VYHULENY_UFO: Ano, to v daném okamžiku funguje, ale na příčině problému se soustředěním se nezlepší absolutně nic, naopak. Problém se užíváním jakýchkoli stimulantů ještě prohloubí a zhorší, takže je pak člověk na té droze závislej, kdykoli potřebuje něco udělat, protože bez ní už se soustředit nedokáže fakt vůbec.
To mi přijde ještě větší pitomost než užívání jako takové, a že něco takového lidem ordinuje oficiální medicína, je fakt smutný.....teda spíš, je to jedna z těch nejvíc šílených zvráceností, které se vymyslely, aby farmaceutickej průmysl získal další miliony pacientů, co něco "musí" užívat každej den.
K tomuhle postřehu jsem došla zaprvé sama: jeden z hlavních důvodů, proč jsem užívala piko, byl těžkej problém se soustředěním. Kdybych s tím bývala šla k psychiatrovi, zcela nepochybně by mi diagnostikoval ADHD a mohla jsem smažit legálně. Ještě štěstí, že jsem o té "možnosti" tenkrát nevěděla, a tak jsem se snažila "zamedikovat" jen nelegálně, a měla jsem příležitost přijít si sama na to, jak to funguje:
- po malé dávce P jsem se skvěle soustředila na cokoli libovolně dlouho (teda, max 24 hodin, než začal být mozek nepoužitelnej z vyčerpání
- v dalších dnech, bez P, jsem byla JEŠTĚ roztěkanější, zejména první den po bylo prakticky beznadějné soustředit se na cokoliv
- když jsem se z toho dostávala, naučit se znova soustředit bez byl nepředstavitelnej boj, naštěstí jsem ale intuitivně přišla na to, co musím udělat: změnit celej životní styl, změnit pracovní režim na rozumnej a realistickej, změnit stravu (z fastfoodu na rozumnou), zredukovat příjem informací, chodit na dlouhý procházky.....atd., mraky věcí, zkrátka ZPOMALIt, ZKLIDNIT, ZREDUKOVAT....
- "medikace" ani trochu neřešila centrální a hlavní příčinu problému: to, že jsem nesnášela tu hlavní věc, na kterou jsem se "měla soustředit": překládání obrovského objemu zbytečných a nesmyslných textů.... na to bylo potřeba vytáhnout hlavu z písku a pochopit, že dementní práce je dementní práce, i když je dobře placená a společností uznávaná, a že se nesoustředím hlavně proto, že mě z ní bolí duše.....
----------------------
A nedávno jsem si zagooglila a našla jsem si, jak se na "ADHD" dívá ájurvéda.
A koukala jsem: v článcích psali úplně přesně to samé, na co jsem tenkrát přišla.
V ájurvédě je příčina a povaha toho problému přesně popsána: je to porucha, která postihuje lidi určité konstituce (typ váta, který je svými vlastnostmi k roztěkanosti náchylný), a je způsobená současným životním stylem: přetížení příliš mnoha podněty a informacemi, často zbytečnými a nekvalitními, přeskakování z podnětu na podnět, nepřirozenej denní režim (ponocování...), přílš mnoho stimulantů (cukr, kofein), nezdravá a málo hodnotná strava......
A druhej důvod: právě nucení se do činností, které jsou pro daného člověka ve skutečnosti nesmyslné, například biflování zbytečných dat ve škole nebo nějaká otupující robotická práce....to je zneužívání duševní kapacity, a pokud se to dlouhodobě přehání, a člověku to nedojde a nejde dělat něco, co by měl rád, citlivé vědomí na to může reagovat vyhlášením stávky....
Léčí se to hlavně změnou životosprávy, fyzické a informační: naučit se filtrovat informace, jíst hodnotné jídlo, vynechat zbytečná dráždidla, pravidelnej pohyb, kterej uzemňuje, dechová cvičení, meditace.... U dětí často prý pomůže už jedno jediné opatření: zcela vynechat cukr.
Silné stimulanty takovýhle stav mohou logicky jen zhoršit, a jejich podávání je čiré šílenství.
--------------------
Samozřejmě nevím, jaké jsou všechny možné typy a stupně závažnosti ADHD, a netvrdím, že to je takhle řešitelné vždycky, ale jsem naprosto přesvědčená, že pokud někdo trpí poruchou, pro kterou je charakteristické, že má chronicky předrážděnou nervovou soustavu, dráždit ji ještě víc je proti zdravému rozumu.