Ano, všechna dosavadní solární letadla pokud vím používala křemíkové články (ta první v 70.letech dostupnější ale méně účinné amorfní). První seleno-zlatý článek z roku 1883 je zajímavost, o které většina lidí asi moc netuší (ve škole nás to rozhodně neučili) - ale je to tu prakticky skoro úpně offtopic (max. jsem se napsal, že ve 30tých letech se uvažovalo o "solárním motoru" pro letadla, ale asi tehdy neměli jasno v tom, na jakém by to mělo být principu: cokoliv trochu více podobného dnešním FV článkům se začalo objevovat od roku 1954 , ale spíše až v 60tých letech - protože první družice a první kosmické a sondy a potřeba dlouhodobého napájení silných vysílačů zdroji s minimální hmotností)
Zpět k tématu:
SOLAR IMPULSE - AROUND THE WORLD IN A SOLAR AIRPLANE
http://www.solarimpulse.com/timeline/view/7027
The landing at Dallas Fort Worth was challenging with winds peaking at 30 knots, (meaning the plane was flying at zero groundspeed) and had to approach the runway sideways, a situation never experienced before in this airplane.
česky: Solar Impulse v Dallasu přistál za protivětru, nulovou rychlostí vzhledem k zemi (přibližoval se k dráze zboku)
jinak ještě k té wiki:
Energy density - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Energy_density#Energy_densities_of_common_energy_storage_materials
z téhle tabulky vyplývá, že lithiové baterie jsou z hlediska měrné energie (MJ/kg) (někdy se česky též používá označení "energetická hustota"... jako na potvoru příslušný článek na české wikipedii chybí...) pro létání ještě méně vhodné, než využití energie např.dřevo nebo uhlí (při malé délce letu může být výhodou nízká hmotnost elektromotoru, ale ta by od určitého požadavku na délku leta šla stranou) :-)
současně se tím vracím k základní myšlence, že počítat "měrnou energii panelu osvětleného po domu X hodin" prostě dává smysl: zvlášť pak ve stratosféře, kde jde stranou počasí a můžeme poměrně přesně počítat s rozpětím výšky slunce nad obzorem během té doby, a přesně víme, jaké množství paliva či baterií nám daná plocha o dané hmotnosti může během dané doby nahradit.
Solar Impulse létá ve výškách nad 3000m, ale níže, než je cestovní hladina dopravních letadel. v téhle výšce samozřejmě výhody solárního pohonu nad nevýhodami ultralehké konstrukce nemůžou převážit: je to jen demoverze, proof of concept. pořád se ale nevzdávám myšlenky na ekonomičnost provozu solárních letadel ve výškách od 20 km výš (ted do asi 30 km... pak už je podzvukové létání těží než vzduch skoro nemožné)