MEG: "malé pavouče" :-))

BLONDYNKA: Když jsem před asi dvěma lety našla omylem doma v krabičce první malé pavouče, tak jsem ztropila scénu dle scénáře "Pavouk nebo já!"
.... Nebudu to natahovat, zůstali jsme oba. Docela jsem pokročila v léčbě své arachnofobie. :-)

BLONDYNKA: to jednak a jednak mi není jasné, v čem konkrétně může pavouk nahradit koně :))

MEG: Jestli i pavoukem, tak to považuju za obrovský projev bezedné rodičovské lásky, to bych já nepřežila :-D

No tak naštěstí ne každý kluk je zaměřený na počítače. Na wishlistu mého mladšího syna byl tak od pěti let na prvním místě kůň. A je tam asi dodnes. Zkusili jsme substituovat křečkem (řadou křečků), psem, rybičkami, pavoukem, hadem, ale asi to nikdy nebylo "ono"...

SANTAL: u nás se rozhodně neukázalo, že čím větší děti, tím dražší dárky musí mít.
Ovšem, nastal paradox, naše děti si k vánocům nějak nic nepřejí - nevyžadují nesmyslné drahé dary typu mobil či notebook, oblečení mají dost a zejména, raději si ho vybírají samy. Takže letos to vypadá, že všem koupíme něco vybavení do pokojíčku dle jejich gusta, plus nějakou tu, ano, knihu. Některé si je, doufáme, i přečtou.

Pokud jde o duchovní rozměr vánoc, inu, snažíme se je k tomu vést, ale není to kolem těch patnácti zrovna snadná věc :-) Nicméně máme i různé rodinné rituály typu štědrovečerní výlet do polí, lesů a luk s kamarády a příbuznými, a ten vyžadují stále, to nás těší.

SANTAL: Dárky se nedávají jen k Vánocům, že :-)
Tu představu také nemám, nebo to alespoň neberu jako dogma, leč potomci takovou představu často mívají.
Ostatně já se nechci dohadovat - Malke trochu znám a tak se neobávám, že by Benovi kupovala dary ve stylu "ukažme, že na to máme", jen jsem se zamyslela, jak to vnímám já.

MALKE: Objemnou. Aby mě s ní mohl udeřit :-))

Janek ma na pevnem pocitaci svuj profil, pod kterym ma nainstalovanou aplikaci Zodlers. Desitky ruznych her a aktivit v jednom. Nicmene musi se zeptat, jestli k pocitaci muze. Sam si ho umi zapnout, najit svuj profil, spustit hry. Bez zeptani pc nezapne, kouzlo zasuvky na dalkove ovladani :-))) Na nasich telefonech ma take hry. Nemam nic proti tomu, aby techniku pouzival, primerene. Pouze jsem zapremyslela, co se bude davat dnesnim prckum treba v 15ti, kdyz vlastni stroj dostanou ve trech, peti...:)

MADIETTA: Mě by to samotnou taky nenapadlo. Jenže muž je IT, miluje technické hračky a hry paří. Dodnes si myslím, že naše první stěhování proběhlo proto, že se mi do mrňavého 1+1 nevešly dva počítače.

MADIETTA: ano, tenhle přístup jsem doma propagovala taky, ale hold muž občas hraje hry, tak jsem ustoupila i synovi, jen mám podmínku, že to nesmí být žádné bojovky/střílečky apod., prostě věci odpovídající jeho věku (proto to pexeso, domino...)
občas si spolu pouštíme písničky z youtoube a když přišel s tím, že chce vidět něco o letadlech, tak jsme mu to taky našli...že se do toho tak zažere a začne ho zajímat letecké konstruktérství mě ovšem překvapilo :)
vlastní počítač jsme zavrhli jako špatný nápad, podle mě na to je času víc než dost

ORIKA: my z toho neděláme vzácnost, ale jelikož hry se u nás nepaří, tak prezentujeme dětem počítač v rovině "pracovní nástroj a zdroj informací". Tzn. kdykoli mu cokoli najdu, děti mají z netu stažené spousty věcí, omalovánky podle svého gusta a podobně, vyhledáváme si zajímavé věci, díváme se na videa na YouTube, ale vlastní počítač pro ně zatím neplánuju a nevidím pro to důvod.

MADIETTA: hele, krkavčí matko, můj syn nic z toho taky nemá, tablet si půjčuje od muže ;)
nicméně vzhledem k tomu, že muž je IT a občas pracuje z domu, je jasný, že syn s těmito věcmi přijde do styku ať chci nebo ne a dělat z počítače vzácnost zase nechci, protože pak to dopadne tak, že odříkaného chleba bude chtít největší krajíc :)

Jak to čtu, tak mi začíná vrtat hlavou, jestli nejsem vlastně krkavčí matka, když můj sedmiletý syn nemá ani notebook, ani tablet, ani počítač, a jeho jediný kontakt s IT světem je, když spolu vyhledáváme na internetu něco do školy nebo když mu dovolím stavět si z virtuálního Lega...