KOPRETKA: von hlavne musi ten zavislej chtit neco sam ze sebou delat. a dokud nebude chtit, tak nejaky presvedcovani neb vysvetlovani je marny. vsichni zavislaci maji uzasnej dar ze vseho se vykecat a naslibovat modry znebe.

VYHULENY_UFO: my jsme tátu ani na žádnou léčbu nedostali. Moje máma se vzpamatovala až po 15 letech když jsem jí na to upozornovala, takže si myslím že hodně špatně. Teda já si myslím, že na tom mělo vinu i mámino popichování, proto se nemůžu zbavit pocitu, že kdyby tenkrát odešla, bylo by to lepší pro všechny. Na vesnici se těžko hledá pomoc a donutit někoho takového zajet v lepším případě pouze 30 km k odborníkovi bohužel nepřicházelo v úvahu.

KOPRETKA: my matce odchod od fotra dosel az po jeho treti neuspesny lecbe, takze ho vyhodila a pak uz mu vubec nebylo pomoci.
//co se tyce konzultaci pro alkoholismem postizene rodinne prislusniky, jako jo, chovali se k nam hezky, citlive, ale porad jsem vedel, ze jsme jen dalsi v rade a ze v cekarne cekaji dalsi zoufali rodinni prislusnici.

THEMAKARESH: Tak já mluvím o čase, kdy mi bylo asi 12 a všimla jsem si toho, že víc pije a je agresivní. Přesvědčit mámu, že je problém trvalo dalších5 let(byla zamilovaná a byl to opřeci otec jejích dětí). Podle mě měla odejít v té době, byla tu šance že mu to dojde(stále měl hafo kamarádů a zájmů). Ano, když mi bylo 27 už by se mu fakt nedalo pomoc, jen pomalu koukat, jak pomalu umírá.

KOPRETKA: No já nevím, jestli si to v takovejch mordorech ten člověk uvědomí a jestli mu to pomůže dát se do kupy, když už fakt chlastá mega moc. Jak se fotřík vykašlal na mámu, že už to bylo fakt k nevydržení dlouhou dobu (ona ještě píše, že je jinak fajn, to máma pak byla (je) pěkná svině i střízlivá), tak to spíš hodila na něj a začala chlastat ještě víc až skončila po pár letech na ubytovně s dluhama, když jí fotr přestal platit výživný pač u ní bráchové už nebydleli... ale třeba si to uvědomí a dá se do kupy, ale zdrhej od týpka, když ho máš vlastně ráda a máš s ním dítka...

SHAREEZ: jediná možnost je odejít od něho. To říká dcera alkoholika, která tím trpěla celé dospívání a myslím si, že kdyby tenkrát máma sebrala dost sil, my jako děti bychom byli štastnější a tak trochu myslím, že by to tátu nakoplo tak, že by mu konečně došlo že je problém. Takto ,,byl v pořádku,, dle svého i když spadl ze schodů, poslal se pře barákem.... atd. I když se klepal jak ratlík, stejně jsme nebyli schopní ho nikam dotlačit. Raději si nechal propadnout zbroják, protože kdyby šel k doktorovi pro potvrzení, ten by ho poslal po vyšetření a to nechtěl riskovat. (asi dokud to tvrdí lidé okolo tak přehánějí. Pokud by to ale řekl doktor, možná na tom pravdy něco bude, a toho se podle mě bál) Nicméně jednou jsem takto přijela domů oslavovat narozeniny dcery a našla ho nahatého fialového, nevnímajícího a musela volat záchranku. Poležel si necelý týden na jipce a pak umřel(55). Diagnoza - játra odešla, poranění mozku, vdechnuté zvratky.

FRDK: aspoň vidíš jaký mám přehled o těchto věcech :D

KEB:...evidovaná na mě, mé tel. číslo, kvůli případné výhře :)

FRDK: Spíš než vyhodit do koše si ji měl někomu darovat se slovy: "Na vem si ji, mě je k ničemu, já už nepiju :)

KEB: Já vím. Ale samozřejmě potřebuje pomoct, poradit i ona.

KARPEA: Super, moc děkuju!

SHAREEZ: taky je ještě dobrej MUDr. Popov z Apolináře ( http://www.alkohol-alkoholismus.info/lecba/lekari/popov-prim-mudr-petr-popov.html), nebo je v apolináři Adiktologická ambulance, kam se může zajít poradit. Dál existuje 24hodinová linka, kam můžeš zavolat o radu (http://www.alkoholik.cz/...lkoholika_co_delat_kdyz_je_nejhure_centrum_krizove_intervence_praha.html)

Ahoj. Chtěla bych vás poprosit o radu. Kamarádky muž, se kterou mají dvě děti, jinak skvělej člověk, už před nějakou dobu překročil hranici co se týče pití, neslyší, resp. nechce slyšet, opakovaně to táhne tak, že se ani neví, neví, kde je, jestli žije, obhajuje si to nesmyslně, je depresivní, atd. Atd. A samozřejmě to ovlivňuje další životní sektory, nemluvě o dopadech na rodinu... Prostě už fakt blbý a za hranou nějakých občasných mejdanů nebo něčeho, s čím se dá žít. Jeho otec se v 50 uchlastal a on k tomu má dost nakročeno... :( A tak se chci zeptat, jestli byste neměli nějakej ověřenej tip na nějakého odborníka, kterej je opravdu dobrej, ke kterýmu by si moje kamarádka mohla zajít pro radu, jak se v téhle situaci chovat, jak komunikovat, co dělat, atd.? I když je fakt statečná, je už samozřejmě zoufalá. A přátelé jsou na rady v téhle situaci krátký, i když se snažíme být oporou, a tak. Případně moc děkuju :)

PISTA8632: Tak nějak jsem to předpokládal. U cigaret je to obdobně. Navíc jsem četl ve vícero článcích, že je (ženy) tyhle závislosti fyzicky mnohem víc likvidují.

FANFAN: vskutku přínosná odpověď.

KEB: Jak jsem to pochopil, získávají dříve návyk na alkohol než muži a hůře se jim odvyká. I úspěšnost léčby je prý o něco menší než u mužů.