MOTYLEK: No aspoň, že tak. To dopadl ještě dobře. Sklo je hrozně nebezpečný - nejde o to, že se může pořezat, to je samo o sobě blbý, ale že když to sklo prorazí blbě a navíc dole, tak z toho vršku se může stát gilotina.

U nás zatím dvoje dveře vysklené, když starší po mladším hodil botu a mladší uhnul. Platil to z kapesného, ale nikomu se nic nestalo. Máme doma prosklených dveří (tedy jen horní část) povícero, kluky jsem důrazně varovala.

to potvrzuje dobrý nápad mého muže - vyhodit prosklené dveře.
Nyní sice nemáme dveře mezi předsíní/kuchyní a kuchyní/obývákem, zato si vystačíme "jen" s šitím hlavy od pádu na radiátor a pod :-)

MOTYLEK: uplne se mi dela zle jen co to ctu ... a sem rada ze nemame zadne prosklene dvere...

MOTYLEK: no ty bláho - to ti nezávidím. tak snad si z toho aspoň vezme ponaučení

Poslyšte, co provedlo to moje pětileté trdlo.
Nedlouho před polednem jsem po něm chtěla, aby si konečně umyl zuby. Vztekl se a začal po mně házet hračky. Naštvala jsem se a vyhodila jsem ho za (prosklené) dveře na chodbu. A on, jak byl vzteklý, nenapadlo ho nic lepšího než rozběhnout se hlavou proti těm dveřím a prorazit sklo. Jen jsem se ohlédla a vidím sklo roztříštěné na milion malých střepů a kluk tam stojí na chodbě a ustrašeně brečí "To jsem nechtěl udělat." A potom se dá do křiku: "Já krvácím!" a krev mu bez přestání stéká po tváři a další krev prosakuje rukávem.
Zmateně pobíhám s kapesníkem a utírám mu z čela krev, která ne a ne přestat téct, a potom se trochu zklidním a ohledávám jeho tělo hledajíc poranění. Načež najdu to na ruce, napadne mě, že tohle nebudu schopná ošetřit sama a volám raději 112.
Měl štěstí v neštěstí. Ruku mu museli sešít, ale nebyl zasažen sval a nebude mít následky. Ránu na čele stačilo slepit chirurgickým lepidlem.
Ten můj kluk je strašné trdlo. :-(((

APRILMOUSE: :))) To mi něco připomíná, to, že je jedno z dětí holčička rozhodně nic nemění :).

MINEA: jste pěkný hazardéři :-) ty my máme dvoje. byly přiděleny mně a mladšímu synovi. takže na nás visí to, jestli bude pošta doručena skutečně až do rukou adresáta. :-))

MADIETTA: to jo, tomu nasemu je neco malo pres rok, ten do toho teprve doroste. ale ma doma dobrou sesterskou vychovu, takze to bude umet brzo :))

MINEA: to mu byly tak dva tři roky, teď už je s kulišárnama na mnohem vyšším levelu :-D

MADIETTA: jemu je jeste skodolibost cizi, takze se to bohuzel spatne identifikuje. on je spis hrdej, ze taky umi vyhazovat jako my .)
MEG: velmi! mame jedine klice s klicem od schranky a ty jsme nemohli dva mesice najit. dovedes si predstavit, jak muz kazdej vecer s klackem lovil postu ze schranky a - jako na potvoru - vzdycky sli okolo sousedi (a to mame jen dva).. pripadal si jako zlodej. minuly tyden jsem je ale nasla v uloznem prostoru gauce mezi perinama a povlecenim. jak je tam dal, vubec netusim... ten jeho prsticek dokaze najit a vecpat do kazdeho mini otvoru nemozne

Já už vyprala i mobil...

A mé starší dítě vyhazovalo lžičky do koše. Něco jsme našli, něco ne...

MINEA: Tyjo, ale to je docela nebezpečný koníček. ;-)

WERKA: Achjo!

WERKA: No, pro příště si snad bude pamatovat, že je dobrý zapojit hlavu před zápůjčkou a ne až po :-)