Janek ma na pevnem pocitaci svuj profil, pod kterym ma nainstalovanou aplikaci Zodlers. Desitky ruznych her a aktivit v jednom. Nicmene musi se zeptat, jestli k pocitaci muze. Sam si ho umi zapnout, najit svuj profil, spustit hry. Bez zeptani pc nezapne, kouzlo zasuvky na dalkove ovladani :-))) Na nasich telefonech ma take hry. Nemam nic proti tomu, aby techniku pouzival, primerene. Pouze jsem zapremyslela, co se bude davat dnesnim prckum treba v 15ti, kdyz vlastni stroj dostanou ve trech, peti...:)

MADIETTA: Mě by to samotnou taky nenapadlo. Jenže muž je IT, miluje technické hračky a hry paří. Dodnes si myslím, že naše první stěhování proběhlo proto, že se mi do mrňavého 1+1 nevešly dva počítače.

MADIETTA: ano, tenhle přístup jsem doma propagovala taky, ale hold muž občas hraje hry, tak jsem ustoupila i synovi, jen mám podmínku, že to nesmí být žádné bojovky/střílečky apod., prostě věci odpovídající jeho věku (proto to pexeso, domino...)
občas si spolu pouštíme písničky z youtoube a když přišel s tím, že chce vidět něco o letadlech, tak jsme mu to taky našli...že se do toho tak zažere a začne ho zajímat letecké konstruktérství mě ovšem překvapilo :)
vlastní počítač jsme zavrhli jako špatný nápad, podle mě na to je času víc než dost

ORIKA: my z toho neděláme vzácnost, ale jelikož hry se u nás nepaří, tak prezentujeme dětem počítač v rovině "pracovní nástroj a zdroj informací". Tzn. kdykoli mu cokoli najdu, děti mají z netu stažené spousty věcí, omalovánky podle svého gusta a podobně, vyhledáváme si zajímavé věci, díváme se na videa na YouTube, ale vlastní počítač pro ně zatím neplánuju a nevidím pro to důvod.

MADIETTA: hele, krkavčí matko, můj syn nic z toho taky nemá, tablet si půjčuje od muže ;)
nicméně vzhledem k tomu, že muž je IT a občas pracuje z domu, je jasný, že syn s těmito věcmi přijde do styku ať chci nebo ne a dělat z počítače vzácnost zase nechci, protože pak to dopadne tak, že odříkaného chleba bude chtít největší krajíc :)

Jak to čtu, tak mi začíná vrtat hlavou, jestli nejsem vlastně krkavčí matka, když můj sedmiletý syn nemá ani notebook, ani tablet, ani počítač, a jeho jediný kontakt s IT světem je, když spolu vyhledáváme na internetu něco do školy nebo když mu dovolím stavět si z virtuálního Lega...

ORIKA: Přiznám to. Můj starší syn má svůj noťas od dvou let. To se ho naučil zapnout, navolit uživatelský účet a pustit pohádku (z ikonky na ploše).
Ne, žebychom ho kupovali, prostě jsme měli víc noťasů než členů rodiny, a stejně mi z tohoto vytrhal klávesy (externí klávesnice jistí funkčnost.
z mé zkušenosti - touchpad je pro malé dítě lepší než myš.
Nyní již užívá myš (5r), hraje detské hry, pustí pohádku bráškovi...
Manžel je ajťák, jeho oba rodiče matematici - ajťáci, jeho sourozenci se tím živí (a poslední to tedy ještě jen studuje)...

ANNAWA: TERRYNKA: synátor si půjčuje tablet od muže..má tam svoje hry (pexeso 3 druhy obtížnosti, domino, panáčka co něco hledá/sbírá) a pak video o konstrukci letadla, což ho v poslední době až posedle zajímá...rozhodně u toho netráví celý den, naopak čas tomu věnovaný bedlivě sleduju a "odměřuju", stejně jako čas strávený u tv (tu má jen večer před spaním a pak když je nemocný a všechny ostatní metody, jak ho udržet v klidu, selhaly)
původně jsme uvažovali, že mu ke 4 narozeninám dáme náš záložní notebook, kam mu nahrajeme to stejné, ale nakonec jsme usoudili, že mít ve 4 letech vlastní počítač nám přijde značně předčasný, protože zastáváme názor, (ehm, já zastávám, muž je IT a s počítačem vyrůstal, takže to bere trochu jinak) že dítě by mělo rozvíjet svou fantazii a dokázat se zabavit i samo

Ten báječnej mužskej svět - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=MCC79vv9ddw

SWATKA: a to nejde s monitorem? Bez TV?

APRILMOUSE: No dobře, já to tedy vážně zvažuju. Jenomže jaké hry ten 5-letý zvládne? Co koupit?

SANTAL: ode mě asi bohužel, my si dobrovolně komplikujeme život, takže máme kotel na dřevo, slepice, vodu zatím jen ze studny (to teda dobrovolné až ta není, obec sem stále nedovedla vodovod, nicméně i po jeho zavedení, snad příští rok, chceme si studnu nechat třeba na praní či wc), čili tohle čas zabere. Ale jasně, jinak máme myčku, pračku, počítače.

ANNAWA: Jj, ten úkol dneška (taky stále pracuju na našem řešení) není "jak si více hrát" ale "ja více (spolu)pracovat" - a to jak s dítětem, tak s partnerem.
Jak přijmout "trvá to dýl, ale my se u toho bavíme - my se u toho máme rádi" - u práce.

Jenomže co dělat v tak přetechnizovaném bytě, jak máme my... když se pohodlí techniky (ústředního topení, teplé vody, automatické pračky...) vzdávat fakt nechci :-)

Přivítám nápady :-)

SANTAL: my jsme doma taky na internetu hodně, stejně jako u nás děti mají počítače a o míru jejich používání vedeme debaty.
Ale uklidnilo mě tu potvrzení, že není normální si s dítětem hodiny a hodiny hrát, je asi fakt, že dnešní doba paradoxně generuje vlastně na tohle, na zábavu nějak moc času. I když u nás doma ho právě zase tak moc není, oba pracujeme a máme dětí přece jen více, než je obvyklé.

ANNAWA: Máme chalupu, kde je jen elektřina. Děti chodí po vodu (tedy s náma), tahaj dřebo, sbíraj co roste, uklízí venku, dívaj se na slepice alespoň u sousedů.
Až letos, po 15 letech tam přibyla TV (mí rodiče stárnou, no :-) ). Není tam net, není tam ani pořádný signál na mobil (kdo potřebuje, vyleze asi 5 metrů na cestu za domem).
Děti se nikdy nenudí, i když jsou "samy o sobě".
Doma to bez toho youtube nedám.

MALKE:
SANTAL: to bude ono. Moje dítě se mnou chodí krmit slepice a přikládat do kamen :-D Ale jinak jsme taky vcelku počítačová domácnost, ostatně oba nás živí práce online. Ale je fakt, že někdy už se hrát nedá a je snazší jen tak jít ven a pozorovat to tam.

SANTAL: Teď jsem doma s miminem (a někdy pracuju z domova), dítě je ve školce. Ale něco takového jsem provozovala, dokonce jsem si na to jeden čas vedla kalendář, "co dneska budeme dělat". V podstatě nějak tak to dělám dál, nejde o to, že bych se netěšila ze společně strávených intenzivních chvil, ale že dny mají příliš mnoho hodin a já příliš málo mateřských buněk.