GRENDAL: to je přesně ten typ trollingu, kdy prohlásíš heronovu baňku za parní stroj a strašně se vysměješ někomu, kdo řeší pokrok od Newcombova k Wattovu.

pro jádro diskuze je to irelevantní: to, že se vysmíváte odkazům na wiki, vám samozřejmě nebrání se vysmívat tomu, že jí někdo neumí nazpěť. skoro by z toho člověk mohl dostat pocit, že vaším cílem je rozbít tu diskuzi jako takovou, a téma vás vůbec nezajímá.

Ano, všechna dosavadní solární letadla pokud vím používala křemíkové články (ta první v 70.letech dostupnější ale méně účinné amorfní). První seleno-zlatý článek z roku 1883 je zajímavost, o které většina lidí asi moc netuší (ve škole nás to rozhodně neučili) - ale je to tu prakticky skoro úpně offtopic (max. jsem se napsal, že ve 30tých letech se uvažovalo o "solárním motoru" pro letadla, ale asi tehdy neměli jasno v tom, na jakém by to mělo být principu: cokoliv trochu více podobného dnešním FV článkům se začalo objevovat od roku 1954 , ale spíše až v 60tých letech - protože první družice a první kosmické a sondy a potřeba dlouhodobého napájení silných vysílačů zdroji s minimální hmotností)

Zpět k tématu:
SOLAR IMPULSE - AROUND THE WORLD IN A SOLAR AIRPLANE
http://www.solarimpulse.com/timeline/view/7027
The landing at Dallas Fort Worth was challenging with winds peaking at 30 knots, (meaning the plane was flying at zero groundspeed) and had to approach the runway sideways, a situation never experienced before in this airplane.

česky: Solar Impulse v Dallasu přistál za protivětru, nulovou rychlostí vzhledem k zemi (přibližoval se k dráze zboku)

jinak ještě k té wiki:
Energy density - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Energy_density#Energy_densities_of_common_energy_storage_materials

z téhle tabulky vyplývá, že lithiové baterie jsou z hlediska měrné energie (MJ/kg) (někdy se česky též používá označení "energetická hustota"... jako na potvoru příslušný článek na české wikipedii chybí...) pro létání ještě méně vhodné, než využití energie např.dřevo nebo uhlí (při malé délce letu může být výhodou nízká hmotnost elektromotoru, ale ta by od určitého požadavku na délku leta šla stranou) :-)

současně se tím vracím k základní myšlence, že počítat "měrnou energii panelu osvětleného po domu X hodin" prostě dává smysl: zvlášť pak ve stratosféře, kde jde stranou počasí a můžeme poměrně přesně počítat s rozpětím výšky slunce nad obzorem během té doby, a přesně víme, jaké množství paliva či baterií nám daná plocha o dané hmotnosti může během dané doby nahradit.

Solar Impulse létá ve výškách nad 3000m, ale níže, než je cestovní hladina dopravních letadel. v téhle výšce samozřejmě výhody solárního pohonu nad nevýhodami ultralehké konstrukce nemůžou převážit: je to jen demoverze, proof of concept. pořád se ale nevzdávám myšlenky na ekonomičnost provozu solárních letadel ve výškách od 20 km výš (ted do asi 30 km... pak už je podzvukové létání těží než vzduch skoro nemožné)

GRENDAL: když už, tak:

Photovoltaic effect - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Photovoltaic_effect
The photovoltaic effect was first observed by Alexandre-Edmond Becquerel in 1839

... nicméně jsem na wiki našel, co asi myslíš:

Timeline of solar cells - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_solar_cells
Charles Fritts develops a solar cell using selenium on a thin layer of gold to form a device giving less than 1% efficiency. - tedy, není divu, že šlo spíš o kurizotu: při této účinnosti a tehdejší ceně zlata bylo fakt ještě dlouho jednodušší prostě zatočit klikou u dynama :-)

Jistě by byla zajímavá analýza, do jaké míry většímu rozšíření zabránilo to, že vynález byl patentovaný (v počátcích letectví toto také hrálo svojí roli).

KEJML: mohl sem ten link taky dát někdo jiný :-)

GRENDAL: nevím, jestli se teda můžu dotázat té wiki.. jestli myslíš
Selenium - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Selenium#History
In 1873, Willoughby Smith found that the electrical resistance of grey selenium was dependent on the ambient light. tak tomu bych neříkal fotovoltaický článek - napadá mi označení http://en.wikipedia.org/wiki/Photoresistor je fakt, že podle wiki Photoresistors are basically photocells ale pointa je, že v tom 19.století to prostě asi fakt fungovalo spíš jako fotorezistor.

myslím, že to je ontopic jen velmi mírně, ale co se dá dělat.

GRENDAL: ...můžeš se teda postnout nějaký ten odkaz na _polovodičový_ fotovoltaický článek z 19.století? :-)

GRENDAL: nepleteš si to spíš s fotoelektrickým jevem?

JAMV: tak je to stará ilustrace z 30.let 20.století, doplněná o pokrytí paluby solárními panely (ty v té době nebyly ještě vynalezené, ale i tak se už o letadlu poháněném "solárním motorem" v té době začínalo uvažovat...)