Otto Aviation’s Celera 500L Completes 31 Successful Flights | Flying
https://www.flyingmag.com/story/aircraft/otto-aviation-celera-500l-31-flights/
A truly unique aspect of the Celera 500L is the aircraft’s 22:1 glide ratio, obviously quite useful should the single powerplant fail enroute. Similar to many glider aircraft, Otto Aviation says the 500L can glide up to 125 miles in still air with the engine shut down.

The Mysterious And Potentially Revolutionary Celera 500L Aircraft May Fly Soon
https://www.thedrive.com/...sterious-and-potentially-revolutionary-celera-500l-aircraft-may-fly-soon
So, Otto Aviation is talking about performance that is at least 10 times more efficient than existing light business jets with similar cruise capabilities.

Otto Aviation oficiálně představil úsporný letoun Celera 500L - Aeroweb.cz
https://www.aeroweb.cz/clanky/7269-otto-aviation-oficialne-predstavil-usporny-letoun-celera-500l

Otto Celera 500L - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Otto_Celera_500L

elektrické létání :-)
https://twitter.com/VitekNo/status/1324076722204139522

Krásný historický článek z roku 1912...
The Fallacy of the Dirigible | !912 Review of Dirigibles
https://www.popularmechanics.com/flight/a33577063/dirigible-history/

I po 108 letech ho lze bezezbytku aplikovat na dnes aktuální otázku "solární letadla, nebo solární vzducholodě"?

DANYSEK: no ok, proč ne... pokud do těch letadel nebudou tankovat vodík vyrobený nakonec ze zemního plynu (protože to vždycky bude nejlevnější), tak cool... efektivní cyklust to sice není, ale letadla tak často rekuperačně nebrzdí, jako elektromobily, takže ta výhoda vodíku tam nějaká je. Já bych vodík cpal do stacionárních energetických úložišť a navíc využíval odpadní teplo... ale to se týká palivových článků, pokud dokáží vodík spalovat přímo v turbíně, účinnost asi bude vysoká a celé to bude třeba i slušně kompetitivní.

Jen bych podotknul, že elektřina na dobíjení baterek je a bude přeci jen daleko víc dostupná, než vodíková infrastruktura. Velká letiště mají v podstatě nekonečné rozpočty, takže doplnit je o vodíkovou infrastrukturu bude pro ně prostě publicity stunt - místo za billboardy utratí prachy za pár tlakových lahví a bude to. Ale malá letiště pro sportovní a rekreační létání mají podle mě daleko větší pravděpodobnost přeorientovat se postupně na elektrické létání. Svojí roli tam bude hrát i to, že elektromotory vydrží daleko víc letových hodin mezi servisy a tak...

Jinak já proti vodíku apriori nic nemám, akorát si myslím, že všechny jeho pro a proti mám poměrně dost nastudované a jeho problém je, že se prostě hodí na některé mezní aplikace a mimo ně konkurenceschopný není. Třeba ale u toho létání je samozřejmě zajímavý postřeh, že letadlo se natankuje před startem a pak několik hodin letí, to je na vodík ok. U auta, které někde chceš zaparkovat, je ta obtížná skladovatelnost docela problém...

A plus here is that sulfur is about as cheap as materials get, so there’s reason to hope that with volume manufacturing, the unit cost will fall below that of the lithium-ion design, as would be required for commercial success.

a zatim u airbusu...
Airbus reveals new zero-emission concept aircraft - Innovation - Airbus
https://www.airbus.com/...-releases/en/2020/09/airbus-reveals-new-zeroemission-concept-aircraft.html

Full Page Reload
https://spectrum.ieee.org/...light-lithiumsulfur-batteries-electric-airplanes-could-finally-take-off

CYBERWOLF: něco mezi... konstruktérem solárníchh letadel se asi nestanu, a i kdyby, bude to na úrovni max. nějakého ultralightu a ne ve stratosféře, to je prostě jiná liga.

let ve formaci skutečně nemůže být ve stratosféře pomalejší, o něco rychlejší by ale být mohl, při stejném výkonu. první letadlo méně naložené (střídání by byl kompllikovaný manévr), ostatní stejně rychlé i při větším vytížení (dá se předpokládat, že v tom současně startujícím roji by vždy jedno letadlo vyšlo nejlehčí, nebo by ho jako takové obsadili, třeba menším množstvím cestujících...)

let civilních dopravních letadel s cestujícími ve formaci dnes není dovolený. ve stratosféře ale prakticky neexistují turbulence a pravděpodobně by tam šlo nastavit jiná pravidla, zvlášť kdyby formaci hlídal autopilot.. .jde o příklad nové situace, pro kterou by pravidla šla nastavit jinak.

je to celé trochu úlet, ale ta koncepce, že (o něco) delší trasy s větší poptávkouu by se řešily letem ve formaci se mi líbí. Protože dokonce se ta formace může vytvořit třeba i jen na přibližně shodné trase - ale ke konci letu může každé letadlo zamířit na jiné cílové letiště (představi si let na dovolenou v Řecku, kde je asi 10 ostrovů s miniletištěma...)

XCHAOS: větší výdrž je jedinou alternativou, protože tu energii neuspoří první letadlo ve formaci a ty ostatní letadla s ním musejí držet rychlost. S tou úsporou bych počítal spíš míň, protože chceš lítat nižší rychlostí (tj. menší vír) a ve stratosféře (řidčí vzduch)

Jinak coby autor sci-fi si může dovolit počítat s větší účinností kde čeho, snížit hmotnost podtlakem v trupu (něco jako balón, akorát účinnější, protože místo horkého vzduchu nebo helia tam nemáš skoro nic, ale jenom teoreticky, protože se to prakticky nedá udělat), nebo to stavět na vzdušných proudech, takže tu solární energii budeš mít tak jako externě a nepřímo.

Já právě tak nějak celou dobu žil v dojmu, že tě to zajímá prakticky.

Especially, EAV-3 flew in the altitude of 22kms, which is unprecedented for a domestic unmanned aircraft, and achieved a new record of flying at the highest attitude in the stratosphere in Korea. Also, it flew for 7 hours out of a total of 13 flight hours with a stable output in the stratospheric altitude of 12-22km where a general aircraft cannot fly.
...
The company intends to introduce the lithium-sulfur batteries on the market and "mass-produce" them after 2025 with an energy density target of two times higher than current lithium-ion batteries, which on a cell level should be more than 500 Wh/kg.

The EAV-3 (9m long, with a wingspan of 20m) was equipped with cells much more energy-dense than current state-of-the-art lithium-ion batteries available on the market. The company says that energy density is 50% higher, which suggests roughly 400 Wh/kg or so (the exact value was not revealed).
...
a navíc je to solární letadlo!

CYBERWOLF: Jinak samozřejmě, alternativou k větší rychlosti je větší výdrž. Formace solárních letadel, kdy to v čele hejna by se během letu s ostatními vystřídalo, by tak mohla mít o něco větší dolet, než letadlo samostatné.

BTW
ENERGY SAVINGS IN FORMATION FLIGHT OF PINK-FOOTED GEESE | Journal of Experimental Biology
https://jeb.biologists.org/content/189/1/251
z tohohle vyplývá, že tihle konkrétní ptáci šetří asi 14% energie (celkově mnohem méně), ale kdyby bylo řízení absolutně přesné, šlo by ušetřit až 3x tolik - tzn. počítačem řízená formace stratosférických letadel by podle mě ušetřila asi 40 % (pro letadlo, které neletí na špičce formace). Pro 5 letadel která se prostřídají půjde až o 4/5 těchto úspor, tzn. asi 30%. Alternativně by se letadlo na špici nemuselo střídat, ale vezlo by méně nákladu.

Já jsem max. teoretický dolet solárních letadel v běžném jednodenním provozu (tedy bez nějaké snahy dobít na noc a udržet se ve vzduchu přes noc) odhadoval asi na 3000 km (uznávám, že je to yet-to-be demonstrated: z pochopitelných důvodů projekt Solar Impulse, který chtěl demonstrovat trankontinentální přelety, touto cestou nešel a nikdo jiný zatím neměl k dispoiozici ani zlomek takových prostředků, jako oni). Pokud by let ve formaci dokázal zvýšit dolet z 3000 km na 4000 km, je to už docela komerčně zajímavé, podle mě.

Aby bylo jasno: můj zájem o toto je spíš zájem autora sci-fi. Kdybych psal sci-fi s částí děje situovanou na planetu Zemi po roce 2050, jaké technologie by se mohly očekávat, aby ještě tu sci-fi šlo považovat za hard-scifi? Nejrůznějšími jadernými fúzemi na Zemi i v kosmu dokáže šermovat kde kdo - ale jaká je reálná, relativně optimistická a nedostopická, greep-high tech vize? Úplně stejná letadla jako dnes, akorát poháněná olejem z nějaké řepky či syntetickou naftou ze sinic? To mi popravdě přijde nepravděpodobné. Vodíková letadla? Elektrická, ale s lepšími bateriemi? Já prostě vsadil v úvahách na ta solární. A let většího množství malých letadel ve formaci je celkem půvabná alternativa. Vlastně si myslím, že by to víc bavilo i ty cestující... a to, že by tak získali větší dolet, teď mám i nějak teoreticky podložené...

LINKOS: Tak zrovna teď ten Solar Stratos je dvoumístný a rozhodně nemá rozpětí 100m - podobá se spíš běžnému větroni. Solar Impulse 2 nebyl úplně vhodný příklad, protože jeho cílem byla 24h výdrž. Ta ale pro běžné dopravní letadlo pro běžné cesty praktická - dokonce si myslím, že většina lidí by dala přednost rozložit delší lety než cca 8h na dva samostatné s noclehem, kdyby taková možnost byla běžně nabízena (ovšem aerolinky preferují udržet cestující v tranzitu a nabídnout jim navazující lety, takže místo dvou letů s pauzou je možné mít klidně 10-12h mezikonentální let a pak hned v kuse ještě let navazující)