BEHALA_LETEM: ehm:

Francie — data EDF z 12. 8. ukázala rekordní nedostupnost: 13 z 57 reaktorů bylo zasaženo, 8 zcela odstaveno, 5 běželo se sníženým výkonem, celkem tedy 20,4 % kapacity flotily nedostupné.

Elektrárna / blok Stav Důvod
Gravelines 2, 3, 4 odstaveny medúzy v chladicích systémech
Gravelines 1, 6 snížený výkon medúzy
Gravelines 5 odstaven plánovaná odstávka (nesouvisí)
Bugey 3 odstaven sucho/vedro (nízká hladina/vysoká teplota vody)
Cattenom 1 odstaven sucho/vedro
Chooz 1, 2 odstaveny sucho/vedro
Golfech 2 odstaven sucho/vedro
Saint-Alban 2 snížený výkon sucho/vedro
Tricastin 1, 4 snížený výkon sucho/vedro


Rumunsko — Cernavodă (jediná jaderná elektrárna v zemi, ~20 % rumunské elektřiny): Blok 1 byl odstaven už 28. července, a dnes, 13. srpna, začalo kontrolované odstavování bloku 2 — od 11:00 běží celý rumunský energetický systém bez jaderné energie. Důvod: příliš nízký průtok Dunaje neumožňující chlazení.

Maďarsko — Paks (běžně ~40–50 % maďarské elektřiny, 4 bloky VVER, nominální výkon 2000 MW): začátkem srpna došlo k téměř úplnému odstavení (bloky 1, 3, 4 odstaveny, blok 2 na 50 %). Od 10.–11. srpna probíhá postupný restart díky nárůstu hladiny Dunaje o 19 cm — zatím jedou dvě turbíny bloku 2, výroba cca 339–500 MW místo obvyklých 2000 MW. 13. srpna premiér Magyar oznámil výstavbu nouzového prahu na dně Dunaje, aby se zabránilo opětovnému úplnému odstavení — hladina vody je stále přes metr pod normálem. Plný návrat k normálnímu provozu může trvat déle než měsíc.

Švýcarsko: jeden reaktor odstaven kvůli příliš vysoké teplotě říční vody. Carbon Brief

Shrnuto: v Evropě je teď minimálně 13–14 jaderných bloků zcela odstaveno (hlavně Francie + oba rumunské)

Dunaj klesá, tlak na energetiku roste. Srbská vodní elektrárna omezuje výkon
https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/dunaj-klesa-tlak-na-energetiku-roste-srbska-vodni-elektrarna-omezuje-vykon

Skoda ze neexistuji nejake zdroje co se daji onstalovat supr rychle (<2 roky) a zadne chlazeni nepotrebuji… oh, wait!

Tohle je imho rozhodně správná cesta, zdroj: Daniel Beneš na LI:

Temelín budeme provozovat až o 20 let déle. Elektrárna už roky prokazuje špičkovou bezpečnost a spolehlivost. Nyní ji připravujeme až na osmdesátiletý provoz.
Dnes jsme to oznámili společně s Karel Havlíček, Stepan Kochanek a Martinem Kubou z Krajský úřad Jihočeského kraje.

Stejně jako v případě Dukovan opíráme toto rozhodnutí o důkladné technicko-ekonomické studie, na kterých jsme pracovali několik let.
Nezačínáme od nuly.
➡️ Za více než 21 let spolehlivého provozu jsme do elektrárny investovali cca 38 miliard korun. Díky tomu se nám podařilo navýšit výkon obou bloků z původních 1 962 MW na 2 172 MW.
➡️ Pro osmdesátiletý provoz plánujeme například výměnu turbogenerátorů, modernizaci systému kontroly a řízení, výstavbu nové haly pro údržbu velkých technologických celků i výměnu potrubí chladicích vod.

Prodloužení životnosti obou našich jaderných elektráren je zásadním krokem k zajištění energetické bezpečnosti Česka a potvrzuje dlouhodobou strategii ČEZ.
Odchod od uhlí a budoucí zvyšující se spotřeba elektřiny potřebuje nejen stávající, ale i nové zdroje.

PES: jo zatímco věřit v to že se jaderná elektrárna postaví v termínu a za původní rozpočet ačkoliv se to ještě nikdy nikde nestalo je známka zdravého selského rozumu.

GOR: jenže u toho konkrétního medializovaného případu mi přišlo, že ta elektrárna je nějaký divný čínský šunt z druhý ruky a ještě bůhvíjak smontovaný

HANZS: Tak moment, hluková studie, která vychází je ta první podmínka. Jenže pak ješte musíš po realizaci prokázat ono vycházení měřením.
Druhá divná věc je to, že nám kdysi vyšlo, že neplníme noční limit, s čímž si elektrárna poradí noční úpravou řiízení tak, aby byly nižší otáčky vrtule (vede to k překvapivě malýmu snížení výkonu).
K našemu velkému údivu měření ukázalo, že limit je plněn s rezervou na dotaz odborníci odpověděli, že jednak výrobci vrtulí deklarujou 107 dB na gondole, ale realita je okolo 104 dB a jednak studie počítají u smíšené krajiny s malou pohltivostí (počítají koeficient pro louku, přestože se vyskytují stromy a keře....).
Třetí divná věc je, že u novějších VTE - průměr 145 m a více nám vzdálenosti od obytných budov vychází okolo 700 m.

PES: njn, jenže zase čísla

Green Turtle například nedávno spuštěná baterka v Belgii
Srovnání s Dlouhé Stráně
Uložená energie 3,0 vs 3,4 GWh, výkon 700MW vs 650 MW

Tedy asi uznáš že podobné parametry ok?

Cena Green Turtle 700 mil.EUR tedy cca 20 miliard Kč.

realistický odhad výstavby elektrárny Dlouhé Stráně dnes je někde kolem 70 miliard Kč.


Já chápu že přečerpávací elektrárna je prima věc. Ale nestaví ne kvůli nějaké konspiraci zelených šílenců ale prostě proto že odpis CAPEXů plus OPEXy prostě vyjde daleko hůř než baterka.

Je to čistě ekonomické rozhodnutí, nikoliv ideologické jak si pořád myslíš.

pro zajimavost, stav vystavby solarnich elektraren podel dalnice (coz povazuju za smysluplny)

Zatím není v provozu ani jedna elektrárna: debakl solární energie u dálnice

Solární ofenzíva federální vlády na síti státních silnic se nedaří. Krátce před uplynutím lhůt se ukazuje, že jen velmi málo z plánovaných elektráren bude možné včas zrealizovat.

Využít dálnici k výrobě solární energie: s tímto nápadem přišla bývalá členka federální rady Simonetta Sommaruga. V roce 2022 dala zelenou k uvolnění vhodných úseků podél státních silnic a také k posouzení možnosti zastřešení některých úseků. V návaznosti na to federální vláda bezplatně poskytla zájemcům 450 ploch: 350 protihlukových stěn a 100 odpočívadel. Desítky firem a konsorcií se ucházely o 14 losů, které Federální úřad pro silnice (Astra) později přidělil v rámci výběrového řízení. Dohromady mají tyto lokality potenciál přibližně 140 gigawatthodin ročně – to odpovídá roční spotřebě asi 38 000 domácností.

Dnes, o čtyři roky později, se stále marně čeká na solární ofenzivu na síti státních silnic, která byla tehdy s velkou slávou ohlášena. Podobně jako v případě Solarexpressu i zde hrozí debakl: v příštích měsících vyprší lhůta pro realizaci zařízení. Dosud však není v provozu ani ve výstavbě jediné zařízení, jak potvrdila Astra na dotaz deníku NZZ. Stavební povolení získaly zatím pouze tři projekty, dva ve Wangen-Brüttisellen a jeden v Hergiswilu. Ani tam však nejsou podél dálnice v dohledu žádné fotovoltaické panely.

Federální úřady se k tomu vyjadřují s patřičnou lítostí. „Dosavadní zkušenosti ukazují, že realizace je náročná,“ říká mluvčí Astra Martina Wirthová. „Bohužel musíme počítat s tím, že velká část projektů nebude možné realizovat v původně plánovaných termínech.“

Jednou ze společností, která již pohřbila své plány na výrobu elektřiny podél dálnice, je energetický poskytovatel Energie 360°. Získala si právo na využití 75 lokalit v kantonech Aargau, Solothurn a Bern. Nyní její mluvčí Michael Walser říká: „Naše projekty nebudou dále realizovány.“ Ukázalo se, že překážky jsou příliš vysoké. Stavební náklady jsou výrazně vyšší než u solárních zařízení na střechách, protože pro upevnění podél dálnic většinou neexistují standardní řešení. To zvyšuje investiční náklady, stejně jako nákladné připojení k síti a vysoké bezpečnostní požadavky při stavbě a provozu u dálnice.

Zařízení nejsou rentabilní

Zhoršily se také tržní podmínky. Federální vláda vyhlásila výběrové řízení v roce následujícím po vypuknutí války na Ukrajině – ceny elektřiny byly tehdy odpovídajícím způsobem vysoké. Mezitím ceny opět výrazně poklesly, a to právě v době, kdy solární elektrárny obvykle vyrábějí elektřinu. „To má negativní dopad na rentabilitu těchto zařízení,“ říká Walser.

Astra doufá, že se alespoň část solárních projektů přesto podaří realizovat. „Kontaktovali jsme dotčené podniky, abychom si ujasnili stav projektů a zájem o prodloužení rezervační lhůty,“ říká mluvčí Martina Wirth. Tam, kde to dává smysl, se chce životaschopným projektům poskytnout více času na realizaci.

O prodloužení lhůty pro část protihlukových stěn požádala také společnost Rhiienergie. Před třemi lety získala tato energetická společnost zakázku na vybavení protihlukových stěn podél dálnice A 13 v Graubündenu solárními panely. I tam se však brzy objevily problémy s plánováním. „Instalace takových zařízení je výrazně složitější a náročnější, než jsme očekávali,“ říká generální ředitel Christian Capaul. Pokud se solární panely montují na protihlukové stěny, zvyšují se požadavky na jejich nosnost; proto je nutné je posílit pomocí dodatečných stavebních opatření.

Právě tyto technické překážky zvyšují náklady na výrobu elektřiny u dálnice. Pokud se elektřina dodává do sítě, při současných spíše nízkých cenách se to nevyplatí. A najít soukromé odběratele je obtížné. Podle zákona mohou výrobci dodávat elektřinu pouze podnikům, které spotřebují více než 100 000 kilowatthodin ročně. Ty však většinou nakupují na volném trhu za levnější tarify.

Menší podniky a domácnosti jsou zatím vázány na místního dodavatele, pokud si nezaloží místní energetické společenství (LEG) nebo sdružení pro vlastní spotřebu (ZEV). Založení takových společenství je však často spojeno s velkými náklady, nebo pro tyto nové modely chybí – zejména v okrajových oblastech – odpovídající zájemci.

Několik zástupců odvětví proto požaduje, aby Astra odebírala elektřinu přímo od provozovatelů zařízení. Ta by pak mohla být využita například pro větrání tunelů nebo osvětlení ulic. „Jelikož při vlastní spotřebě nevznikají žádné poplatky za připojení k síti, byla by tato elektřina také relativně levná,“ říká Christian Capaul ze společnosti Rhiienergie.

Také Noah Heynen, generální ředitel společnosti Helion, uvádí, že za stávajících podmínek není provozování takových solárních elektráren rentabilní. Tato dceřiná společnost Amagu má na starosti kanton Ticino a jako instalatér se podílí na plánování projektů ve dvou dalších regionech. Pokud by se přesto mělo investovat do výroby solární energie podél dálnic, musela by federální vláda buď cíleně upravit podpůrné programy, nebo uzavřít s výrobci smlouvy o odběru elektřiny (PPA).
Federální vláda by měla odebírat elektřinu z dálnic

Ještě jasněji se k tomu vyjadřuje Thomas Nordmann, šéf společnosti TNC Consulting: „Očekáváme, že federální vláda naplní svou vzorovou roli v oblasti obnovitelných zdrojů a bude sama odebírat solární elektřinu vyrobenou podél dálnic.“ Jeho společnost plánovala ve spolupráci s Industriellen Werken Basel výstavbu více než 15 solárních elektráren na protihlukových stěnách ve Vnitřním Švýcarsku a v kantonu Bern. Vzhledem k tomu, že v současné době není zajištěna ekonomická rentabilita, téměř všechny projekty ztroskotají.

Nordmann odkazuje na nový energetický zákon: Ten stanoví, že federální vláda musí zajistit, aby byla sluneční energie na vhodných federálních infrastrukturách využívána co nejlépe a aby byly tyto plochy do roku 2030 vybaveny solárními elektrárnami. „Tento úkol federální vláda v současné době neplní v dostatečné míře.“

Federální vláda však o požadavcích solárního průmyslu nechce ani slyšet. Mluvčí Astra Martina Wirth zdůrazňuje, že sama prosazuje rozšiřování vlastních fotovoltaických zařízení, například na střechách údržbářských dílen, vhodných tunelových stanicích a nadjezdech národní silnice. Tuto elektřinu využívá pro provoz vlastní infrastruktury.

Jedno je však jisté: pokud chce federální vláda zachránit svůj program výroby elektřiny podél dálnic, bude muset pravděpodobně zasáhnout důrazněji – a to nejen jako vlastník pozemků, ale také jako potenciální odběratel vyrobené elektřiny. V opačném případě se z velkolepě ohlašované solární ofenzívy podél státních silnic stane další projekt v oblasti energetické politiky, který ztroskotá na své realizaci.