ANNAWA: klukovi je 5, tak budu doufat, že se to časem zlepší :)
nicméně s jeho otcem mám zkušenost, že vysvětlení, proč je něco správné a užitečné, jakkoliv by bylo stručné a věcné, většinou není moc platné, podstatné je vysvětlit mu, jakou on osobně má k tomu motivaci :))

ANNAWA: Fér to rozhodně je, ale u nás slovo "potřeba" vyvolá sáhodlouhou polemiku na téma, kdo a proč to potřebuje, která po vyslechnutí všech argumentů končí v lepším případě tím, že to jde udělat s otráveným obličejem.

MEG: dožadujou se aut a triček se spidermanem, to máš prašť jako uhoď.

holčičku máte furt za zadkem. a furt sleduje, co děláte a má milion otázek, rad a připomínek - můj syn dělá to samý. Mám dceru a syna - po jednom kusu od obojího - a zatím jsem nepozorovala v tomhle žádný rozdíl

IXTREMIST: vyjednávání je skutečně zbytečné. Jediný způsob, jak se domluvit, je sprosté vydírání z pozice síly - "chceš na kolo? chceš na počítač? - nebude nic, pokud neuděláš to, co chci!" Pokud jde o tu stručnost - jediný spolehlivý a rychlý způsob, jak docílit, aby se chlapeček oblékl, je obléct ho násilím, aby někam došel - odnést ho tam atd.
Ona vůbec ta verbální komunikace s chlapci moc nefunguje. Mám pocit, že můj syn jasně ví, co chce, a druhé lidi nebere jako lidi svého druhu, jako něco, s čím lze komunikovat, ale jen jako mechanické jevy, které mu dosažení jeho cílů můžu usnadnit nebo ztížit - v tom druhém případě je připraven překonat překážky hrubou silou. Proti tomu existuje jediná obrana - též hrubá síla :)) Ale protože jeho otec to má s tou komunikací hodně podobné, byť na kultivovanější úrovni, tak to možná bude nějaký všemužský jev :)
jako tohle, cos tu napsal, to si muži o sobě často myslí, ale my, ženy z praxe, víme, že je úplně jedno, jak moc je komunikace věcná a stručná - nejefektivnější je stejně rána do hlavy :))

je fakt, že jasná komunikace s vysvětlením většinou stačila. vidím u kluků velkou výhodu v tom, že se jim nemusíte podbízet, manipulovat s nimi a nedožadují se barbín a růžových triček. naopak se dožadují adrenalinových aktivit, takže zde je zcela logicky a přirozeně svěříte jejich tatínkovi a jdete jim něco dobrýho upéct nebo přečíst další kapitolu v knize. :-)

jak jsem si všimla u neteře, holčičku máte furt za zadkem. a furt sleduje, co děláte a má milion otázek, rad a připomínek. asi proto jsou ty holčičky ve výsledku takové bystřejší :-))

SEVERINE: Našemu čtyřletýmu tato pravidla taky někdo zapomněl sdělit, takže si jimi neřídí ani náhodou. Mluvit k věci a stručně nezabírá ani trochu :-)
Po dlouhé době vyjednávání, slibování a vydírání udělá půlku (nebo se přestane chovat jako zvíře jen napolovic) a pak se vše vrátí zpět na začátek a jede se nanovo.
Ale většinu času je hodný, to jen já mám vysoký nároky a očekávání :-)