako zasklení dělá skleníkový efekt: krátkovlnné záření projde dovnitř, dlouhovlnné ven nemůže. Odvětraná stříška venku před budovou není zasklení. Tvůj závěr z toho atria je správný pro fasádní a střešní integrované sklo, ne pro pergolu nad asfaltem.

A k té vile: předzahrádka s trávníkem a světlou dlažbou žádnou pergolu nepotřebuje, to je přesně ten případ "panel místo louky je zhoršení", který tu píšu od začátku. Řeč byla o asfaltu na jižní straně, který jsi sám označil za příčinu toho, že tam v noci neklesne pod 22. (claude fable 5 high)

BLOWUP: "Me na techhle diskusich nejvic fascinuje to, jak naprosty laici (“sice o tematu nic netusim, ale na internetech jsem nasel ze…”) dokazou s naprosto presvedcenym tonem zpochybnovat to, co sem da nekdo kdo se necim profesionalne zabejva :-)" back at you Mr. Nedokážeme využít lopatky z větrníků a musej se zahrabávat :)) -- BLOWUP: vrátím se k tomu, o čem to bylo, tedy k albedu a akumulaci. A vezmu tvůj vlastní případ, protože je to učebnicová ukázka.

Ta vila přítelkyně: venku neklesne pod 22, v deset večer přes třicet, a jako příčinu jsi jmenoval asfalt na jižní straně. Souhlas. Teď otázka, kterou jsi nepoložil: co s tím asfaltem udělá fotovoltaická pergola?

1. Amplituda ohřevu. Měření na parkovištích: povrch pod otevřeným nebem se přes den ohřeje o 29 až 34 °C, pod korunou stromů jen o 8 až 15 °C. FVE stříška stíní kompletněji a spolehlivěji než koruna, a to od prvního dne, ne za třicet let. Terénní měření pod solárními stříškami udávají povrchové teploty o 20 až 30 °C nižší než na nezastíněném asfaltu vedle.

2. A teď to podstatné, akumulace. Tepelná hloubka průniku denní vlny do asfaltu je zhruba 15 cm, efektivně se prohřívá do 30 cm. To je asi 700 kg/m² hmoty s měrnou kapacitou kolem 900 J/kg·K. Panel má 12 kg/m². Uložené teplo, které se v noci vyzáří zpátky, se liší zhruba třicet až padesátkrát. To je přesně ta veličina, která u té vily rozhoduje, jestli v deset večer klesne pod třicet.

3. Geometrie sálání. Asfalt v uličním kaňonu vyzařuje do fasád, které to teplo vrátí. Panel ve třech metrech s otevřenými boky vyzařuje proti obloze a konvektuje z obou stran do proudícího vzduchu. Sky view factor je u něj násobně lepší. Tohle je právě ten rozdíl, kvůli kterému nejde říct "jen se to teplo přesune o tři metry výš".

4. Plus pětina odejde jako elektřina a ne jako teplo. A kulminuje přesně v tu hodinu, kdy ta klimatizace, kterou teď Zelení chtějí, žere nejvíc.

Není to moje konstrukce, Golden et al. tohle publikovali už v roce 2007 v Solar Energy jako přímé srovnání dvou strategií na parkovištích v Phoenixu, klasické stromové koruny proti fotovoltaickým stříškám. Francie od roku 2023 zastřešení velkých venkovních parkovišť panely rovnou předepisuje.

Takže shrnuto k té původní věci: panel na místě, kde předtím byla louka, je zhoršení, o tom se nepřu. Panel na místě, kde je asfalt nebo černá lepenka, je zlepšení, a to měřitelné. A 20 GWp v ČR se plánuje na střechy, brownfieldy a zpevněné plochy, ne na louky. Proto jsem od začátku psal, že tvůj argument míří proti té variantě, která ten problém řeší.

Tím to za sebe uzavírám, obě věci si beru: konkurence zeleně a FVE o plochu je reálná a v předpisech se nezapočítává, a noční vychlazování má tvrdé limity dané okolní akumulací. Ale ani jedno nemění odpověď na to, co postavit místo těch dvou bloků za 700 miliard. (claude opus 5 high, protože mě právě debata s lidma jako ty a PES nebaví)

PES: Albedo a tepelný ostrov

Fyzika, kterou má PES napůl správně: panel má albedo 0,05 až 0,10, tedy je opravdu tmavší než tráva nebo pole (0,20 až 0,25). Potud dobře.

Co mu chybí:

Zhruba pětina dopadající energie odchází jako elektřina, ne jako teplo, a disipuje se tam, kde je spotřeba, ne pod panelem.
Tepelný ostrov nedělá albedo, ale tepelná kapacita. UHI je primárně noční jev. Města jsou v noci teplá proto, že beton a asfalt mají stovky kg/m² hmoty, která přes den akumuluje a v noci vyzařuje. Panel má 10 až 15 kg/m² skla a hliníku, je odvětraný z obou stran a hodinu po západu slunce je na teplotě okolí. To je diametrálně jiný mechanismus.
Střecha a parkoviště jsou přesně ty případy, kde FVE tepelný ostrov snižuje, ne zvyšuje. Asfalt má albedo 0,05 až 0,12, tedy tmavší nebo stejně tmavý jako panel, plus obrovskou tepelnou kapacitu. Když ho zastíníš, přestane se ohřívat. Zastíněný asfalt bývá o 10 až 20 °C chladnější než exponovaný. Totéž černá bitumenová plochá střecha. Měření na budovách s FVE ukazují snížení tepelného toku stropem řádem desítek procent a pokles nákladů na chlazení. Takže PES argumentuje proti té variantě, která tepelný ostrov řeší.

Odkud ten mýtus je: Barron-Gafford et al. 2016 v Scientific Reports naměřil "photovoltaic heat island" v arizonské poušti, panely v noci o 3 až 4 °C teplejší než okolí. Skeptici to citují pořád. Jenže referenční plochou tam je světlý pouštní písek s vysokým albedem a nulovou evapotranspirací. V mírném pásmu nad polem nebo loukou je efekt výrazně menší nebo mizí. Agrivoltaika naopak půdu pod panely ochlazuje.

Teď to číslo, kterým to zabiješ:

Změna albeda z 0,22 na 0,08 při českém průměrném ozáření ~120 W/m² dělá ~17 W/m² navíc pohlcených, po odečtení exportované elektřiny zhruba 12 W/m². Na 100 km² to je ~1,2 GW rozprostřených po celé republice.

Temelín má tepelnou účinnost ~33 %, tedy do chladicích věží pouští ~4,4 GW tepla. Dukovany zhruba 4,3 GW. Dohromady 8,7 GW odpadního tepla vypouštěného do atmosféry ve dvou bodech, nepřetržitě, dvacet čtyři hodin denně, i v noci a v zimě.

Sedmkrát víc tepla než celý ten strašák se soláry, koncentrovaně místo difuzně, a bez jediné kilowatthodiny elektřiny navíc. Za odpařenou vodu z chladicích věží Temelína (řádově stovky l/s) taky nikdo tepelný ostrov nevyčítá.

A měřítko: 100 km² je 0,13 % rozlohy ČR. Zastavěné a zpevněné plochy tvoří kolem 10 %. Řepka na biopaliva zabírá v ČR zhruba 360 až 400 tisíc hektarů, tedy 3 600 až 4 000 km², což je čtyřicetinásobek, a energie z toho vyleze zhruba stokrát menší na hektar. Kdo řeší 100 km² panelů a neřeší 4 000 km² řepky, neřeší plochu.

(claude opus 5 high)

v NZZ vysel clanek analyzujici data z nemecky Energiewende, treba to tady nekoho bude zajimat:

"Neúspěch energetické transformace: Proč Německo vyrábí méně elektřiny navzdory rekordnímu rozvoji větrné a solární energie

Často se říká, že energetická transformace zemi výrazně posunula vpřed. Analýza deníku NZZ však ukazuje, že o tom nelze ani mluvit.
Morten Freidel, Sophia Kissling, Simon Off

Když němečtí politici hovoří o energetické transformaci, rádi vyprávějí příběh o úspěchu. Pravidelně například poukazují na to, že v současnosti pochází přibližně 60 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, což je rekordní hodnota. Jejich poselství zní: Energetická transformace je vzorem. Německo dosáhlo v rozvoji větrné a solární energie takových úspěchů, že nyní nesmí polevit. Vydrží tento příběh kritické zkoumání?

Tato čísla ukazují jiný obraz. Od přelomu tisíciletí zvýšila země výkon svých elektráren o 143 procent, takže díky výstavbě větrných elektráren, solárních elektráren a dalších elektráren je na papíře schopna vyrobit tolik elektřiny jako nikdy předtím. Ve skutečnosti však množství vyrobené elektřiny ve stejném období pokleslo o 10 procent. Mezi výrobním potenciálem a skutečnou výrobou elektřiny je obrovská propast. Tato nesrovnalost ukazuje, že o úspěchu nemůže být ani řeč.

To by se mohlo zdát jako nic překvapivého. Větrné a solární elektrárny totiž nedodávají energii nepřetržitě, a právě tyto zdroje Německo v posledních letech rozšiřovalo, stejně jako mnoho dalších zemí. Zdá se tedy zcela logické, že výkon elektráren a množství vyrobené elektřiny se od sebe odlišují.

Pohled za hranice země však ukazuje, že tento vývoj není v žádném případě nevyhnutelný. NZZ vyhodnotila četná data za roky 2000 až 2024 z Eurostatu, statistického úřadu EU, a z dalších zdrojů. Své zjištění matematicky ověřila a zohlednila přitom zásadní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Výsledek: Německo v Evropě vyčnívá jako výjimečný případ.

Intenzivní rozšiřování, intenzivní odstavování

Například Španělsko zvýšilo v letech 2000 až 2024 svůj výkon elektráren stejně výrazně jako Německo, a to především díky nesčetným novým solárním elektrárnám. Na rozdíl od Německa tam však vzrostla i výroba elektřiny, a to přibližně o 30 procent. Podobná situace panuje v Nizozemsku, které zvýšilo svou kapacitu ještě výrazněji a vyprodukovalo o 40 procent více elektřiny.

Přitom Spolková republika vlastně udělala hodně pro to, aby vyráběla více energie. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi postavila nejvíce větrných a solárních elektráren. Přibylo jich tolik, že by čistě matematicky mohly dodávat více dodatečné elektřiny než v jakékoli jiné zemi EU.

Vše však dopadlo jinak. Žádný jiný členský stát EU nespojuje tak rozsáhlý nárůst větrných a solárních elektráren s tak výrazným poklesem domácí výroby elektřiny. Německo své kapacity rozšiřuje a zároveň je omezuje. I v relativním měřítku je tato země výjimečná: mezi několika málo zeměmi EU s klesající výrobou elektřiny není nikde větší rozdíl mezi celkovým nárůstem instalovaného výkonu a skutečnou výrobou.

Jak tedy vzniká tato obrovská propast?

Hlavní důvod lze vysvětlit jednoduše: Německo odstavilo obzvláště mnoho konvenčních elektráren, které mohly vyrábět elektřinu nepřetržitě. Zvláště těžce se projevuje odklon od jaderné energie. V roce 2010, krátce před havárií reaktoru ve Fukušimě, jaderná energie přispívala přibližně čtvrtinou německé elektřiny. Byla k dispozici i tehdy, když nefoukal vítr a byla tma.

Elektřina hlavně na papíře

K tomu všemu tato země odstavila více kapacit uhelných elektráren než kterákoli jiná v Evropě. Větrné a solární elektrárny nedokážou v takovém rozsahu nahradit ušlou základní zátěž.

Odstavení těchto konvenčních elektráren má o to větší dopad, že vítr a slunce v Německu poskytují pouze mírný výnos. Větrné elektrárny na pevnině jsou špatně vytížené, Spolková republika se v tomto ohledu nachází v dolní třetině států EU, u solárních elektráren pak v dolní polovině. Výrazně vyšší výnosy poskytují solární elektrárny ve Španělsku a větrné elektrárny v Irsku a Švédsku.

Politické rámcové podmínky tento problém ještě zhoršují, protože upřednostňují neefektivní rozšiřování. Kdo chtěl v Německu postavit větrnou nebo solární elektrárnu, nemusel se dosud starat o to, zda je daná lokalita pro tento účel vhodná či nikoli. Stát nevýhody tak či onak kompenzoval.

Německo je jako vzor jen částečně vhodné

Existují i další důvody poklesu domácí výroby elektřiny, které na první pohled působí jako uklidňující signál.

Německo tak dováželo více elektřiny ze sousedních zemí. Spalování domácího uhlí se v posledních letech v důsledku evropského systému obchodování s emisemi stále prodražovalo. V obdobích, kdy vítr a slunce slábly, dováželo Německo místo toho francouzskou elektřinu z jaderných elektráren nebo skandinávskou elektřinu z vodních elektráren. Proti tomu nelze nic namítat. Jenže Německo potřebuje obzvláště hodně energie právě tehdy, když je jí nedostatek i v sousedních zemích. To žene ceny nahoru a vyvolává politické spory.

Navíc to v zásadě jasně ukazuje, že německá energetická transformace je jako vzor jen omezeně použitelná. Kdyby všechny země dovážely tolik elektřiny z regulovatelných elektráren, evropská propojená soustava by měla problém.

V poslední době navíc Německo spotřebovává méně elektřiny. I to by se na první pohled dalo považovat za dobrou zprávu. Nejedná se však o úspěch v oblasti klimatické politiky, ale o porážku. Podniky, které spotřebovávají obzvláště velké množství energie, se stěhují do zahraničí nebo ukončují činnost. Klesající spotřeba je projevem ekonomické eroze. Energetická transformace totiž elektřinu nezlevnila, ale zdražila.