TAPINA: áno! hysterické záchvaty mladého pána ječícího u večeře, že chce mít první snědeno, aniž by se byl byť jen dotknul vidličky!
jsem potvora, změnila jsem kategorie, takže místo "první v X" se závodí v kategorii "první kluk", "první holčička" (holkám je to trochu víc jedno), a rodiče mohou dojíst, kdy chtějí :-)

Pravidelné střídaní se dá samozřejmě napadnout ještě tím, kdo je starší a tudíž má větší právo na častější pozici při střídání :D - či naopak, kdo je starší, tudíž byl vícekrát první, než se ten mladší narodil.
NE.

Boje o prvenství jsou i mezi holkama, ale (aspoň u nás) je to snazší o to, že jsou schopný pamatovat si, kdo kdy byl první, a zvládaj to střídání. Ale taky nechápu, proč je tak důležitý bejt první u vchodových dveří, když stejně musej čekat, až dofunim já a odemknu... :-)

SEVERINE: V podstatě žádný pokus o nastavení pravidelnosti nebo pravidel nefunguje (nevím, do jaké míry to je tím, že já si nejsem schopná důsledně pravidla pamatovat a do jaké tím, že navzdory nastaveným pravidlům se kluci stejně rozčilují, když nejsou první). Obecně to, že někdo není první TEĎ je naprosto klíčové, že by byl první za chvilku v nějaké jiné činnosti není důležité.

THURINGWETHIL: a nedá se to udělat tak, že má každej něco stejnýho, co chtěj oba? jako že v něčem jde vždycky první jeden a v druhým zas druhej? (já už to mám v něčem i dělení na 3 - holka taky něco chce, nepřijde mi to jako ryze klučičí záležitost .. ale možná to maj jen holky, co maj starší bráchy, netuším)

LORAIN: Jo, přesně tak, člověk se nevyhne, aby do toho byl zatažen. Já zkouším u věcí, co jsou pravidelné, střídat, kdo je první, ale kdo si to má pořád pamatovat? Taky pořád dokola vysvětluji, ale třeba ráno, když potřebujeme odejít do školky/ práce a desetkrát se zasekneme na tom, že vznikne konflikt o to, kdo bude první (nebo scéna od toho, kdo první nebyl), tak to lezu po stropě a do práce chodím rovnou vyčerpaná. :/

THURINGWETHIL: nad tím mi taky zůstává rozum stát. A nesnáším to hlavně v případech, kdy jsem do toho zatažená i já - jako komu dřív vyčistím zuby, komu dřív nasadím rukavice nebo helmu apod. A fakt nevím, co s tím!

APRILMOUSE: Ne, to ne, spíš je to naopak, občas přijde bouřka, jinak dobrý :-) Já jsem si říkala, jestli na to zkušenější nemaj nějakej trik, jak to nějak bezbolestně usměrnit. Jsem zvyklá na holky a ty naše spolu povětšinou vycházej dobře, občas se pohádaj, ale do bitky nejdou ;-) Klučičí svět objevuju teď se synem :-)

RYBKA: tak jestli tam jsou i záblesky sluníčka, tak to tak zlý není, já tu řešila opravdu vytrvalý řev a bitky a žalování a naschvály bez jediné chvíle společné zábavy :)

SEVERINE: To jo, už se to chystá :-) K1 půjde na palandu, až se nám podaří ji vyrobit (asi přes prázdniny) :-)

RYBKA: zas to pak časem můžete naskládat do pater :)

YMLADRIS: Právě že nemá na to, aby zvládal svoje impulsy, tak tohle fungovat nebude. V té chvíli, kdy se něco děje, by se musel zastavit a zavolat - a on nedá to zastavení.

Nicméně mi z toho vyplývá, že prostě budu mlet pořád dokola, že se ségry nebijou a on k tomu časem dozraje, teď to holt budem muset nějakou chvíli vydržet.
Aby to nevypadalo, že je tu furt jen boj - oni se maj rádi a většinou si spolu fakt hezky hrajou, jen prostě teď přišlo jaro a trochu rýma, tak je tu míň pohody než obvykle.

APRILMOUSE: :-D Na tohle řešení tu bohužel máme málo zdí ;-)

RYBKA: donekonecna opakovat Kdyz ti vadi sestra, chtej mne! ja HNED prijdu a pomuzu vam! a dodrzovat. dvouletak vyvojove nema na to zvladat svoje impulsy a resit konflikty kdyz po nem chces aby to zvladal, jen si pripada jak debil.
ale kazde dite ma jiny temperament

SEVERINE: Zkusím, třeba to na M. bude fungovat.

RYBKA: tak to by mohla přetnout "odpočinková lavice". Lála už ji taky asi 2x měla, tak by to mohl pobrat i M. ,-)

SEVERINE: To mi přijde neproveditelné, on ji většinou flákne jednou, ne že by do ní tloukl, dokud ho někdo neodtrhne. A to nemám šanci stihnout. Navíc se to zhusta děje v době, kdy si hrajou v pokojíčku a já třeba vařím. Je to taková never ending story. On ji majzne, ona řve, já tam přijdu, zle se na něj kouknu, on řve (ano, třetí dítě reaguje i na pohled, někdy...), holku pofoukáme, klukovi vysvětlíme, jdu krájet, do 3 minut rána, řev a jedem další kolo. Ne teda naštěstí pořád, ale mají teď nějaké výživné období, kdy je to o dost častější, než to bylo.