• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CLOWNZEPPAALKOHOLISMUS ANEB PŘESTÁVÁME CHLASTAT,UŽ NÁS BYLO DOST,RADY,TYPY,ZKUŠENOSTI...
    ANDR3_I
    ANDR3_I --- ---
    Taky jsem predminulej vikend porusila, sly jsme prehlidku na Fetish Marketu a ja pak skoncila uplne na srot rano v akraci. Nastesti jsem to stopla a druhej den po show hned utikala domu. Ted se zas bojim kamkoliv chodit. Utvrdilo me to jen v tom ze to proste nezvladam a asi jeste dlouho nebudu...

    Do toho jsem si asi slusne rozhasila epilepsii.

    Mam novou terapeutku a vubec to nefunguje. V praci je to psychicky a casove narocny a ja to neumim ventilovat nebo vypnout, jedu nonstop.

    Nejradsi bych si vzala mesic dovolenou a zalezla pod perinu :(
    RAINBOF
    RAINBOF --- ---
    WOTAR:
    humus je cas jet dal :)
    WOTAR
    WOTAR --- ---
    RAINBOF: No měl jsem to prakticky stejně, většinou se nezastavim, pokud mám dost peněz a příležitost jedu na sřot. Teď by to bylo tak těch 8 piv, dřív i 25. Byl jsem schopnej si dát třeba 2 piva, ale pak jsem byl akorát nasranej, že nemůžu pokračovat dál. Řek bych, že dlouhodobě bych asi dokázal občas "popít", ale stejně by mi bylo hůř celkově, vidim to i když beru nějaký anxiolytika - temporálně to někdy pomůže, ale dlohodobě mi je hůř.
    RAINBOF
    RAINBOF --- ---
    WOTAR: zastavil. ale od tedka uz zrejme "na jedno" ve smyslu 1 max 2 za vecer nejspis nebude mozny.
    sel jsem a zustal dele nez jsem chtel. 8ks a na srot. snizuje se to.
    je ale zajimavy ze kdyz jsem byl na pivnich slavnostech s tim ze si jdu popit tak se to nedeje
    WOTAR
    WOTAR --- ---
    RAINBOF: A zastavil si nebo jedeš dál?
    COPS192
    COPS192 --- ---
    RAINBOF: skoda:(
    RAINBOF
    RAINBOF --- ---
    porusil jsem.
    SLAMITCH
    SLAMITCH --- ---
    Al Pacino Talks About Alcoholism
    https://www.youtube.com/watch?v=7w0Jrzvgi14
    NAMATHUR
    NAMATHUR --- ---
    O co jsem si rozbíjel držku, když jsem se valil z toho svýho kopce:

    Závislost na sebezničování, pocit nezaslouženosti lásky, neschopnost si odpustit (jde-li to vůbec, viz jiné klubiki), schopnost na všechno se vysrat, i když to začíná jít, absolutní nevíra v sebe sama, kousání do ruky, která hladí.
    Ještě teď si lížu rány, protože kdybych toto potkával s čistou hlavou, asi bych se tak nerozsekal. Kdysi jsem vzal chlast jako zkratku, jak tyhle šutry minout, ale nic není zadarmo, letěl jsem přesně tou cestou, kterou jsem se potácel navrch.

    Neškodí přečíst si záhlaví, jako nádech předtím, než sem lezu. Platí především o nás samých.

    Snad jediné bych asi měnil. Že jsem se - asi ze studu - rozhodl zvládnout to sám, bez odborné pomoci. Jako not bad, ale pokud bych sám sebe sem tam konzultoval s někým znalým, možná bych si ušetřil spousty energie promrhané ve špatných chvilkách, kdy jsem byl zvyklý na alkoholovou berličku. A že jí po těch letech jízdy není nazbyt.

    Mimochodem - jak všední byl ten zlom, kdy jsem se těšil do té putyky a věděl, že to bude do bezvědomí. Měl jsem kocovinu jak trám po víkendové kalbě (starý mládenec není zrovna limitován) ... vlastně ještě tak dvojku na žíle ... sedl, poručil střik a čekal na to brnění po celém těle, pomalu přikládal do kotle, aby se rozhicoval ... další den jsem seděl u kafe v nonstopu, namlouval si, že přece do té práce pojedu, pak vymýšlel zoufalé lži, objednal konečně tu dvojku, drbal si palici a doufal, že přijde spása. Přisedl nějaký kumpán a jelo se nanovo. Ráno jsem toužil zdechnout ... a zároveň jsem věděl, že když půjdu ven, budu si muset dát. Někde, kde mě neznají (malé město, haha, takže Praha), protože jsem se začínal dobře klepat. Přemluvil jsem sám sebe, že jedu do háku, přežil den o kafích, cigárech a udržovacích dvojkách), večer (dostatečně osvěžen, abych byl sdílný, často jsem čekal, až bude společnost 'doma' natolik upravena, abych zapadl), zase zpátky. Touha po jediném - ještě chvíli odkládat tu příšernou noc, která zákonitě přišla, někdy přes nonstop a snahu o nalezení nějaké zoufalky, co to proklepe s váma, iluzi intimity. Za jak dlouho to splynulo a zevšednělo? Zpětně nad tím krapet vrtím hlavou...

    Může bejt všelijak. Ale i se škobrtáním a plácáním se to nějak stále jde. Nadhled je mocná zbraň, té se dračisko bojí.

    Koukám, že jsem tady u toho sežral půlku ořechový nutky (tak se to jmenuje), tak to utnu. Tak se držte, ehm, dobytci, a jestli máte komu se svěřit ve chvílích nejtěžších, dělejte to, už pro lásku k sobě samému. No a pokud jste cynici, tak to máte srovnaný a dělejte si, co chcete :)






    (poznámka pracovní: Možnost tohle vytěžit na jevišti, to se musí využít, to je příjemný bonus, nutno předat režisérovi :) )
    NAMATHUR
    NAMATHUR --- ---
    WOTAR: nojo, bez tohohle přístupu bych to zvláště ve smutných chvílích (rozuměj máš chuť si to hodit, všechno se sere, na kšeftu se zmrzačíš, takže jseš tři měsíce bez práce, vercajk asi nikdy neuvidíš, nemáš pomalu ani na žrádlo pro kočku, jediný, čeho je dostatek, je čas přemejšlet o tom, co všechno jsi v životě posral atd. atp. ;) ) fakt nedal.
    WOTAR
    WOTAR --- ---
    CLOWNZEPPA: To video/přednáška se mi hodně líbí. Pojetí, že závislost je vlastně učitel je mi taky dost sympatický. Nebrat to jako nemoc, kterou musim nějak snášet, ale jako příležitost a cestu.
    VOLEMIKI
    VOLEMIKI --- ---
    V tomhle obrázku už nejsem , Už jsem tady před lety psal že se ve mě něco zlomilo . Dal jsem to jsem z nostalgie , bylo to tu , patří to sem , a asi je dobrý si to občas připomenout .
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    Závislost jako hrozba a jako příležitost - Stanislav Kudrle
    https://www.youtube.com/watch?v=I5z3qN-Wo_E
    ANDR3_I
    ANDR3_I --- ---
    VOLEMIKI: já byla 7-8 (Zoufalství sedí, ke kriminální činnosti jsem se naštěstí nikdy nesnížila) a mnohokrát jsem měla nakročeno k 9
    WOTAR
    WOTAR --- ---
    VOLEMIKI:
    CLOWNZEPPA: Já byl mezi 5-6
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    VOLEMIKI: Kde jsi?
    VOLEMIKI
    VOLEMIKI --- ---
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    Zdravím vás. Sháním betačtenáře pro čerstvě dokončený román, ve kterém se vyskytuje postava notorika - potřebuju, aby si to přečetl buď lékař-adiktolog (to je asi optimální varianta) nebo někdo, k
    do má zkušenosti s alkoholismem nejzazší podoby, např. prožil delirium. Text je dějově plně dokončený, dolaďují už se jen dialogy a dobové reálie (je to něco na pomezí bona fide historického románu a historické fantasy) a než to pošlu literárním betareaderům a následně nakladateli, ráda bych si za tím mohla v základu stát. Kdyby tu měl někdo na takovou věc čas a chuť, ozvěte se mi prosím do pošty. Díky předem :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam