BROUKOID: tak mi to nedalo a udělal jsem si příjemně strávený večer s mým oblíbeným filmem, abych se zaměřil na tvé výtky.
ad "zahadne umiraj plodiny" - této tvé výtce vůbec nerozumím, tohle je velice reálné a může se to stát z mnoha důvodů: například změna pH půdy (kyselost|zásaditost) nebo kontaminace půdy (např. těžké kovy, soli, mikroplasty), patogeny a pandemie rostlin, změnou složení atmosféry, případně (a myslím, že se nám to jednou velmi snadno může povést) nedostatek opylovačů (kolaps ekosystému).
ad červí díra (u Saturnu, ne Jupitera): dejme tomu, "zachraňme svět cestou červí dírou" je přehnané, ale je to narativní metafora a zároveň výchozí premisa celýho filmu. Jestli ti tohle vadí, měl bys zahodit i 2001: Vesmírnou odyseu a spoustu dalších skvělých a (s klidným srdcem řeknu progresivních) scifi kultů. Nezapomeň, bavíme se o scifi filmu, není to přednáška o astrofyzice. Takže když tohle pomineme, tak můžeme směle prohlásit, že lepší červí díru ještě nikdy nikdo ve filmu nevyobrazil. Thanks Kip Thorne.
ad upadající civilizace: tato část tvé kritiky je postavená na špatném pochopení kontextu filmu. Tvoje kritika vychází z předpokladu, že upadající civilizace = nikdo nic neumí = není možné postavit vesmírnou stanici nebo letět do červí díry. Nicméně, co si asi už nepamatuješ, NASA ve filmu funguje tajně a izolovaně od zbytku společnosti. Hlavní dějová linie se odehrává v době, kdy se většina společnosti stáhla z technologického pokroku a zaměřila se na přežití (farmářství, potlačení vědeckých ambicí na školách atd. NASA byla odříznuta od zbytku civilizace, ale zachovala si knowhow, vybavení a přístup k výzkumu, právě proto fungují tajně. To, že civilizace kolabuje, neznamená, že už nikdo nic neumí. Jen to znamená zkrátka to, že většina lidí už vědu nepodporuje nebo jí nedůvěřuje. A tohle mi příjde v kontextu například dnešního chování Spojených Států, víc než trefné a reálné.
Navíc, ta červí díra u Saturnu tam nebyla náhodou, byla vytvořena neznámou vyšší inteligencí, dost pravděpodobně ji vytvořilo budoucí lidstvo, časový paradox, ale je to možné.
ad palivo a jeho uchovávání: opět, ty zjevně nechápeš, že se jedná o scifi film a lidstvo, ač se to nezdá, tak je o dost napřed než jsme dnes my. Viz třeba autonomní traktory, ač ti to může připadat jako směšný argument, evidentně je film ve svém úvodu v near future světě. Tedy tvá premisa "Když my dnes potřebujeme obrovské nádrže paliva na pár kilometrů do vesmíru, tak i v budoucím sci-fi filmu by to mělo být stejně" je mylná. Navíc, kdyby to tam vysvětlovali, tak máš plný právo polemizovat nad tím, že nemám pravdu a není to akurátní scifi. Nicméně nikdo to v tom filmu nezmíňil, tak co tedy vlastně kritizuješ? Něco, co nebylo řečeno a popsáno? Aha, ok :)
Loď Endurance používá zcela odlišný pohon než klasické rakety, to jsi si snad stihl všimnout, ne? S největší pravděpodobností iontový, fúzní nebo nějaký pulzní pohon (což je mimochodem i něco, na čem NASA reálně pracuje (nevím, jestli pořád, zdali to třeba neskončilo, ale rozhodně snaha je nebo alespoň byla viz např. projekt VASIMR). Není potřeba mít "sisternu s benálem", když používáš pohon, který pracuje na principu výboje plazmatu nebo fúze, v tom je také krása scifi filmů, je to o tvé představivosti a opět: zde je to vyobrazeno pomerně velmi reálně, že by tomu člověk uvěřil. Millerova planeta má 1,3 násobek zemské gravitace a obrovský slapový efekt, vzlétnout z ní by bylo s našimi pohony dost obtížné až nemožné. Lander, který tam přistál a následně odstartoval zpět k Endurance, musel mít vlastní dostatečně efektivní pohon, což přímo naznačuje použití vyspělé technologie.
ad tesseract: nebyl vytvořen uvnitř černé díry v běžném smyslu. Byla to konstrukce vytvořená v prostoru, kde pro lidi přestávají platit časoprostorová omezení a jedině tam bylo možné komunikovat skrz čas, což určitě stojí enorvmí energetické úsilí, kterou mohl čerpat z pravě z Gargantuy, IMHO. Její přítomnost je důležitá i z dějového hlediska: v ní končí mise, do ní padají Cooper i TARS a v ní je kontakt s těmi, kdo dokážou manipulovat s časem. Je to jak narativně uzavřené, tak vědecky smysluplné v rámci žánru, teserakt operuje mimo lineární čas, využití černé díry jako brány do vyšších dimenzí je běžná spekulace ve fyzice vviz Kip Thorne a jeho práce. Ve filmu je to pouze ukázánou jednou z možných variant jak by to mohlo fungovat, za mne fenomenálně. Ukaž mi jiný film, kde je to ukázáno lépe.
ad závěr filmu: zaprvé vůbec ti nějak nedošel fakt, že Zemi se pravděpodobně podařilo zachránit a zároveň lidstvo expandovalo do Vesmíru pomocí těchto "setkání s Rámou" habitat tubusů, tedy není jediný. Stanice Cooper čeká na orbitě Saturnu na to, až Murph transportují k otci, viz: "She is far too old to be transferring
from another station but when she heard that you'd been found.. well this is Murphy Cooper, we are talking about" jí k Saturnu, aby se mohli setkat. Nikde tam nepadlo imho ani slovo o tom, že by byla jediná. Pokud jde o mne, můžou jich mít tisíce, nevíš to.
Kritiku na všeobjímající lásku v Interstellaru také nerozumím, pokud jde o tu jedinou scénu, kde se něco takového řeší, tak je třeba vzít v potaz, že to pomocí lásky Brandová vysvětlovala, protože na tom stál celý její marný pokus vidět se se svým mužem, kterého milovala. Já nikdy nepochopil, proč je tohle kritizováno, řekla to velmi pěkně a nijak to ten film nezničilo. Nebo jde o to, že Cooper pláče po tak brutální informaci, že o všechny přišel a ještě mu to dá v přijatých video záznamech Murph tak strašně sežrat? Nechápu kritiku, mně z toho celého nebylo moc dobře, ergo IMHO velmi dobře zvládnutá scéna.
Celkově mezilidské vztahy jsou tu tak silné téma, že mám v mnoha scénách kvůli nim husí kůži. Asi jsou ostatní lidé více emocionálně plošší a nebo já precitlivělej. Nemám s ani jednou variantou problém.
Interstellar není dokument, Interstellar science fiction film: dává náznaky, nechává divákovi prostor pro fantazii, představy, touhy dotknout se hvězd. Ale to, co vysvětluje a ukazuje, s čím operuje na úrovní astrofyziky a vědy (o to mi primárně šlo v mém původním komentáři), je dle mého názoru perfektně zvládnuté.
I tak ti nicméně za tvou, dle mého názoru, naprosto lichou kritiku děkuji, díky ní jsem si udělal krásný večer s poetikou Nolana a hudebním masterpiecem Zimmera :)