INK_FLO: Přijde mi, z dlouhodobého pozorování, že lidi se dělí zhruba na dvě skupiny, podle toho, jak reagují na opiáty.
Jedni, kterých je mnohem víc, jsou z nich obecně utlumení, a to i z nízkých dávek (a třeba 6 makovic už mi nepřijde jako nízká dávka:).
Druzí, menšina, ke které patříme zjevně třeba my dva :), jsou z nich nakoplí, a pokud to opravdu nepřeženou, mohou na nich nespat, pařit, pracovat, fungovat.
Z toho pohledu si myslím, že tvoje doporučení většině lidí nebude moc fungovat. Pro lidi, kteří na opiáty reagují útlumem, je makovej čaj vhodnej jen k relaxaci.
Ale možná máš jinou zkušenost, vzorek lidí, co mi řekli, co jim dělá makovej čaj, není zas až tak velkej, řádově desítky lidí, jaké reakce jsi pozoroval ty? :)
A ještě malá teorie k tomu rozdílu:
Přijde mi, že to souvisí s hladinou napětí v těle. Pokud člověk žije s chronickým svalovým napětím, což třeba já ano, tak na to napětí se neustále spotřebovává hafo energie. Opiáty to uvolní. Tím se ta energie ušetří a je k dispozici v systému, a ta úspora je tak velká, že výsledná svěžest a nabuzenost přebije i sedativní účinky (to je teda jenom moje hypotéza, může být mimo, může to mít jinou příčinu...)
INK_FLO: Tak, to funguje docela jednoduše, tomu člověku se dobře pracuje pod vlivem ;) Vzhledem k tomu, že spousta běžných zaměstnání je nudná a robotická, člověk na tvrdých drogách je může vykonávat dokonce i lépe než střízlivý (neprudí ho to, nebolí ho to, soustředí se...). A i tvořivou práci dělat lze. Musí ale být schopen jistého stupně disciplíny, především dokázat si dát tak akorát, ne moc, a v případě perníku, dokázat se přimět zaseknout se na práci, ne na něčem jiném ;) (což je docela umění a může vyžadovat dlouhý nácvik). A pokud je někde v kanclu, musí zvládat sám sebe tak, aby vypadal normálně, resp. přijatelně, ale i to lze (na P i na H jsem byla tlumočit, to na tebe kouká spousta lidí, žádný problém...).
Problém je pak spíš dojezd. Jak udržet normální výkonnost, když je člověku blbě a je úplně vycuclej. TO je výzva ;D
Je to prostě trochu opačný přístup, než tvůj. P mi nikdy nepřišel super zábavnej, a vnímala jsem ho spíš jako extrémní pracovní pomůcku, než něco, o co bych stála ve volném čase... A takových lidí je taky dost, zrovna jsme se o tom bavili s kamarádem, který to měl podobně, je to přitažlivé třeba pro jedince, co mají problém se soustředěním nebo je jejich práce strašně sere, ale nevěří si, že by mohli dělat něco lepšího.... Tady u nás v Bille se třeba smaží o 106, lol ;D
S tím chozením do práce si myslím, že je to hlavně o motivaci, tedy ten člověk sice v danou chvíli chce smažit, a nedokáže si to odepřít, ale taky chce vést normální život, není nastavenej tak, aby se na něj vysral, chce normálně bydlet, být nezávislej, fungovat, nestojí o to být někde mezi fetkama....no tak to prostě skloubí, musí...
Samozřejmě ale, pokud ho to včas nepřejde, může to blbě dopadnout, protože ta sračka člověka fakt ničí. Znala jsem naštěstí spíš ty lidi, kterým to došlo a které to přešlo.